Pouhých 45 metrů čtverečních nemusí znamenat stísněné bydlení. Rekonstrukce malého bytu v Barceloně ukazuje, že mnohem důležitější než samotná plocha je způsob, jakým se s ní pracuje. Architekti odstranili zbytečné komunikační prostory, využili prakticky každý kout a nechali denní světlo proudit napříč interiérem. Výsledkem je byt, který působí překvapivě vzdušně a nabízí vše potřebné pro pohodlný každodenní život.
Žádné metry čtvereční nazmar
U malých bytů často není největším problémem jejich rozloha, ale špatně využitý prostor. Dlouhá chodba, nevyužitý kout nebo nevhodně umístěné dveře mohou z několika desítek metrů čtverečních ukrojit překvapivě velkou část. Právě tomu se autoři rekonstrukce chtěli vyhnout. Základním principem nového uspořádání proto bylo odstranění míst, která slouží pouze k průchodu. To, co by v běžném bytě byla chodba, se zde mění například v úložný nebo šatní prostor.
Také rohy a niky dostaly konkrétní funkci. Někde se ukrývají skříně, jinde pracovní plocha nebo nábytek vyrobený přesně na míru. Díky tomu byt nepůsobí přeplněně, přestože je v něm na relativně malé ploše soustředěno veškeré zázemí. Úložné prostory jsou z velké části začleněny přímo do architektury interiéru a nevystupují do místností jako samostatné objemné kusy nábytku.
)
)
)
)
Místo příček pomáhají prostor dělit materiály
Důležitou roli hraje také jednoduchá a poměrně střídmá materiálová paleta. Podlahu tvoří velkoformátová keramická dlažba, která prochází jednotlivými částmi bytu a opticky je propojuje. Minimum spár a jednotný povrch pomáhají vytvořit dojem většího bytu. Chladnější charakter podlahy vyvažuje dřevo. Nejvýrazněji se objevuje v kuchyni, ale vrací se také na vestavěném nábytku, skříních nebo v ložnici. Právě opakování stejných materiálů v různých částech bytu je jedním z jednoduchých triků, díky kterým interiér nepůsobí roztříštěně. Dalším sjednocujícím prvkem jsou měděné detaily. Objevují se na vodovodních bateriích, úchytech i drobnějších doplňcích. Nejde přitom o dominantní dekoraci. Měď funguje spíše jako nenápadný motiv, který se v interiéru opakuje a dodává jeho neutrálnímu základu teplejší charakter.
Ložnice si půjčuje světlo z obývacího pokoje
Jedním z nejzajímavějších řešení celého bytu je propojení ložnice s obytnou částí. Místo zcela uzavřené stěny vznikla za čelem postele dvě vnitřní okna. Denní světlo díky nim může pronikat z obývacího pokoje také do ložnice. V malém bytě je právě práce se světlem zásadní. Plné příčky sice jednotlivým místnostem poskytují soukromí, současně ale prostor opticky zmenšují a mohou jeho části zbytečně připravit o přirozené osvětlení. Vnitřní okna představují kompromis. Pokoje zůstávají oddělené, ale vizuálně spolu stále komunikují. Když je potřeba větší soukromí, lze průhledy uzavřít pomocí dřevěných žaluzií. Jejich materiál navazuje na čelo postele i vestavěné skříně.
)
)
Koupelna dostala výraznější tvář
Zatímco hlavní obytné prostory stojí především na kombinaci neutrálních tónů a dřeva, koupelna si dovoluje o něco výraznější řešení. Objevuje se zde mramor s růžovým žilkováním, který koupelně dodává jemnou barevnost a zároveň elegantnější charakter. Ani zde však nejde o samoúčelnou dekoraci. Materiály byly vybírány tak, aby jednotlivé části bytu působily jako jeden celek. Měděné prvky, které známe z dalších místností, se proto vracejí i v koupelně.
)
)
Nábytek na míru dokáže nahradit další místnost
Na ploše 45 metrů čtverečních není příliš místa pro nábytek, který má pouze estetickou funkci. Velká část vybavení proto vznikla přímo pro konkrétní stanoviště a často zastává několik úloh současně. Vestavěné skříně využívají dostupnou výšku, pracovní a úložné plochy zapadají do míst, která by jinak zůstala prázdná, a jednotlivé prvky jsou rozměrově přizpůsobené tak, aby nebránily pohybu. Právě precizní práce s centimetry umožnila zachovat dostatek volnosti a vzdušnosti. Důležité přitom je, že cílem nebylo zaplnit skříněmi každou volnou stěnu.
)
)
Malý byt nemusí působit jako kompromis
Barcelonská rekonstrukce ukazuje, že při zařizování malého bytu není vždy nejdůležitější vměstnat dovnitř co nejvíce funkcí. Mnohem větší efekt může mít odstranění zbytečných bariér, sjednocení materiálů a promyšlená práce s přirozeným světlem. Díky tomu se podařilo vytvořit plnohodnotné bydlení, které nepůsobí jako soubor malých místností ani jako prostor přeplněný chytrými úložnými řešeními. Jednotlivé části na sebe přirozeně navazují a byt působí větší, než ve skutečnosti je. A právě v tom spočívá jeho největší inspirace. Malá podlahová plocha sama o sobě nemusí být překážkou komfortního bydlení. Pokud každý metr dostane smysluplnou funkci a zároveň zůstane zachováno světlo, vzdušnost a vizuální kontinuita, může působit i malý byt překvapivě velkoryse.
Zdroj: PPT Interiorismo
Foto: Enric Badrinas
