Červená cihla? Proč by ne, chtělo by se říct. V Belgii je to docela tradiční materiál a v tomhle materiálovém vyznění tu běžně vznikají novostavby i dnes. Jenže dům nazvaný Atlas nestojí nikde v Belgii. Dokonce ani na evropském kontinentu. Zabydlel se, i s nápadně červenou cihlovou fasádou, v kanadském Torontu.
Nový dům je na světě
Na první pohled působí jako moderní novostavba, která zaujme místy až příliš odvážnými plastickými rysy. Ovšem při bližším pohledu je vidět, že se objekt vlastně odkazuje k tradičním domům svého okolí. A ta červená belgická cihla? Ta tu vlastně zase až tak cizorodě nepůsobí. Toronto je plné stavebních experimentů a tenhle jen rozšiřuje to, co už je tu k vidění.
Dvoupodlažní novostavba s užitnou plochou 272 metrů čtverečních si „stoupla na místo“, které se uvolnilo po demolici starého bungalovu. Byl to risk, ale vyšlo to. Nový dům je na světě.
)
)
)
)
Tradiční rysy, nové pojetí
Architekti ze Studia VAARO ten „risk“ ovšem zmenšili tím, že u vložené novostavby domu vsadili na klasickou sedlovou střechu. Jinak je ale celý Atlas příkladem toho, že současná architektura nemusí nutně kopírovat historickou podobu zástavby v okolní čtvrti, aby s ní dokázala dobře komunikovat. Projekt interpretuje zažité prvky současným způsobem a tradiční tvar domu architekti zbavili zbytečných dekorací.
Architekti spolupracovali přímo se zedníky
Dům působí jako jeden kompaktní celek. Použitý materiál ovšem není dokonale pravidelný. Jednotlivé cihly se liší tvarem i odstínem. Barevná škála sahá od klasické cihlově červené až po velmi tmavé tóny s nádechem do fialova. Aby výsledná fasáda nepůsobila chaoticky, spolupracovali architekti úzce přímo se zedníky. Společně hledali vhodnou barvu malty, velikost a ideální hloubku spár i způsob skládání cihel.
)
Nenápadná nápadnost
Kdo by ale čekal, že se na kanadské podmínky extravagantní exteriér nějak přenese i dovnitř domu, bude spíš překvapen. Ta exotičnost zůstává za dveřmi a celý interiér je mnohem klidnější. Architekti zvolili kombinaci přírodního dřeva, bílého a šedého teraca a tlumených barev. Kontrast mezi vnějškem a vnitřkem je pak podle architektů záměrný. Klidu si majitelé cení víc než extravagance.
)
)
Dispozice interiéru
Přízemí má částečně otevřenou dispozici. Na západní straně se nachází kompaktní obývací pokoj s krbem, východní část patří jídelně a spíži. Mezi nimi leží kuchyně, která se stává přirozeným středem hlavního obytného podlaží.
Ze silných teracových desek vznikla lavice u krbu, kuchyňský ostrov i pracovní plocha a prostor ve spíži. Jednotlivé prvky díky tomu působí téměř jako kusy vestavěného nábytku. Opakování materiálu zároveň propojuje jednotlivé části dispozice.
)
Schodiště, ale též výtah
Většina stavby je založena na rovných liniích a poměrně přísné geometrii. O to výrazněji působí schodiště, které propojuje suterén, přízemí a první patro. Jeho organicky zakřivené tvary představují protipól k pravoúhlému charakteru ostatních prostor.
Křivka schodiště se neomezuje pouze na samotné stupně a zábradlí. Opakuje se také v otvoru ve stropě a v detailu napojení stěny na podlahu. Nad schodištěm se nachází střešní světlík. Denní světlo díky němu proniká hluboko do středu dispozice, kam by se běžnými okny dostávalo jen obtížně. Schodiště tu doplňuje ještě výtah, protože klienti mysleli na budoucnost a přáli si mít bydlení bezbariérové, plně přístupné.
)
)
Kombinace několika zdánlivě protichůdných přístupů
Atlas House je zajímavý především způsobem, jakým kombinuje několik zdánlivě protichůdných přístupů. Je moderní, aniž by se snažil za každou cenu odlišovat od okolní zástavby. Využívá tradiční cihlu, ale pracuje s ní současným způsobem. Interiér je minimalistický, přesto díky dřevu a výrazným teracovým prvkům nepůsobí chladně.
Zdroj: Studio VAARO
Foto: Scott Norsworthy
