Čištění mrazáku není dřina, pomůže, když si uvnitř uděláte pořádek

Do značné míry je to úkol mechanický a nakonec ne zase tak náročný. Kde tedy začít? U vypínače, kterým celý mrazák nebo chladicí box vypnete. Nezapomeňte ho také vypnout ze zástrčky, protože při zápalu pro čištění by třeba mohlo dojít k poranění elektrickým proudem, pokud by mrazák třeba zůstal jen v odmrazovacím režimu. Výhodou mrazáků je, že navzdory své hmotnosti a těžkému zmrzlému obsahu obvykle mají kolečka. Přesuňte jej a udělejte si pracovní místo, ať se nemusíte krčit někde v rožku místnosti. Ideálně si najděte flek někde nad odtokovým kanálkem. A než se zanoříte do ledových hlubin, vypodložte si okolí třeba kusem igelitu, fólie, starého ručníku nebo kartónu. To jen, abyste si usnadnili úklid po úklidu, a nedělali kolem sebe zbytečnou potopu.

Ochranné pomůcky? Tady už záleží, jak se osobně cítíte a jak intenzivní úklid máte v plánu, potažmo, jak moc zaneřáděný objem mrazáku je. Řekněme, že u po okraj masem naplněného mrazáku, který ale byl pár týdnů bez elektřiny, budete potřebovat nejen rukavice, ale i respirátor. A nejspíš i čerpadlo a něco silného na povzbuzení. Obecně se ale vyplatí chránit si ruce, protože při kontaktu s podchlazeným zbožím se kůže stává zranitelnější. Záleží také, s jak agresivní čisticí chemií hodláte pracovat. V takovém případě by se hodilo zvýšit nároky na celý úklidový prostor, a dopřát si jeho důsledné odvětrávání. Přeci nechcete, aby taková maličkost jako úklid mrazáku dopadla špatně?

Ke štěstí vám pak už budou chybět jen předchystané nádoby a lavóry, do kterých budete zmražený obsah přemísťovat. Ano, za ideální by se dalo považovat, kdybyste k tomuto účelu měli pár uzavíratelných vypolstrovaných termo-boxů. Jenže těmi nedisponuje každý. Pointa je ale jasná: potřebujete vytáhnout zmrzlé předměty (schválně neříkáme potraviny, lidé totiž skladují v mrazáku ledacos) ven, a potřebujete, aby vydržely pokud možno stejně zmrzlé do doby, než dokončíte svůj úklid. Opakovaný cyklus rozmražení a chlazení neprospívá nikomu, tedy kromě bakterií. Ty jej naopak milují, a stačí jim jen málo. Věděli jste například, že bakterie salmonelózy „nezastavíte“ mrazem? Jsou to mršky odolné.

Možná vám to připadne jako nějaká byrokratická posedlost, ale během vykládky se vyplatí udělat si seznam toho, co vlastně v mrazáku máte. Respektive toho, co se do něj ještě bude vracet. Lidé totiž mají dost často podivnou představu, že do tohohle ledového království je možné uložit všechno a na věčnost. A pro někoho možná překvapivě: Takhle mrazáky nefungují. I hluboce zamražené potraviny mají svou prahovou dobu spotřeby, a není rozumné je skladovat déle. Vybydlení obsahu mrazáku někdy připomíná archeologii: noříte se totiž do minulosti, překonáváte různé historické vrstvy. A často se nestačíte divit, co vlastně objevujete. 

Nález sáčků se zeleninou z předloňského jara, nebo zbytek kapra ze štědrovečerní večeře roku 2017? Krásné vzpomínky, hezký rok to byl. Ale do mrazáku nepatří. Automaticky dávejte stranou všechno, z čeho se už teď line podezřelý zápach, vychází podivná tekutina, má zvláštní a nepřirozenou barvu. Z toho nic dobrého nebude. A jak je to tedy s tou dobou spotřeby zmražených potravin a surovin do kuchyně? Následující údaje berte s rezervou, jako doporučení. Individuální zkušenost se samozřejmě může lišit, stejně jako náklady na léčbu strávníka přiotráveného prošlým jídlem.

Domácí zeleninové směsi ve formě předvařených základů, všechny ty variace na halali a mochovské? Zhruba 3-4 měsíce. Pak z nich mráz stejně vytáhne vše, co v nich bylo nutričně hodnotné, a získáte jen vymrzlé barevné kousky na efekt, nikoliv k chuti. Se zeleninou před zmražením tepelně neopracovanou je to lepší. V mrazáku v konzumovatelném stavu přečká 8 měsíců, a věci ve slupce klidně i rok. Kolem roku vydrží i vymražené dřeně a domácí ovocné nanuky. Šlo by to i déle, ale přeci jen, mezi úsporou a zdravím existuje vztah, který se nevyplatí pokoušet. 

Předvařené polévky, zmrzlé polévkové „bomby“ pro čas akutního hladu? Jednoduché pravidlo: pokud jsou čiré, vydrží i tři měsíce. Ty „hutné“ (například zamražená bramboračka) ale ne déle než dva měsíce. Jistým zklamáním jsou i drůbeží a hovězí vývary, které se vyplatí mít v zásobě místo pře-chemizovaných bujónů. Jejich nejzazší hranice efektivního uložení je kolem čtvrtého měsíce. Dál už dobré nejsou. Obecně se dá říct, že co bylo jednou doma tepelně upraveno, nemá už po třech měsících v mrazáku co dělat. A pokud je v tom přidaná nějaká průmyslová konzervační složka, třeba jako u párků nebo slaniny z obchodu, nedávejte jí více než pět měsíců.

Maso? Ano, s tím se počítá. Syrové kuřecí „přežije“ kolem devíti měsíců, podobné je to i s vepřovým. Hovězí je ovšem náročnější, a po 4 měsících začíná ztrácet své kvality. Je lepší ho sníst, než skladovat. 

Odmražení mrazicího boxu nebo velkokapacitního mrazáku není těžké. Je tam na to čudlík, který spustí patřičný program, a v řádu hodin je hotovo. Nebo jen můžete nechat otevřené víko přes noc, a do rána je hotovo. Ale přeci jen: rádi bychom měli hotovo co nejdříve, a nechceme, aby se nám zatím dočista rozteklo to, co jsme z mrazáku vytáhli. Takže jak to urychlit? Zkuste třeba dovnitř vyprázdněného mrazáku umístit hrnec/kbelík či jinou nádobu s vařící vodou. Horká pára udělá své, zvlášť když výměnu ochlazené za ohřátou několikrát zopakujete. Nebo můžete zkusit fén. A ne, nezkoušejte horkovzdušnou pistoli. 

Samozřejmě můžete olamovat a stírat namrzlou krustu, ale nevynakládejte na to moc vlastní síly (a nepomáhejte si nožem nebo šroubovákem). Nechcete přeci zánovní mrazák poškrábat nebo přímo poškodit. Odpadlé namrzlé kusy ledu nenechávejte úplně roztát, sbírejte je a vynášejte. Ušetříte čas. Postupně také vydolujte všechny ty vnitřní koše, boxy a úložné porty. Můžete je zatím nechat odmočit ve dřezu s vlažnou vodou a trochou čisticího prostředku. Máte odmraženo a na dně mrazáku už zůstává jen tekutá břečka nebo voda? Paráda. Teď je třeba tu nádheru vypustit odtokem pryč. S pomocí hadru jí můžete trochu pomoci.

Samotný proces čištění se samozřejmě bude odvíjet od toho, jak moc zaneřáděný mrazák byl. Někdy si vystačíte s hadříky nebo výběhovým zubním kartáčkem na záludné kouty, jinde to bude na rejžák. V obecné rovině se proto přidržte jen následujících doporučení: vyvarujte se příliš agresivní chemie čisticích prostředků. Přeci jen, skladujete tu většinou jídlo, nechcete jej kontaminovat. Všechny čisticí práce provádějte „do sucha“, nezanechávejte za sebou vlhké stopy. Správné „aroma“ umytého mrazáku je žádné aroma. Nepotřebujete, aby vám mražené hovězí stejky voněly jako svěží citrón. 

Nežádoucí zápachy po čištění můžete odstranit jedlou sodou nebo živočišným uhlím. Misku s nimi stačí jen na čas vložit dovnitř, a pachy lapají. Ostatně, pár takových kousků můžete vevnitř ponechat, a měnit je zhruba v tříměsíčním cyklu. Hotovo a vyčištěno? Krása! Teď jen přesunout novotou zářící mrazák zpět na místo (osadit jej znovu „boxy a vnitřními koši) a zapnout ho. A ne, opravdu do něj zatím ještě vytažené věci nedávejte. Dopřejte mu aspoň chvilku, aby si vytvořil pořádně mrazivou atmosféru. Pro motor to bude menší zátěž, než prochlazovat vyplněný prostor. Zatím můžete přemýšlet nad smysluplnou reorganizací jeho obsahu. 

V zásadě jde o to, kdo a jak často mrazák používá. Je to prostě jen truhlice plná masa, ke které jednou týdně zamíříte cestou do ledničky? Nebo se kolem něj rojí mlsné děti, které uvnitř budou hledat něco na zub? Každý uživatel vyžaduje trochu jinou organizaci/dostupnost obsahu.

• To co vydrží nejdéle, by mělo být na dně. Nahoře budete potřebovat najít věci, které z mrazáku musí pryč co nejdřív. Rozhodně oddělte prostor, ve kterém je zelenina od prostoru s masem. Hezky jako v pokojíčku. Je to zase o tom, aby nedošlo k nějaké kontaminaci, přenosu zápachu.
• Není vůbec od věci udělat si aktuální seznam toho, co se uvnitř mrazáku vlastně nachází. Abyste třeba zbytečně nehledali něco, co uvnitř už není. Ono se vůbec hodí vědět, jak dlouho tam ty jednotlivé potraviny odpočívají a které už mají čas. Víko mrazáku by se mělo otevírat jen minimálně, a s jistotou, pro co dovnitř vlastně jdu.
• Jsou věci, které do mrazáku vůbec nepatří. Zelenina a ovoce „bohaté na vodu a listy“. Například salát nebo meloun. Dovnitř nepatří ani mléčné produkty (jogurt) nebo už jednou osmažené/fritované potraviny. Neschovávejte dovnitř ani mrtvolu svého šéfa, přišlo by se na to.
• Smysluplně vyplňujte prostor, ale s ohledem na dostupnost uloženého zboží. Abyste pak kvůli dokonalé mozaice nemuseli vystěhovávat celý obsah. Někdy se vyplatí odstranit koše a mřížky, a udělat si vlastní systém.
• Ideální stav je, když se vám daří mražené věci „balíčkovat“ podle spotřebovávaných porcí. Rozmrazovat pro sebe samotného desetikilovou kýtu kvůli jednomu řízku je chyba. Nešetřete nejrůznějšími „nálepkami“ - každý balíček by měl být čitelně označený, aby bylo zřejmé, o co se vlastně jedná. To abyste se pak nedočkali překvapení, co že to vlastně bude k obědu.
• Kvalitní zmrazení? Na placato! Vtip je v tom, že ploché předměty promrznou rychleji a rovnoměrně, než hrouda, která postupně zamrzá ke svému středu.

ČESKÉSTAVBY.cz

shutterstock.com

pixabay.com

wikimedia.org