Značné tepelné ztráty v přízemních místnostech a studené kouty rodinných domů jsou předmětem častých diskusí. Podle odborníků ze Sdružení EPS ČR jsou to právě části budov těsně přiléhající k zemi tj. sokl a spodní stavba (u podsklepených budov), kde při nezateplení dochází k promrzání základů, nebo dokonce tvorbě koutových plísní. Ačkoli lidé v ČR zateplují své domy čím dál více a spotřeba osvědčeného pěnového polystyrenu každým rokem roste (v loňském roce překročila potřetí ve své historii hranici 60 tis. tun), na důležitou izolaci soklu se často zapomíná. Mezi standardní řešení zateplení soklu a spodní stavby přitom patří použití tzv. Perimetrické izolace z EPS, které zcela odolává působení vlhkosti a mrazu.
Mezi historicky spolehlivé sokly patřily vždy ty z kvalitního kamene. V poslední době prochází stavba soklů značným vývojem, od typu použitého materiálu, tak i technická řešení. Všeobecně by sokl měl být dostatečně pevný, odolný proti působení vody a mrazu, s čímž souvisí i odolnost proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí. Protože staré sokly z kamene a plných cihel nám hodně promrzaly, nově jsou důležité také jeho dostatečné tepelně izolační schopnosti. Vzhledem k tomu, že se sokl nachází u země, kde dochází k jeho znečišťování, je vhodné, pokud jej můžeme mechanicky vyčistit.
Zateplením soklu a spodní stavby mohou majitelé ušetřit na energiích
Na tepelnou izolaci soklu a spodní stavby je u staveb kladen důraz až v posledních dvaceti letech. „Nezateplení soklové části je při zateplování budovy častou chybou, protože tak vzniká výrazný tepelný most se všemi souvisejícími negativními vlivy. Pokud sokl stavby dostatečně tepelně izoluje, nedochází tak k promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Tím majitelé ušetří značné částky za náklady na energie a rovněž zamezí vzniku plísní v koutech místností. Kvalitní izolační schopnosti mohou také prodloužit životnost celé základové konstrukce, neboť nedochází k jejímu promrzání tj. možnosti poškození mrazem, Je to podobné, jako kdybychom si v zimě k teplému kabátu vzali letní polobotky,“ vysvětluje Pavel Rydlo ze Sdružení EPS ČR.
Ze současné nabídky izolantů pro sokl či stavbu zapuštěnou v terénu jsou vhodné desky expandovaného polystyrenu se sníženou nasákavostí na izolaci suterénních konstrukcí, až do hloubky 4,5 metru nebo desky nenasákavého expandovaného polystyrenu s profilovaným povrchem na izolaci soklových i podzemních stěn, až do hloubky 3 metrů. Tyto desky se označují jako Perimetrická izolace a jsou vyráběny ze speciálních surovin lisováním do forem. Vyznačují se velmi nízkou nasákavostí a mrazuvzdorností. Výhodou je také jejich vysoká pevnost v tlaku, čímž je možné jejich využití i ve větších hloubkách. Tato izolace odolává mechanickému poškození a zároveň vodě, která se u soklu bude hromadit po dešti, nebo z tajícího sněhu. „Zateplení soklu a spodních částí staveb za pomocí pěnového polystyrenu patří mezi standardní řešení všech současných staveb, bez ohledu na to, zda se jedná o novostavbu, či rekonstrukci staršího domu,“ dodává Pavel Rydlo.
Zateplení spodní stavby a soklu
Zateplení spodní stavby a soklu
Možnosti financování zateplení soklu
Na zateplení sklepních stropů a spodních částí staveb je možné i v letošním roce čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že letos mezi žadatele rozdělí až 1,1 miliardy korun. Tato částka by se měla v následujících letech dále zvyšovat. Podle prognóz ministerstva by se mělo v roce 2016 hospodařit s částkou 1,5 miliardy korun, v roce 2017 dokonce až s 2,8 miliardy korun. „Žádosti mohou lidé podávat od května do října. Neměli by však příliš otálet, podle informací Státního fondu životního prostředí ČR dorazilo jen během prvního týdne 459 žádostí v hodnotě 123 milionů korun,“ upozorňuje Pavel Rydlo.
