Jak dokonale utěsnit dřevostavbu Zobrazit fotky zobrazit 12 fotek

U pasivních domů není o čem diskutovat, u nich je dokonalá vzduchotěsnost vyžadována a ověřována Blower-door testem, ovšem dokonalého utěsnění spár bychom se měli snažit dosáhnout i u nízkoenergetických dřevostaveb. A nejen to – do určité míry by dokonce měla být vzduchotěsná každá budova (například u zděných a nezateplených staveb to zajišťuje omítka). Jakékoli netěsnosti způsobují nekontrolovatelné tepelné ztráty. Něco jiného je, když otevřu okno a chci vyvětrat, když otevřu dveře, abych mohl vstoupit, ale pokud si čerstvý vzduch a chlad proniká škvírami, o kterých ani nevíme, máme problém – minimálně s náklady na vytápění. U pasivních domů pak snižují netěsnosti efektivitu zpětného získávání tepla větráním – REKUPERACE. Proto je kladen takový důraz na bezchybné provádění konstrukčních detailů. Navíc může docházet ke kondenzaci vlhkosti ve stavebních konstrukcích, což je nebezpečné právě pro dřevostavby, dochází k poruchám a snižuje se životnost budov.

Co zajistí vzduchovou neprůvzdušnost

Vzduchovou neprůvzdušnost vždy zajistí precizně provedená spojitá vzduchotěsná vrstva. Ovšem i všechna napojení konstrukcí a veškeré stavební otvory musí být utěsněné – a to speciálními páskami. Vzduchotěsná vrstva zamezuje tepelným ztrátám a také chrání stavební konstrukce před vlhkostí, která by se jinak šířila netěsnostmi.

Celková průvzdušnost obvodového pláště budov je normou stanovena na n50 [h-1 ] celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa. Cílem je dosáhnout co nejnižší hodnoty a tedy co nejlepší vzduchotěsnosti. Pasivní domy s nuceným větráním se zpětným získáváním tepla mají hraniční hodnotu 0,6 h-1 (za hodinu se v domě nesmí vyměnit více jak 60% vzduchu). Měření této hodnoty se provádí Blower-door testem při tlakovém rozdílu (podtlaku nebo přetlaku) od 80 do 20 Pa a nakonec je hodnota vyhodnocena pro tlak 50 Pa (tlak odpovídající síle větru 10 až 13 m/s). A pozor – neprůvzdušnost by se měla měřit právě i během výstavby, jelikož právě tak se odhalí a ještě snadno odstraní nedostatky. Při přirozeném větrání je průvzdušnost 4,5 h-1, při nuceném 1,5 h-1, při nuceném se zpětným získáváním tepla 1,0 h-1 a při nuceném se zpětným získáváním tepla v pasivních domech právě 0,6 h-1

Jak dům kvalitně utěsnit

Kvalitní utěsnění domu začíná už jeho návrhem s vyřešenými konstrukčními detaily a vhodně navrženými materiály. Přitom by se měl projektant snažit navrhovat konstrukce s minimem problematických detailů, umožnit spojitou vzduchotěsnou obálku bez přerušení a správně ji umístit v konstrukci budovy, identifikovat problematická místa a vyřešit způsob jejich utěsnění a napojení vzduchotěsnící vrstvy na ostatní konstrukce, minimalizovat prostupy vzduchotěsnou vrstvou a především také zvolit vhodné vzduchotěsnící materiály a kvalitní spoje (lepicí pásky, tmely atd.). Především je u těchto materiálů důležitá funkčnost (přilnavost, pružnost, životnost).

Proč a kde vznikají netěsnosti nejčastěji

Netěsnosti mohou vzniknout už v počítači projektanta, nebo při výstavbě nedodržením doporučených postupů, použitím nevhodných materiálů a technologií, ale i horší dostupností míst a nezvládnutím návaznosti prací (špatnou koordinací profesí). Problematická jsou především místa napojení konstrukcí:
  • v místech napojení vnitřních stěn na obvodové
  • v detailech kolem základů (především napojení obvodové stěny na podlahy)
  • napojení střechy na obvodovou zeď v místě pozednice
  • detaily okolo trámů a vazníků se zhoršenou dostupností
  • v místech uložení stropu
  • v napojení výplní stavebních otvorů a prostupů

Vhodné materiály pro dosažení vzduchotěsnosti dřevostaveb

Vzduchotěsnost dřevostaveb zabezpečují konstrukční desky na bázi dřeva (nejčastěji OSB -  dřevoštěpkové, MDF – dřevovláknité a fólie – parozábrany (nejčastěji plastové). U deskových materiálů je ideální napojení na pero a drážku a spoje přelepené páskami. Desky zajišťují nejen vzduchotěsnost, ale i zavětrování stavby, záleží však i na tloušťce desek. Většinou jsou desky kombinovány s použitím fólií, jejichž nevýhoda tkví v riziku propíchnutí a protržení – proříznutí. Fólie musíme napojovat na podložených místech, případně se používá i přítlačné laťování nebo pásky. Od speciálních pásek vyžadujeme pevnost, přilnavost a vysokou životnost.
Výhodné je použití ucelených těsnících systémů, které nabízí jednoduché řešení detailů a mnoho užitečných doplňků. Pozor však na materiály, které by spolu mohly chemicky reagovat nebo by nevytvářely trvale těsné spoje, rada odborníka je nezbytná. Zásadně používáme jen ty výrobky, které jsou přímo určené k zajištění vzduchotěsnosti (pásky, manžety a tmely). Především pásky je pak třeba důsledně přitlačovat, jelikož pevnost těchto spojů je přímo úměrná vyvíjenému tlaku při aplikaci. Proto se používají i přítlačné válečky. Netěsnosti vzniklé špatným přilnutím pásek je po dokončení stavby téměř nemožné odhalit. V exteriérech se používají těsnící pásky a fólie s menším difúzním odporem, v interiérech naopak. Umožníme tak zvenčí odvětrání vlhkosti a přitom zabráníme pronikání hnaného deště k tepelné izolaci.
A pokud osazujeme stavební otvory, opět je třeba použít speciální těsnící materiál. Určitě se vyhněme PUR pěnám, jsou nevhodné a již přežité. Z hlediska vzduchotěsnosti přitom platí jedna zásada: TĚSNĚJI UVNITŘ NEŽ ZVENČÍ! Čili zevnitř používáme materiály s lepší vzduchotěsností a parotěsností, směrem ven používáme materiály prodyšnější. Místa utěsnění (napojení) je nakonec třeba zakrýt lištami.

Trvale těsné spoje zajistí fólie slepené páskami (nebo i s dodatečným přítlačným laťováním), vzduchotěsné lepící pásky s vysoce adhezivním lepidlem, vhodné typy manžet pro instalační prostupy, vodostálá lepidla s vysokou pevností a trvale plastické tmely ve spárách. 

Lepicí pásky a fólie D-TACK®

Tyto pásky a fólie se postarají o dokonalé utěsnění střech a dřevostaveb. Tvoří vzduchotěsný a větruodolný systém, který pomáhá stavět domy s nejvyššími nároky na úspory energií a je na něj poskytována záruka 30 let.
Materiály pro vzduchotěsné vnitřní pláště budov zajišťují, že jsou tepelně izolované konstrukce chráněné vůči kondenzaci vody, která vzniká při teplém a zároveň vlhkém vzduchu v místnosti. Zde jsou instalovány vnitřní parozábrany, případně klimatické membrány jako vzduchotěsný základ. Velký význam má pečlivé vzduchotěsné lepení všech překrytí, připojení a prostupů. Pouze za těchto předpokladů můžeme předejít poškozením konstrukcí a zajistíme zdravé a příjemné vnitřní prostředí.

Vnější větruodolné pláště budov chrání izolované konstrukce před prachem, zvířeným sněhem, ale i před hmyzem. Studená strana budov je vybavena propustnou střešní nebo fasádní fólií. Větru odolný základ slouží jako druhá vodu odvádějící vrstva pod zastřešením nebo předsazenou fasádou. I zde se v závislosti na poloze, použití budovy a sklonu střechy (fasády) lepí všechna překrytí, připojení a prostupy. Jen tak může být zaručena dlouhodobá funkčnost těsnosti a s tím i dlouhověkost střešní a stěnové konstrukce.
Zdroj: www.czechpan.cz
Zdroj použitých fotografií: www.czechpan.cz, www.shutterstock.com