Jak na úsporné bydlení, které obstojí i za 30 let?

Dům by měl být navržen tak, aby byla okna obytných místností orientována na jih nebo jihovýchod. Je vhodné vyhýbat se místům, kde se dlouho drží mráz – typicky kotlinám – a také se nedoporučuje na větrných návrších. Tyto základní principy zná každý, kdo bere stavbu domu opravdu vážně. „Jenže to se bavíme o ideálním řešení na ideálním pozemku. A to je bohužel problém. Pozemků je málo a těch dobrých ještě méně. Investor si musí například dát pozor na nástrahy v podobě ochranných pásem inženýrských sítí nebo koeficientu zastavěnosti u některých developerských projektů,“ upozorňuje projektant Ing. Radek Partika.

Dům navržený přesně podle vašich představ, projekt promyšlený do posledního detailu, kvalitní materiály. A nakonec vše zkomplikuje nedostatek financí. „Jde o velmi častý jev, pracovně ho lze nazvat fenomén extrémních kompromisů. Proto je vždycky nutné začít finanční rozvahou. Zjistit, na co mám. Pak výslednou částku ponížit zhruba o 20 procent. Teprve pak můžeme začít řešit velikost, tvar a dispozici domu,“ poukazuje na správný postup Radek Partika. „Často musím lidem i vysvětlovat, co v reálu znamená svépomoc. Nejde o to, že se vžijete do pocitu generálního dodavatele a řídíte jednotlivé práce. Svépomoc, která může náklady skutečně snížit, má úplně jinou podobu – mozoly na vašich rukou,“ dodává.

Velikost domu se odvíjí především od rozpočtu. Ten ovlivňuje také i jeho tvar. Čím menší počet rohů, výčnělků, nebo zakřivení vnější obvodový plášť má, tím bývá levnější. Odborné zdroje ještě přidávají A/V poměr. Ten specifikuje vztah mezi velikostí ochlazované vnější obálky a vnitřním prostorem. „Čistě fyzikálně z toho nejlépe vychází koule. Tu ale asi nikdo stavět nebude. Výpočtem pak dojdete k závěru, že jako ideální se jeví dvoupodlažní dům obdélníkového tvaru, jehož delší strana je orientovaná k jihu. Do pasivního standardu ale lze dostat i bungalov. Nemusíte tak dělat kompromisy. Tvar a dispozice domu mají hlavně splnit naše očekávání – aby nám v něm bylo dobře,“ říká Radek Partika. Podobná úvaha platí i při výběru zdicího systému. „Ideální variantou jsou dvě vrstvy. A to z mnoha důvodů. Tím, že je zdivo samotné chráněno zvenčí, můžeme uvnitř využít jeho akumulační potenciál naplno. Výsledkem je stabilnější teplota, kdy v přechodných obdobích nemusíte přitápět nebo dochlazovat. Zmínil bych i další benefit v podobě snadného odstranění případných nedostatků během realizace. Jednoduše proto, že každá chyba je vidět,“ vysvětluje.

Cestou komfortního dvouplášťového řešení se vydal Radek Partika i v případě vlastního bydlení. Jako zdicí materiál zvolil vápenopískové bloky. V Česku je vyrábí KM Beta pod obchodní značkou Sendwix. Je charakteristický vysokou objemovou hmotností. „Z toho plynou dvě výhody, kvůli kterým s nimi rádi v projektech pracujeme – nadstandardní schopnost akumulace a akustické vlastnosti. Kromě toho je na nosnou stěnu možné použít bloky třeba jen 175 milimetrů široké. Investor tak na stejné zastavěné ploše získá několik čtverečních metrů vnitřního prostoru navíc,“ shrnuje Radek Partika s tím, že Sendwix svými vlastnostmi ještě zvyšuje potenciál dvouvrstvého zdiva schopností akumulovat velké množství energie v podobě tepla.

Popis následujícího obrázku: Při porovnání průběhu teplot ve zdivu se ukazuje jeden z hlavních benefitů konstrukce s vnějším zateplením. Rosný bod, kdy je vzduch maximálně nasycen vodními parami a začíná kondenzace, se posouvá do vrstvy izolantu. Zdivo tak není vystaveno vlhkosti a chladu.

„Problém nastává v okamžiku, kdy se ohřátý a vlhký vnitřní vzduch začne zbavovat vlhkosti v místě, kde narazí na chladnou, tzv. kondenzační zónu nebo také zónu rosného bodu. Jakmile tato situace nastane v jednovrstvé, nezateplené stěně, vzdušná vlhkost zcela jistě zkondenzuje ve zdivu. Dlouhodobé namáhání zdiva takto zkondenzovanou vlhkostí může vést k oslabení jeho únosnosti, růstu plísní a dalších organismů a k jeho postupné celkové degradaci a znehodnocení. Naproti tomu u zdiva opatřeného z vnější strany tepelněizolační obálkou, dojde při správném navržení konstrukcí ke kondenzaci vždy až v rovině tepelného izolantu a zdivo je tak stále v suchu a bezpečí,“ dodává technický konzultant KM Beta Vlastimil Sova.