Jak předejít vadám šikmých střech

Střecha je jednou z nejdůležitějších stavebních konstrukcí každé stavby. Jestliže základy kotví dům do terénu a chrání jej před pronikáním vody a radonu zdola, střecha nás „kryje“ před vším, co přichází shora. A že je toho mnohem víc – vody ve všech jejích skupenstvích a škodlivých chemikálií též. Proto je třeba, aby provedení střechy neumožnilo přírodě a zplodinám lidské činnosti zahájit destrukci naší nemovitosti právě shora. Jaké jsou nejčastější závady střešních konstrukcí a jak jim předejít?

Funkce střech

Střecha chrání ostatní konstrukce budov především před srážkovou vodou, odvádí ji a brání jí v hromadění. Složení střechy má vždy stejný základ: nosnou konstrukci (krov, stropní konstrukce), izolace a střešní krytinu. U plochých střech může vrchní hydroizolační vrstva nahrazovat krytinu. Střechy konstruujeme ploché a sklonité (šikmé či strmé), zateplené či nezateplené. Ploché střechy mají sklon střešních rovin 0 až 5°, šikmé do 45°, strmé nad 45°. Vždy záleží na tom, jakou stavbu střecha kryje. Například posezení na terase či garážové stání mohou krýt třeba i jen polykarbonátové desky.

Provedení každé střechy a její tvar odpovídají účelu a místním klimatickým podmínkám. Je méně známou pravdou, že v mírných a chladných podnebích se uplatní nejlépe šikmé střechy, i když i zde přinášela moderní architektura společně se stavitelstvím už od 20. století i „plochá řešení“ střech. Pokud je prostor pod střechou otevřený, nepotřebujeme izolace, vystačíme si se střešní konstrukcí a krytinou, v opačném případě jsou ale izolace velmi důležité. Nebudujeme-li pod šikmou střechou obytný prostor, vystačíme si s hydroizolací pod latěmi a zateplením podlahy půdy. Podkrovní byt však vyžaduje také tepelnou izolaci střešního pláště a účinnou parozábranu.

Každá střecha odvádí vodu z horní části stavby a brání jejímu hromadění, kdy by vlhkost postupně narušovala konstrukci stavby a vytvořila živnou půdu pro růst dřevokazných hub a plísní. Ve výše položených oblastech s častým sněžením jsou velmi časté střechy strmé. navíc je kladen důraz na jejich maximální pevnost, střechy zde musí unést váhu ležícího sněhu. Sněhová vločka vypadá subtilně jako chmíří, silný sněhový závoj na střeše je však velmi těžký.

Nejčastější vady střech

Všechno má svou příčinu a právě nejčastější příčinou vadných střešních konstrukcí je špatný návrh. Pokud se k tomu připojí ještě chybně realizované konstrukční detaily, je lidově řečeno "vymalováno." Mnohé vady si však můžeme způsobit i my sami - nejčastěji nedostatečnou či žádnou údržbou střechy, nebo svým pohybem po střeše.

Pokud jde o novostavby, mnohdy můžeme jako viníka chybné střešní konstrukce označit i stavební dozor - v žádném případě by neměl od dodavatelské firmy převzít nesprávně či s chybami v konstrukčních detailech postavenou střechu. Stavební dozor je tu od toho, aby včas odhalil vady a nařídil jejich odstranění, a to před kolaudací stavby. Při kolaudaci je již pozdě, mnohé skryté vady již dokonce nelze odhalit a právě ty se časem projeví s nebývalou razancí. Nespoléhejte se proto na stavební dozor doporučený dodavatelskou firmou, ale zajistěte si nezávislého odborníka. Stavební dozor musí stavbu navštívit vždy, když se dokončují podstatné kroky výstavby. A u klíčových stavebních konstrukcí to platí dvojnásob. Chybně položené obklady či dlažbu poznáme na první pohled, co je však mezi střešní krytinou a sádrokartonovým podhledem nepozná nikdo.

Nepoukazujme však prstem až tolik na stavební dozor. Klíčový je návrh střechy včetně její statikysprávné provedení. Hlavní díl zodpovědnosti tedy nese projektantdodavatel střechy, který kromě provedených prací zodpovídá i za kvalitu použitého materiálu. Stavební dozor vše pouze kontroluje.

Souhrn nejčastějších poruch střešních konstrukcí:

  • Nekvalitní materiál nabízený prodejcem - získáme nepravdivé informace, na jejichž základě se rozhodneme.
  • Chybně navržená střešní konstrukce.
  • Špatný statický výpočet krovu pro konkrétní sněhovou oblast - střecha neunese sněhové srážky.
  • Nedodržení podmínek technické dokumentace výrobce střešní krytiny, ale i okapových systémů, střešních oken či při dílčích klempířských pracích.
  • Konkrétní střešní krytina vyžaduje určitý sklon střechy. Nevhodný sklon střechy pak snižuje hlavní funkci střešní krytiny - ochránit stavební konstrukce před srážkami, ale i větrem.Ale pozor, nejde o chybu sklonu střechy a tedy projektu, nýbrž chybu při výběru nevhodné střešní krytiny.
  • Nevhodný materiál použitý při konstrukci krovu - nedostatečně únosný, nedostatečně proschlý, atd…
  • Chybné osazení latí, nejčastěji v nevhodné vzdálenosti - pozor, vždy záleží na typu střešní krytiny.
  • Špatně aplikovaná pojistná hydroizolace. Voda se buďto na konkrétních místech hromadí, nebo naopak proniká do tepelné izolace a snižuje tak její účinnost.
  • Chybějící prvky ochrany před sněhem - sněhové zábrany, sněholamy.
  • Chybějící konstrukce pro bezpečný pohyb na střeše - ohrožujeme tak sebe a zároveň můžeme poškodit střešní krytinu - například chybí komínová lávka, výlez k anténně, …
  • Chybně realizované prostupy střešním pláštěm - střešní okna, výlezy, antény, kotvení hromosvodu, komín, odvětrání interiéru, …
  • Znečištění konstrukčních prvků chemií (chemická či elektrochemická koroze - například některé kovy se vedle sebe nesnášejí a to by měl zkušený klempíř vědět).
  • Nedostatečná protihluková izolace střechy.
  • Nedostatečná či zcela chybějící kontrola a údržba střechy především před zimou, po zimě, při vyhoření komína, po silném větru či přívalových srážkách.

Zdroj: www.strechy-cerman.cz