Alergie jsou velmi nepříjemné (Foto: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Pylová sezóna každoročně nesmírně zatíží alergiky a zhorší jejich zdravotní stav. A jde o natolik složitý problém, že je každý z alergiků alergický na něco jiného a dokonce i na jiné pyly. Je proto třeba vědět, na které, a kdy přichází jejich doba. Existují proto pylové kalendáře, které ukazují doby kvetení nejčastějších pylových alergenů, sice nemohou být přesné, protože rostliny vykvétají v závislosti na počasí, ale přesto nám pomohou v orientaci. Udělat toho však musí alergici každoročně mnohem víc, než jen sledovat pylový kalendář.

Pylový kalendář

Především je důležité, co by měli alergici vědět před začátkem pylové sezóny. Hlavně pak musí vědět, na co jsou alergičtí a v případě právě pylových alergií by měli znát pylový kalendář

Pylová sezóna je velice dlouhá a v případě některých druhů může překvapit již na konci ledna. V každém případě se však doba poletování pylů různých druhů rostlin každým rokem liší. Záleží na zimě, jak je teplá a nebo naopak tuhá, kdy přichází jaro, ale i kdy se případně znova na nějaký čas ochladí. Rostliny reagují na počasí velice pružně. Oficiálně však samozřejmě platí obecné pravidlo, že hlavní pylová sezóna začíná s příchodem jara. To je doba, kdy alergikům začínají těžké časy spojené s kýcháním, smrkáním, únavou, bolestmi hlavy, případně i teplotami.

Jakmile se příroda začne probouzet, alergikům začínají problémy. Jako by ani nebyli z tohoto světa. V souvislosti s alergiemi se též hovoří o civilizačních onemocněních a nejhorším obdobím bývá pro alergiky duben a poté ještě květen. Ovšem právě v dubnu se v přírodě objevují ty nejvýznamnější alergeny.

Nejvíce lidí totiž trápí alergie na pelyněk, břízu, dub a trávy. Jako první pak začínají kvést lísky, poté se přidávají olše, břízy a další dřeviny. Od března do května patří k významným alergenům vrba, jasan, habr a dub. V dubnu a květnu se přidávají pyly jehličnanů, ty však mají jen malý alergologický význam. A na podzim končí pylová sezóna rákosy a různými bylinami. 

Oficiálně pylová sezóna v Česku trvá cca od března do konce září a dělí se na tři období. Na jaře alergiky trápí především pyly z dřevin, v létě pyly trav a na podzim pyly plevelů (hlavně pelyněk a ambrózie).

25 % české populace jsou alergici

Bude to znít až neuvěřitelně, ale v České republice je v současnosti více jak 2,5 milionu alergiků a jejich počet neustále narůstá. Jen za posledních 20 let se počet alergiků zdvojnásobil! Jde o důsledek zhoršení životního prostředí v kombinaci s moderním způsobem života, značným stresem a dědičností. 

Dochází také k takzvané falešné alergii. Jde o to, že někdy blízká přítomnost u některých rostlin způsobuje projevy podobné alergii. O alergii však nejde, nevytváří se totiž specifické protilátky a pouze jsou podrážděné dýchací cesty. Například k tomu dochází při silné vůni květů akátu, lípy, bezu, šeříku a nebo řepky olejky.

Pylová informační služba

Aby měli alergici dostatek informací, existuje takzvaná Pylová informační služba, která zveřejňuje každý týden aktuální stav pylů (ale i jiných alergenů) i předpověď na nejbližší období. V České republice pak měří koncentraci pylů 12 pylových stanic.

Co se s alergiky děje při alergii?

Pylové alergeny u nich vyvolávají nepřiměřené reakce imunitního systému. Tělo alergika se vlastně chová k pylovým alergenům, jako by šlo o nebezpečnou infekci. Pyl se jim usazuje v kůži, očích, nose i na průduškách, což má za následek až velmi silné projevy alergie. 

Navíc je velmi pravděpodobné, že pokud trpíte jednou alergií, projeví se u vás i další její formy. Každého alergika obvykle trápí alespoň dva typy alergií. A důvody jsou nasnadě, pyl je lehký a malý, velikost jednoho pylového zrna se pohybuje od dvou až do dvě stě padesáti mikrometrů. Dostanou se proto doslova všude, často i desítky kilometrů od původního zdroje. Proniknou dokonce i prachovými filtry. 

Na alergiích se navíc negativně projevuje i znečištěné ovzduší, které oslabuje nosní sliznici. A právě to zvyšuje pravděpodobnost, že dýchací cesty budou na alergeny nějak reagovat. Pokud pak pyly přilnou k nečistotám ve vzduchu, jsou dráždivější a riziko vzniku alergické reakce se zvyšuje.

Projevy pylové alergie

Typickými projevy pylové alergie jsou silná vodnatá rýma, až záchvatovité svědění nosu a kýchání (často i několik desítek kýchnutí v jednom sledu). Alergii též doprovází nepříjemné zduření nosní sliznice, pocit ucpaného nosu, zarudlé a slzící oči a nakonec i potíže s dýcháním. Projevy alergie navíc ještě zhoršuje astma alergika. 

U citlivějších alergiků může vdechování pylů způsobit dokonce i ekzémy v podobě zarudlých svědivých ložisek (ta se nejčastěji tvoří na hlavě a v podkolenních a loketních jamkách). Mnoho alergiků také bolí hlava, mají problémy se spánkem a pocity únavy. Zvyšuje se i sklon k infekcím dýchacích cest a zánětům vedlejších nosních dutin. Pokud na sobě podobné příznaky pozorujete, neprodleně navštivte lékaře.

Zásadní je prevence

  • Vyhýbejte se alergenům, je-li to jen trochu možné.
  • Po příchodu domů se osprchujte, umyjte si vlasy a převlečte se do čistého.
  • V pylové sezóně se co nejvíce vyhýbejte zbytečnému pobytu venku, při alergiích na pyly stromů se vyhýbejte lesům a parkům. Při alergiích na traviny nechoďte do polí, luk a míst s vysokou trávou.
  • V pylové sezóně nesekejte trávu a nesušte venku prádlo.
  • Za slunných dnů je třeba zavírat okna (hlavně dopoledne a odpoledne, tedy v době s nejvyšší kumulací pylů).
  • Do oken je vhodné instalovat protipylové sítě.
  • Ve venkovním prostředí se vyhýbejte namáhavé fyzické práci, především za slunných a větrných dnů. Také nesportujte.
  • Vyhýbejte se i dráždivým látkám, které váš stav ještě zhorší, například cigaretovému kouři, silným vůním květin a parfémů.
  • Sledujte stále aktuální pylovou situaci a počasí. Nejlépe se vám bude venku dařit po dešti.
  • Doma je třeba častěji utírat prach, vysávat koberce a vytírat podlahu.
  • Vhodné je též pořízení čističky a zvlhčovače vzduchu.
  • Zařaďte do svého jídelníčku co nejvíce ovoce a zeleniny, stejně jako mléčné výrobky s probiotiky a netučné maso. Prostě vynechte například vepřové. Vypijte alespoň 2 litry vody denně, omezte sladké nápoje a kofein.
  • Je také dobré si dopřát dosti relaxace (sauna, plavání, bruslení apod.).
  • A nakonec maximálně dbejte na spánkovou hygienu.

Léčba pylové alergie

Pokud je pylová alergie odhalena, je třeba zjistit, o jaký pyl se jedná. Až poté je možné nastavit správnou léčbu. Lehčí formy alergie se léčí tabletkami proti alergii, užívanými před očekávaným příchodem alergenů a poté po celou pylovou sezónu. Mimo sezónu se též aplikují vakcíny zvyšující odolnost vůči pylům. Pomáhá i vycestování do oblasti, kde pyl, na který je alergik citlivý, není (hory, moře atd.). To si však nemůže dovolit každý a vždy.