Výběr správného litého potěru je zásadní pro dlouhou životnost a spolehlivost podlahy. Je vždy potřeba brát v úvahu více faktorů jako časové nároky stavby, vhodnou tloušťku vrstvy či typ použité podlahové krytiny. Neexistuje univerzální řešení a klíčem je správný výběr materiálu podle konkrétních podmínek a požadavků.
Podlaha je jednou z nejdůležitějších částí stavby, nese každodenní zatížení, ovlivňuje komfort bydlení a v případě podlahového vytápění také spotřebu energií. Proto je výběr správného litého potěru klíčovým rozhodnutím. Nejde jen o pevnost, ale i o klimatické podmínky při realizaci, tloušťku vrstvy, rychlost vysychání či typ finální krytiny. Všechny tyto faktory určují, zda bude podlaha dlouhodobě spolehlivá a odolná.
Anhydritový potěr – ideální pro suché prostředí a podlahové topení
Jedním z nejpoužívanějších litých potěrů je AnhyLevel, tedy potěr na bázi síranu vápenatého. Jeho největšími přednostmi jsou snadné zpracování, téměř nulové smršťování a dlouhá doba zpracovatelnosti. Díky těmto vlastnostem je možné aplikovat potěr už od tloušťky 30 mm, aniž by vznikaly deformace. Velkou výhodou je také možnost rychlého a intenzivního vysoušení, což ocení zejména stavby s podlahovým topením. Anhydrit totiž velmi dobře vede teplo, takže vytápěná podlaha reaguje rychle a efektivně. Nevýhodou je naopak nižší odtrhová pevnost, a proto se anhydrit nedoporučuje do prostor s vysokým bodovým nebo valivým zatížením, případně pod masivní dřevěné podlahy.
)
Cementový potěr – univerzální řešení do vlhkých prostor
Alternativou je CemLevel, litý potěr na cementové bázi. Jeho výhodou je možnost použití v trvale vlhkých místnostech, kde by anhydrit nebyl vhodný. Cementový potěr tvrdne hydratací, tedy chemickou reakcí s vodou, nikoli vysycháním, proto není tak citlivý na podmínky při realizaci. Díky speciální receptuře se snadno čerpá a nevyžaduje ocelovou výztuž, což zrychluje a zjednodušuje práci na stavbě. Aplikuje se od tloušťky 45 mm a je vhodný pro široké spektrum podlahových krytin. Jeho slabší stránkou je větší tendence ke smršťování, a proto je nutné počítat se smršťovacími spárami a pečlivým ošetřováním povrchu během zrání, aby se předešlo deformacím či prasklinám.
)
Společné vlastnosti a rozdíly
Z hlediska pevnosti jsou oba materiály srovnatelné – pevnost v tlaku se pohybuje kolem 20 až 30 MPa, pevnost v tahu za ohybu mezi 4 až 6 MPa. Rozdíl je v tepelné vodivosti: anhydrit má hodnotu 1,8 W/m·K, cementový potěr 1,2 W/m·K. V praxi to znamená, že anhydrit rychleji přenáší teplo do prostoru, zatímco cement udržuje akumulované teplo déle a uvolňuje ho postupně. Volba proto závisí na typu stavby – do cihelných domů s podlahovým topením se hodí spíše anhydrit, do lehkých montovaných objektů zase cementový potěr.
)
Klimatické vlivy a údržba po pokládce
Podmínky při realizaci hrají významnou roli. U anhydritu nízké teploty pouze zpomalují vysychání, které lze urychlit větráním nebo vytápěním stavby. Cementové potěry jsou na teploty citlivější – při poklesu pod 5 °C se proces tvrdnutí zastavuje, naopak při vysokých teplotách dochází k příliš rychlému tuhnutí. Také péče o čerstvě položenou podlahu se liší: anhydrit prakticky nevyžaduje ošetřování, zatímco u cementového potěru je nutné udržovat vlhkost, pozvolna větrat a chránit povrch před vysycháním.
)
Kdy sáhnout po které variantě
Zjednodušeně řečeno, pokud stavíte v suchém prostředí, chcete rychle reagující podlahové topení a hledáte jednoduchou údržbu, je vhodnější anhydritový potěr. Pokud naopak potřebujete spolehlivou podlahu do vlhkých prostor, montovaných staveb nebo hledáte univerzálnější řešení, vyplatí se zvolit cementový potěr.
)
Správná volba litého potěru je klíčem k dlouhodobě kvalitní podlaze. Přihlédnutí k podmínkám stavby, budoucímu využití i požadavkům na vytápění vám pomůže vybrat variantu, která zajistí spolehlivost, komfort i bezproblémový provoz.
Další informace najdete na www.cemex.cz
