Jak využít v zahradě a vůbec na pozemku pražce

Můžeme v zahradě použít staré železniční pražce, nebo jen hazardujeme se svým zdravím a intoxikací půdy? Jak můžeme pražce využít? A lze z nich udělat palivo?

Staré železniční pražce jsou především vysoce toxickým materiálem, proto pokud se rozhodnete je využít, je třeba najít takové místo, kde nemohou uškodit pěstovaným rostlinám, půdě ani vodním zdrojům. Nejde o vhodný stavební materiál, jelikož jsou lidskému zdraví nebezpečné. Chodit po nich ale lze, stejně jako po nich mohou jezdit automobily.

Vysoce toxická je právě hloubková impregnace pražců vůči houbám a hnilobě. Využití pražců v zahradě je proto nejen hazard se zdravím, ale i přestupkem vůči platné legislativě. Působením vlhkosti se toxické látky z pražců uvolňují do půdy a vodních zdrojů, na přímém slunci navíc nepříjemně páchnou olejem a asfaltem. Určitě není proto vhodné ohraničovat pražci záhony, budovat chodníky mezi záhony, komposty, ohrazovat vodní plochy, stavět z nich zahradní stavby. Mnohdy to však v zahradách stále vidíme.
Na druhou stranu je lákavé použít tento levný materiál (levný samozřejmě z důvodu toxicity a tedy nebezpečnosti, navíc jde již zpravidla o pražce vysloužilé). Ovšem narazíme i na staré pražce, které již příroda svým působením zbavila většiny škodlivin především letitým střídáním dešťů, sněhových srážek, mrazů, veder, horka a dalších vlivů.

Tyto pražce jsou tedy již přírodou „opracované“, vysušené, často již místy hnijí a trouchniví, ale stále jde o takovou masu (tloušťku hmoty), že ještě vydrží velmi dlouho, obzvláště po vůči přírodě šetrné impregnaci, tedy použití šetrných impregnačních látek.
Takové pražce najdou využití v okrasné zahradě či při realizaci schodišť v těch částech zahrady, kde nepěstujeme nic jedlého a kde ani není žádný vodní zdroj. Například může jít i o schodiště směřující z pozemku či příjezdovou cestu lemovanou okrasnou výsadbou, lze je využít i pro palisády oddělující okrasnou část svažité zahrady či okrasné záhony.

Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že pražce nejsou ničím jiným jiným než dubovými kvádry, čili hodně silnými trámy. A právě tento materiál si lze pořídit i jinak než sháněním starých pražců. Kdo má k dispozici vlastní les, získá je nejlevněji, ostatní si musí sáhnout do kapsy.
Pokud jsou ale vaším zdrojem přece jen levné staré pražce, ovšem již opravdu hodně staré, budou se dobře vyjímat i jako nášlapné zpevnění štěrkových cest. Pražce lze i dělit (řezat) na menší díly, ovšem pro pevnost tohoto byť starého materiálu určitě nepoužijeme řetězovou pilu, vhodnější bude kvalitní a dobře nabroušená pila ruční, kterou bude ale zřejmě třeba při řezání pražců opakovaně brousit. Použít též lze klasickou cirkulárku, zuby jejího kotouče však také otupíme.
Hodně staré pražce lze použít i do opěrných zídek a základů plotů, načež stačí použít ke spojování pouze železné kramle. Značná hmotnost pražců zajišťuje jejich dostatečnou stabilitu.

Pokud vám ale někdo nabídne pražce, které jsou již na dálku cítit, určitě je odmítněte, i kdyby měly být zdarma či za cenu dopravy. Pouze se chce zbavit toxického odpadu. Určitě též takový materiál nepalte v kotli, hrozila by vám hodně vysoká pokuta.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com