Jmelí je jedním z vánočních symbolů Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek Jmelí bylo odpradávna opředeno pověstmi, obdařeno kouzelnou mocí a uctíváno jako posvátná rostlina budící údiv i úctu zároveň. Objevovalo se v korunách stromů, neznámo odkud a ani v zimě neztrácelo své listy. Jmelí je nejen symbolem Vánoc, ale také významnou léčivou bylinou. Jaké se k němu vážou pověry a proč je neodmyslitelným symbolem Vánoc právě jmelí?

Jmelí je polocizopasná rostlina rostoucí v Evropě, severní Africe a střední a západní Asii. Je to vytrvalý, stálezelený, dvoudomý keřík dosahující průměru až jeden metr. Jeho plodem jsou bílé, někdy nažloutlé bobule, které jsou hodně lepkavé a co je důležité - jsou jedovaté (listy nikoliv). Jmelí roste na dvouděložných dřevinách (například lípa, jabloň, bříza, či topol), také na borovici, smrku a jedli bělokoré. Nejhezčí jmelí se širokými listy roste na jedli, kdežto úzkolisté většinou pochází z borovice.

Nezapomenutelné legendy

Čarovná moc se jmelí přisuzuje již odnepaměti. Druidové a kelští kněží odháněli pomocí snítek jmelí zavěšených v domech zlé duchy a čarodějnice. Věřili, že jim přinese štěstí a zajistí plodnost. Podle keltských legend nosí polibek pod jmelím nejen lásku, štěstí a plodnost, ale také k sobě mocnou silou poutá milence.

Křesťanská legenda zase praví, že jmelí rostlo kdysi jako strom. Z jeho větví vyřezal Josef o Vánocích kolébku pro Ježíška. Římané tento strom po třiatřiceti letech porazili a z jeho dřeva vyrobili kříž, na němž byl Ježíš údajně ukřižován. Jmelí potom údajně seschlo do malých keříků. A tak, jak žije jmelí ze živin jiných stromů, žijí křesťané z Kristova těla.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz
Zvyky a tradice

Do Čech se dostal zvyk zavěšovat jmelí do domu z Anglie, odkud pravděpodobně pochází zvyk líbat se pod ním. Přísloví ze severu Moravy také praví: „Kdo se pod jmelím políbí, druhému se zaslíbí.“

Větvička jmelí má prý moc zahrnout dobrem všechny, kdo pod ní projdou. Podle lidových pověr prý však jmelí nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, nikoliv tomu, kdo si jej koupí či utrhne sám. Mezi lidmi se také tradovalo, že jmelí splní jedno přání každému, kdo jej zašeptá do plamínku první vánoční svíčky na vánočním stromečku.

Čím více je na jmelí bílých bobulí připomínajících perly, tím více štěstí vás v novém roce čeká.

Výzdoba interiéru

Zvyk zavěšovat přírodní zelené, stříbrné, anebo zlaté jmelí k lustrům či ho dávat do vázy na stůl se u nás dodržuje dodnes. Při vánoční výzdobě by se na jmelí rozhodně nemělo zapomínat. Je součástí vazeb živých květin, stylově doplní také vánoční slavnostní svícen.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Nutno podotknout, že zlacené jmelí se mnohým nelíbí, avšak vydrží déle a neopadává tak rychle, jako jmelí přírodní. Dáte-li jmelí do vázy s vodou, vydrží vám dlouho krásně zelené. Na lustr či jídelní stůl ho zavěste až o svátcích.

Pozor na jedovaté bobule

Máte-li doma malé všetečné děti či čtyřnohé domácí mazlíčky, dávejte dobrý pozor na to, kam jmelí umístíte. Jeho plody jsou totiž jedovaté a proto velice nebezpečné. Jmelí umístěte tak, aby se neocitlo v blízkosti nenechavých dětských prstíků či zvědavých psích či kočičích čumáčků. Jakmile začne opadávat, radši je hned odstraňte. Vyhnete se tak nepříjemným zážitkům.

Zkuste se v předvánočním shonu na chvíli zastavit a darovat někomu pro štěstí větvičku jmelí. Neošiďte se ani o krásný zvyk líbání pod jmelím s milovanou osobou. Využijte tak předvánoční dobu nejen k zběsilému nakupování a uklízení, ale také k magickému čarování a přilákání si štěstí právě prostřednictvím kouzelného jmelí.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)