Katalpa nejen ozdobí zahradu, ale také odpudí komáry Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Stín nám vytvoří v zahradě mnohý druh stromu, katalpa však patří mezi dřeviny, které vyloženě padnou do oka. Stačí kolem ní projít v parku a pokud přeskočí jiskra, je vaše. Musíte ji mít. Uhranout vás může její kmen, listy, větvoví a tvar koruny, květy, ale i plody. A pokud jiskra nepřeskočí? Co naplat, ovšem nenávist z toho určitě nevznikne, jak tomu naopak bývá mezi lidmi.

Dekorativní stromy po celý rok

Drobné, ale dlouhé plody katalpy se začnou tvořit po odkvětu dekorativních bílých květů a na stromě pak zůstanou po celou zimu, čímž jej vyzdobí jako vánočními ozdobami, které však neshodí ani na Tři krále. Tyto lusky (20 až 50 cm dlouhé tobolky) jsou pukavé na dvě chlopně a vyrůstají nahloučené po třech a více. Velice dekorativní jsou však i opadavé listy katalp a u starších dřevin pak vypadá neuvěřitelně i kmen s neobvykle tvarovanou korunou. Katalpy prostě patří mezi dřeviny dekorativní po celý rok. Katalpy jsou v zemi dobře ukotvené ve stáří ztlustlými, silnými kořeny.

Původ katalp a rozšíření

Katalpa (Catalpa) je rodem opadavých dřevin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Nejčastěji se setkáme se vzrostlými stromy, ovšem šlechtěné jsou katalpy i jako keře. (např. Catalpa bignonioides, kultivar 'Nana') a dokonce i jako liány (Catalpa pubescens). Název tohoto druhu pochází z jazyka indiánského kmene Kríků, přičemž tato dřevina obsahuje glykosid, který byl nazván katalpol.

Katalpa obecná pochází z jižní části Severní Ameriky, proto se jí též daří v našich podmínkách, ale třeba i na severu Evropy. Ovšem původ ostatních druhů katalp je více tropický (Střední Amerika, Indie a východní Asie) a právě v teplejších oblastech jsou katalpy dnes běžné jako okrasné dřeviny po celém světě.

Podrobnější popis katalp

Katalpy jsou si navzájem velmi podobné svým růstem, listy i květy, samozřejmě kromě keřovitých a liánovitých kultivarů. Tyto dřeviny dorůstají výšky 12 až 18 metrů a šířky 6 až 12 metrů. Mladé stromky rostou velice pomalu, po deseti letech dosáhnou v našich klimatických podmínkách výšky pouhé 2 až 3 metry (v teplém klimatu až 6), teprve po třiceti letech mohou dosáhnout až deseti metrů výšky.

Katalpa u nás kvete především v červnu, její květy jsou něžně bílé a nádherně voní. Vonné jsou však i listy katalp, jejich vůně připomíná vůni tabáku. Kmen katalp je u starších stromů často zajímavě deformovaný, přičemž spodní větve klesají až na zem. Rostou však dost daleko od sebe a proto netvoří hustý podrost a pod stromem může růst tráva. Zblízka působí světlá textura olistěné koruny celkem řídce, prosvětleně a příjemně svěže. Mladé vystoupavé větve bývají ojíněné. 

Tenká borka katalpy má světle hnědou až načernalou (Catalpa speciosa) barvu a je poměrně tenká. Kmen a větve se proto snadno poškodí. Ovšem u starších dřevin je borka naopak silná, zvrásněná a odlupuje se v šupinách.

Pokud zvolíte pro svou zahradu katalpu, nemusíte se bát rychlého, bujného a nekontrolovatelného růstu a přílišného stínu. A pokud strom dosáhne až dvaceti metrů výšky, buďte si jisti, že se toho zřejmě již nedožijete. Ovšem jako solitérní rostlina vypadá katalpa výborně v každém věku a navíc nemá ani vysoké nároky na pěstování.

Jelikož jsou tyto dřeviny dlouhověké, může vnitřek jejich silných větví vyhnít a větve se pak lámou ve větru. Je proto třeba staré stromy pravidelně sanovat.

Plně mrazuvzdorná katalpa obecná

Katalpa obecná je plně mrazuvzdorná dřevina. U většiny ostatních katalp může být odolnost vůči mrazu dosti problematická, proto radši zůstaňme u osvědčené klasiky, byť třeba z katalpy nádherné se stane mohutný strom poměrně rychle. Kromě katalpy obecné u nás ostatní druhy trpí nedostatkem tepla a světla. Nakonec ze stejného důvodu roste katalpa obecná v našich podmínkách tak pomalu, je ale zcela mrazuvzdorná. Kromě katalpy obecné se u nás daří i katalpě trubačovité, jejíž bílé květy mají žlutý střed. V zahradách a parcích se také uplatní odrůda s menší korunou a růstem Catalpa bignonioides „Nana“ (je keřovitá, kulovitého a nebo polokulovitého růstu koruny) a odrůda Catalpa bignonioides „Globosa“ s kratším kmínkem a kulovitou korunou. Navíc platí, že v 21. století plném alergiků katalpy vytlačují z měst dříve oblíbené alergenní lípy a třeba i břízy.

Slunné stanoviště a raději sucho než vlhko

Katalpu vysazujeme nejlépe do hlinitopísčité půdy, ideálně pak na slunné stanoviště. Je zbytečné stínit dřevině, která má už tak přes rok nedostatek světla. Pouze na slunci se navíc plně rozvine hojnost krásných květů. Proto je také třeba volit dostatečnou vzdálenost katalp od jiných dřevin a také je nevysazujeme do zápoje. Za tužších zim mohou namrzat letorosty mladších katalp, starší stromy jsou však již zcela otužilé. Katalpy preferují neutrální až mírně kyselou půdu a velice dobře snesou průmyslem znečištěné prostředí.

Ve všech ostatních ohledech jsou však katalpy nenáročné. Pokud dobře zakoření, snáší bez problémů sucha, ale i kratší přemokření (nikoli delší, snesou spíše sucho než mokro). Pokud od katalpy požadujeme konkrétní tvar, katalpy dobře snáší řez, který provádíme na jaře ještě před rašením. Ovšem řez se právě u katalp provádí jen zřídka, nejčastěji se jím odstraňují suché a poškozené části. A pozor, při případném řezu nesmíme odstranit více jak třetinu koruny naráz. Rány zamazáváme bílým či světlým latexem, případně bílým balakrylem.

Škůdci a choroby katalp se u nás možná objeví až s oteplováním

V našich podmínkách nejsou katalpy náchylné na škůdce a nemoci. Může se však stát, že listy začnou ztrácet svěží barvu, v takovém případě ale stačí postřik síranem hořečnatým (příčinou poruchy je však většinou spíše převlhčení než nedostatek mikroprvků, ve vlhkém prostředí navíc hrozí i plísně). Lze též předpokládat, že se změnou klimatu se přirození škůdci katalp dostanou i na naše území.

Péče o katalpy první rok po výsadbě

První rok po výsadbě je třeba tyto dřeviny zalévat pravidelně každý týden, ale s ohledem na aktuální intenzitu dešťů. Na podzim pak již mladé rostliny příliš nezaléváme, pokud pravidelně prší, pak již vůbec. Kořeny a mrazy ohrožené letorosty musí do zimy co nejvíce vyzrát. Pokud se přeci jen rozhodneme pro teplomilnější druh, zaléváme o dost méně, ovšem důrazně, velkým množstvím vody, čili jednorázově.

Hnojení katalp

Katalpy přihnojujeme dusíkatými hnojivy ve vegetačním období, nejdéle však na konci července. Přihnojovat také můžeme ihned po výsadbě. Obecně pak platí, že nejvíce musíme každý rok u mladých dřevin přihnojovat na jaře. V pozdějších letech je již přihnojování bezvýznamné. Množení katalp se provádí výhradně výsevem semen.

Listy vydrží na stromech dlouho, jsou velké, ale není jich mnoho

Katalpy nám na podzim usnadní údržbu zahrady, mají sice velké listy, ale nemají jich tolik jako jiné opadavé listnáče. Dokonce není hrabání tohoto listí vzhledem k jeho množství na větších plochách ani třeba, samo zetleje. Navíc se na stromech drží dlouho do zimy a opadává postupně a pomalu. Katalpy mají listy většinou srdčitě vejčité, dlouhé 10 až 25 cm, zašpičatělé a celokrajné. Barva listů je tmavě až světle zelená, na rubu listů najdeme krátké trichomy.

Využití dřeva katalp

Pro konstrukční účely bylo dřevo katalp využíváno již ve starověku a ve staré Číně. Zde se z tohoto dřeva dokonce vyráběly tradiční hudební nástroje guqin, které měly právě díky zvolené dřevině harmonický tón. Dřevo katalp je velice měkké, ale odolné a rozměrově stálé. Výborně se toto dřevo ručně opracovává. Dnes se používá především pro oplocení, kolejnice a nosníky a pro výrobu rámů a nábytku.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, pixabay.com