Kdy rosení oken neškodí a kdy se mu bránit?

Jaká okna se rosí nejčastěji?

Na tuto otázku není snadná odpověď. Při vysoké vlhkosti v interiéru a nedostatečném odvětrání se rosí skla jakýchkoli oken. Problém je i ve výběru typu zasklení. Více méně je všeobecně rozšířeným faktem, že nejčastěji se rosí skla oken plastových. Je to pravda či není? Samozřejmě jde o mýtus. S neobvykle silným rosením se často setkáme po výměně starých oken za nová a současném zateplení domu. Pokud projektant a realizační firma opomenou často i drobný detail, může být rosení na sklech nových oken natolik značné, že vám po stěnách pod parapetem poteče voda. A důsledky? Plíseň na stěnách, vzdutá či hnijící podlaha.

Proč dochází k silnému rosení oken?

V zimním období dochází k teplotnímu stavu, kdy se tvoří takzvaný „rosný bod“. K rosnému bodu dochází, když povrch okenních skel, ale i stěny mají nízkou teplotu a v bytě je vysoká vlhkost. Normální povrchová teplota je do + 13 ^oC a přiměřená vlhkost vzduchu do 60%. Problematické mohou být například i dlouhé závěsy či dlouhým parapetem překryté otopné těleso.

Co je rosný bod

Rosný bod (teplota rosného bodu, respektive vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu) je taková teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami, čili relativní vlhkost dosáhne 100%. Jestliže teplota vzduchu klesne pod rosný bod, dojde ke kondenzaci vodních par. Teplota rosného bodu se liší pro různé absolutní vlhkosti vzduchu, čili čím více je ve vzduchu vodní páry, tím vyšší je teplota rosného bodu. Pokud nechceme, aby vodní pára kondenzovala, je třeba zvýšit teplotu vzduchu, nebo snížit množství vodních par ve vzduchu – vyvětrat místnost. Kondenzaci urychluje přítomnost kondenzačních jader, pokud nejsou přítomna, nemusí ke kondenzaci dojít po velmi dlouhou dobu.

Jak se rosení okenních skel bránit?

Za prvé výběrem správného zasklení oken. Optimální jsou izolační dvoj či trojskla, uvnitř plněná vzácným plynem. Dalším krokem je správné zateplení pláště domu. Zateplit totiž musíme i ostění oken z vnější strany. Nesmí promrzat nosné zdivo v místech kontaktu s oknem – okenním rámem. Dále je třeba v bytě zajistit vynutitelnou cirkulaci vzduchu s přirozeným odtahem par mimo interiér. Nezapomeňte, že například mnohé digestoře pouze čistí pachy, neodvádějí však vzdušnou vlhkost. Stejně tak je třeba zajistit v koupelně funkční odvětrání, pokud se větrák nespustí, máte problém. A nezapomeňte, jestliže nedošlo k žádné chybě (včetně výběru materiálů) při výrobě oken, je chyba u vás – ve vaší místnosti, jejím odvětrání, stavu stavebních konstrukcí, nebo vašem chování, respektive návycích. Na druhou stranu ale hned nevěřte realizační firmě, pokud vás odbydou tvrzením, že jste určitě zapomněli vyvětrat po vaření.

Až na konec jsme nechali neúčinnější způsob ochrany před rosením skel – správné větrání. Nechat velmi dlouho otevřenou ventilačku je k ničemu. K výměně vzduchu totiž nemusí vůbec docházet, stále však uniká teplo. Větráme krátkodobě (cca 5 minut), ale intenzivně. Vzduch se dostatečně vymění, konstrukce a povrchy v interiéru však nestačí vychladnout. Takto větráme alespoň několikrát denně. A dobrým poznávacím znakem, kdy je třeba vyvětrat, je právě začínající rosení okenních skel. Není tudíž vyloženě nežádoucí, ale musíme stavební konstrukce našeho domu poslouchat (naslouchat jim) jako živou bytost.

Když dochází k rosení v meziprostoru okenních skel

Toto je skutečně závažný problém, jelikož pouhým větráním místnosti či odváděním par digestoří si prostě nepomůžeme. Znamená to, že jsou okna špatně vyrobena či poškozena. Do meziskelního prostoru pak vniká vzdušná vlhkost, čili je poškozené těsnění. V záruční době je výměna těsnění bezplatná, jinak ale počítejte s finančním výdajem. A v žádném případě si nová okna nemontujte sami. Vzdáte se tak nároků na záruku.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com