Zúrodňujete ze všech sil; záhonky máte – jako byste na nich hledali poklad - překopané křížem krážem. Počasí vám přeje, deště i sluníčka je tak akorát. Hnojíte jako diví, sázíte to nejlepší. A přesto se vám nedaří. Pěstované nevzchází, jak by mělo, úroda za nic nestojí. Kde je chyba? Dost možná je odpověď v půdě, respektive jejím pH.
Vyvýšený záhonek je tak trochu jako květináč. Ve zbytečně velkém budou rostliny plavat, v příliš malém se budou tísnit. A dovnitř se jich taky nevejde neomezené množství.
Hromada s pokladem, ze které neubývá. Protože tohle černé zlato průběžně obnovujete. Ano, řeč je o kompostu. Jednom z těch opravdu základních a přitom fantastických nástrojů, jimiž se dá vyživovat půda a rostliny na celé zahradě. Ale pozor, přesycení dobrým kompostem může mít docela drastické dopady.
Vyvýšené záhony ušetří naše záda při péči o rostlinky, dokonce umožní zahradničení i lidem tělesně handicapovaným, pomůže nám vyřešit problém se zahradním rostlinným odpadem a zajistí skvělé podmínky pro rostliny, jejich vitalitu a zdraví. A nakonec i bohatou odrůdu. Vyvýšený záhon, pokud se založí, jak má, je vlastně svým způsobem obdobou zahradního kompostu. Ostatně, kompost patří navrch jako poslední vrstva vyvýšeného záhonu výlučně. Jak vyvýšený záhon založit?
Není důvod v zimě nekompostovat. Pořád je to ten nejlepší a nejúspornější způsob, jak se zbavovat biologicky rozložitelného odpadu. Jen se to musí umět. Je třeba myslet na teplotu kompostu, chránit jej před chladem a vlhkostí, nepřekrmovat ho.
Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?
Podzim a obzvláště pak listopad je obdobím hmot. A jedna hmota je zcela nepřehlédnutelná, hmota listová, hmota byť zprvu až éterická a výtvarně dokonalá, nakonec ale neporazitelná, všudypřítomná, přesto však odsouzena k rozkladu.
Pro přidávání kompostu rostlinám je třeba především vědět kdy. A určitě to neděláme na podzim a v zimě. Ideální čas je ve vegetačním období, čili od jara (resp. již předjaří) až nejpozději do pozdního léta. V době vegetačního klidu rostliny odpočívají a hnojivo v podobě kompostu (humusu) by nevyužily. Co je však nyní na podzim důležité, to je opětovné proházení kompostu, aby se rostlinná hmota lépe a rychleji rozkládala.
Odpověď na otázku v názvu článku je v zásadě velmi jednoduchá, při nadbytku jakékoli suroviny (odpadu) je vhodné založit kompost speciální a zkompostovanou hmotu později používat uvážlivě. Může jít o nadbytek listí, posekané travní hmoty, ale i jiných materiálů.
Podzim není jen velké finále sklizně, hotovo a konec sezóny. Je to spíš zaklenutí bloků před startovním výstřelem, který přijde po zimě. To, jak rychle příštím rokem vyrazíte do cíle, je dáno podzimní přípravou. Neradi se opakujeme, ale to, co uděláte na své zahradě teď, rozhodne o tom, jak vám práce půjde celý příští rok. Jedním z nejzásadnějších úkonů, který ve vlastním zájmu nesmíte opomenout, je správné hnojení.
Na stáří kompostu se názory dosti různí, navíc byly tradiční způsoby kompostování doplněny moderními kompostéry nejčastěji z plastu a také vermikompostéry, kde “pracují“ kalifornské žížaly. Byť vždy kompostujeme podobný materiál, výsledek může být různý a bude trvat různě dlouho. A vždy samozřejmě záleží na tom, jak kompost zakládáme, jak přidáváme hmotu a jakou.
Popadaných, naďobaných od vos a jiného hmyzu, hnijících a nebo již zcela shnilých plodů jsou každoročně plné zahrady. Co ale s nimi? Můžeme je bez obav přidat do kompostu a nebo je zapotřebí velká opatrnost?
Kdo pracuje pravidelně se dřevem a nebo si svépomocí zpracovává palivové dřevo, ten určitě řeší stále otázku, co s hoblinami a pilinami. Topit s nimi nemá valný smysl (obzvláště s pilinami), navíc dehtují a dost těžko se uskladňují tak, aby byly suché. A vozit se s tím stále do kontejneru na bio odpad? A právě zde se naskýtá první paralela, však máte rostlinný bio odpad možná také doma a říkáte mu kompost.
I v uzavřených prostorách bytů (a to i těch menších) můžeme kompostovat kuchyňský rostlinný odpad. Pokud budete do kompostéru ukládat správné hmoty a pořídíte si dostatečné množství žížal, není třeba se bát zápachu a jiných „nepředložeností“ spojených s kompostováním.
Paletový kompostér toho kromě palet ve své nejjednodušší podobě mnoho nepotřebuje. Nějaké velké hřebíky, 4 sloupky (ocelové či dřevěné hranoly, případně kulatiny) a to je téměř vše. A vlastně ani ty sloupky nemusí být třeba. Řešení však existuje více a někdo chce kompost zaklapovat i shora atd.
Chcete si v zahradě vyrobit kompost rychle a efektivně, přitom však v kompostéru, který odolá výkyvům počasí, vlhku, plísním a mikroorganismům?
V době, kdy se již mnohé listy rozložily jen tak, v místech, kam dopadly, listy ořešáku stále přetrvávají. A právě toto odolné listí najdeme v zahradách ještě nerozložené, ale již hnijící, i na jaře. Listy ořešáku královského jsou tvrdé a rozkládají se dlouho. Co však s nimi? Lze je přidat do kompostu a nebo nikoli? A pokud ano, za jakých podmínek?
Podzim je nepřekonatelně krásné období právě kvůli proměně krajiny, při které hraje zásadní roli dozrávání a ukončování vegetačního období. A právě listy stromů a jejich měnící se barvy, pokud jde o druhy opadavé, hraje klíčovou roli na malířských paletách přírody. Jedno je však jisté, všechno toto listí skončí na zemi a dokonce i dosti jehličí. Co pak s ním?
Vaječné skořápky jsou velmi zajímavým materiálem, který nevyužijeme pouze jako součást velikonoční výzdoby, ale jejich uplatnění je mnohem širší. Jak je využít, kam se hodí a kam určitě ne?
Proč se v poslední dobou tak často skloňuje jméno kalifornských žížal? Jde o novodobou módu, nesmysl a nebo skutečně najdou uplatnění a kde? A jak výkonné jsou oproti našim běžným žížalám?
