Vaječné skořápky jsou velmi zajímavým materiálem, který nevyužijeme pouze jako součást velikonoční výzdoby, ale jejich uplatnění je mnohem širší. Jak je využít, kam se hodí a kam určitě ne?
Vaječné skořápky můžeme přidat do kompostu, drůbeži do krmiva, můžeme do nich však také dát trochu substrátu a vysadit semínko, dokonce jimi můžeme hnojit i některé pokojové či zahradní rostliny. Jsou skořápky skutečně pěstitelským „zázrakem“?
Vaječné skořápky obsahují především velké množství vápníku. A pokud právě ten půdě chybí, skořápky fungují skvěle. Ne všechny rostliny si však na vápenatou půdu potrpí. A některé vyžadují zeminu naopak kyselejší (např. borůvky, brusinky, rododendrony, bobkovišně, maliny apod.). Drcenými skořápkami je proto vhodné vylepšovat půdu jen těm rostlinám, které ji vyžadují zásaditější a nebo alespoň neutrální.
)
Zásadité půdy mají pH v rozsahu od 7,2 do 8,5, pokud by byla hodnota pH ještě vyšší, jde o půdu silně alkalickou, do které se hodí pouze rostliny označované jako bazifyty či alkalofyty (ostřice, plaménky, čemeřice, karafiáty, mochny, pomněnkovce, šeříky, zlatice, tavolníky, některé zimolezy, ale i hortenzie, buxusy, brsleny a aukuba japonská).
Skořápky se doporučuje roztlouci na co nejmenší kousky a ty zapravit do jamky (můžeme též nasypat na povrch). Například rajčata takto ochráníme před hnilobou. Pokud skořápky přidáváme do kompostu, musíme později dobře zvážit, kam takový kompost přidat a kam raději ne. Obecně ale platí, že většině zahradních rostlin vaječné skořápky v kompostu nijak neublíží. Jejich koncentrace v kompostu navíc není vzhledem k objemu hmoty nikdy nijak vysoká. To bychom jedině museli mít například výrobnu s ohromnou spotřebou vajec. Skořápky se navíc rozkládají velice pomalu. Dokonce by bylo ideální rozemílat je na prach, ovšem není to třeba.
)
Nadrcené skořápky navíc využijeme i jinak. Například z nich vytvoříme překážky pro slimáky. Prostě je nasypeme v podobě geometrických útvarů tam, kde nechceme, aby nám slimáci škodili. Hrany úlomků skořápek jsou velice ostré a slimákům se stanou opravdu funkční a nevítanou překážkou. I to však má háček, jakmile totiž zaprší, hrany změknou a překážka nefunguje, dokud skořápky zase nevyschnou. Jde tedy spíše o řešení podpůrné.
Skořápky také využijeme k přípravě roztoku, který zmírňuje otoky po útocích bodavého hmyzu. Pokud nadrcené skořápky zalijeme jablečným octem a necháme uležet na tmavém místě alespoň několik dní, potírání tímto roztokem opravdu pomůže. Směs je třeba skladovat v lednici, použitelná je cca měsíc.
)
A jak poznáme, že je půda v naší zahradě neutrální, zásaditá a nebo kyselá? Na našem území převažují půdy neutrální či mírně kyselé. Ty zásadité jsou tedy spíše raritou. Hodnoty pH půdy přitom snadno zjistíme pomocí testovací sady pro pH půdy, čili indikátorovými (lakmusovými) papírky. Vzorky je třeba odebrat na více místech zahrady z hloubky 10 až 30 cm a dále je připravíme podle návodu na testovací sadě. Obvykle jde o zalití destilovanou vodou, načež papírek ponoříme do vzniklého roztoku. Obarví se a my barvu porovnáme na barevné stupnici, která je součástí testeru.
)
Pokud je pH do 4,4, jde o extrémně kyselou půdu, do pH 5 půdu kyselou, do pH 5,5 slabě kyselou, mezi pH 6,6 a 7,2 půdu neutrální, do pH 7,7 alkalickou (zásaditou) a nad 7,7 silně alkalickou. Prodávají se také pH měřiče elektronické.
)
