Vaječné skořápky jsou velmi zajímavým materiálem, který nevyužijeme pouze jako součást velikonoční výzdoby, ale jejich uplatnění je mnohem širší. Jak je využít, kam se hodí a kam určitě ne?
Skořápky jako vápenité hnojivo
Vaječné skořápky můžeme přidat do kompostu, drůbeži do krmiva, můžeme do nich však také dát trochu substrátu a vysadit semínko, dokonce jimi můžeme hnojit i některé pokojové či zahradní rostliny. Jsou skořápky skutečně pěstitelským „zázrakem“?
Vaječné skořápky obsahují především velké množství vápníku. A pokud právě ten půdě chybí, skořápky fungují skvěle. Ne všechny rostliny si však na vápenatou půdu potrpí. A některé vyžadují zeminu naopak kyselejší (např. borůvky, brusinky, rododendrony, bobkovišně, maliny apod.). Drcenými skořápkami je proto vhodné vylepšovat půdu jen těm rostlinám, které ji vyžadují zásaditější a nebo alespoň neutrální.
Zásadité půdy mají pH v rozsahu od 7,2 do 8,5, pokud by byla hodnota pH ještě vyšší, jde o půdu silně alkalickou, do které se hodí pouze rostliny označované jako bazifyty či alkalofyty (ostřice, plaménky, čemeřice, karafiáty, mochny, pomněnkovce, šeříky, zlatice, tavolníky, některé zimolezy, ale i hortenzie, buxusy, brsleny a aukuba japonská).
)
Hodí se skořápky do záhonu nebo kompostu?
Záleží na půdě. Zásadité půdy mají pH v rozsahu od 7,2 do 8,5, pokud by byla hodnota pH ještě vyšší, jde o půdu silně alkalickou, do které se hodí pouze rostliny označované jako bazifyty či alkalofyty (ostřice, plaménky, čemeřice, karafiáty, mochny, pomněnkovce, šeříky, zlatice, tavolníky, některé zimolezy, ale i hortenzie, buxusy, brsleny a aukuba japonská).
Skořápky se doporučuje roztlouci na co nejmenší kousky a ty zapravit do jamky (můžeme též nasypat na povrch). Například rajčata takto ochráníme před hnilobou. Pokud skořápky přidáváme do kompostu, musíme později dobře zvážit, kam takový kompost přidat a kam raději ne. Obecně ale platí, že většině zahradních rostlin vaječné skořápky v kompostu nijak neublíží. Jejich koncentrace v kompostu navíc není vzhledem k objemu hmoty nikdy nijak vysoká. To bychom jedině museli mít například výrobnu s ohromnou spotřebou vajec. Skořápky se navíc rozkládají velice pomalu. Dokonce by bylo ideální rozemílat je na prach, ovšem není to třeba.
)
Další využití skořápek z vajec
Nadrcené skořápky navíc využijeme i jinak. Například z nich vytvoříme překážky pro slimáky. Prostě je nasypeme v podobě geometrických útvarů tam, kde nechceme, aby nám slimáci škodili. Hrany úlomků skořápek jsou velice ostré a slimákům se stanou opravdu funkční a nevítanou překážkou. I to však má háček, jakmile totiž zaprší, hrany změknou a překážka nefunguje, dokud skořápky zase nevyschnou. Jde tedy spíše o řešení podpůrné.
Skořápky také využijeme k přípravě roztoku, který zmírňuje otoky po útocích bodavého hmyzu. Pokud nadrcené skořápky zalijeme jablečným octem a necháme uležet na tmavém místě alespoň několik dní, potírání tímto roztokem opravdu pomůže. Směs je třeba skladovat v lednici, použitelná je cca měsíc.
)
Kyselost půdy
A jak poznáme, že je půda v naší zahradě neutrální, zásaditá a nebo kyselá? Na našem území převažují půdy neutrální či mírně kyselé. Ty zásadité jsou tedy spíše raritou. Hodnoty pH půdy přitom snadno zjistíme pomocí testovací sady pro pH půdy, čili indikátorovými (lakmusovými) papírky. Vzorky je třeba odebrat na více místech záhonu z hloubky 10 až 30 cm a dále je připravíme podle návodu na testovací sadě. Obvykle jde o zalití destilovanou vodou, načež papírek ponoříme do vzniklého roztoku. Obarví se a my barvu porovnáme na barevné stupnici, která je součástí testeru.
)
Pokud je pH do 4,4, jde o extrémně kyselou půdu, do pH 5 půdu kyselou, do pH 5,5 slabě kyselou, mezi pH 6,6 a 7,2 půdu neutrální, do pH 7,7 alkalickou (zásaditou) a nad 7,7 silně alkalickou. Prodávají se také pH měřiče elektronické.
)
Vaječné skořápky v zahradě: časté otázky
Kam patří skořápky od vajec?
Rozdrcené vaječné skořápky patří do bioodpadu nebo do kompostu. V kompostu se pomalu rozkládají a obohacují ho o vápník. S rozvahou je můžete dát i do záhonu.
Mohu dávat skořápky do kompostu?
Ano, ale doporučuje se je roztlouct nebo rozemlít na malé kousky. Usnadníte tím jejich rozklad a zajistíte rovnoměrné rozptýlení v půdě.
Jsou vaječné skořápky vhodné jako hnojivo?
Ano, skořápky fungují jako přírodní vápenité hnojivo. Vhodné jsou pro rostliny, které mají rády zásaditější nebo neutrální půdu – například rajčata, papriky, růže, šeříky, tavolníky nebo hortenzie.
Kterým rostlinám skořápky neprospívají?
Rostlinám vyžadujícím kyselou půdu, jako jsou borůvky, brusinky, rododendrony, vřesy nebo azalky, se skořápky vyhněte. Vápník by jim škodil.
Jak používat skořápky u rajčat a paprik?
Drcené skořápky nasypte do výsadbové jamky nebo na povrch záhonu. Pomáhají zamezit hnilobě plodů a doplňují vápník.
Pomáhají vaječné skořápky jahodám?
Ano, ale s mírou. Jahody mají rády spíše neutrální až mírně kyselou půdu, takže větší množství skořápek by mohlo půdu příliš „zásadit“. Malé množství drcených skořápek ale můžete přimíchat do půdy nebo rozsypat kolem rostlin – dodají trochu vápníku a zároveň slouží jako bariéra proti slimákům.
Mohu dát skořápky do květináče?
Ano, menší množství nadrcených skořápek můžete přidat na dno květináče jako drenáž nebo je zapravit do substrátu – zlepší strukturu půdy a mírně zvýší pH.
Jak vyrobit hnojivo ze skořápek?
Skořápky můžete rozemlít na prášek a přidat do půdy, nebo z nich vyrobit výluh – několik dní je louhujte ve vodě či jablečném octu. Tekutý výluh pak můžete použít k zalévání rostlin.
Pomohou skořápky proti slimákům?
Ano, rozdrcené skořápky vytvoří kolem rostlin bariéru, přes kterou slimáci neradi lezou. Po dešti však ztrácí účinnost, je tedy nutné ji obnovovat.
Lze skořápky využít v zahradě i jinak?
Kromě hnojení se hodí i pro předpěstování sazenic (např. bylinek nebo rajčat), protože malé skořápky lze použít jako biologicky rozložitelný „květináček“.
