Paletový kompostér toho kromě palet ve své nejjednodušší podobě mnoho nepotřebuje. Nějaké velké hřebíky, 4 sloupky (ocelové či dřevěné hranoly, případně kulatiny) a to je téměř vše. A vlastně ani ty sloupky nemusí být třeba. Ocelovou palici na zatlučení sloupků do země, kladivo na zatloukání hřebíků a pár prkének na zpevnění konstrukce. Ideální je pak mít kompostér z jedné strany otevřený, pokud se nechcete zabývat otevíráním či zaklapováním kompostu. Jedna volná stěna navíc usnadňuje nakládku biologického rostlinného materiálu (prostě to tam hodíte) i přehazování kompostu, přístup k němu je okamžitý. Řešení však existuje více a někdo chce kompost zaklapovat i shora atd.
Je již jedno, zda použijete palety stejné velikosti a nebo budou stejné velikosti jen ty protilehlé. Palety jsou dnes fenomén, jejich využívání je však často až přehnané, kýčovité, do mnohých interiérů a zahrad se tyto až nadměrně rustikální prvky ani nehodí. Ovšem právě v případě kompostéru z palet vám nikdo neřekne ani pověstné „popel“. Je to prostě rychlé a dokonalé řešení. Někdo kompostér ještě vystýlá zevnitř, ovšem žádný valný smysl to nemá, naopak je třeba, abychom umožnili přístup vzduchu do kompostu, což je právě ideální vlastnost palet (mnoho velkých mezer). Jakoukoli vnitřní vystýlkou přístupu vzduchu zamezíme a náš kompost bude hnít o dosti déle.
)
Co však má jistý smysl, je případné opatření kompostu zevnitř králičím pletivem co nejmenšího oka kvůli eliminaci přístupu hlodavců, bude-li však kompost z jedné strany otevřený, je to naprosto zbytečné. A navíc, hlodavci se do kompostu stejně nějak dostanou, když budou chtít. Je zde teplo a také dostatek potravy. Žížaly o tom ví své. A navíc, pořád lepší hlodavci v kompostu než v domě a dobře poslouží nástrahy v podobě jedu a nebo pasti narafičené hned u kompostu z takové strany, odkud k němu nepřistupujeme.
)
Opravdu takto jednoduše z několika palet máme doma konstruovaný kompostér o ploše 2x1 metr a z jedné strany je zcela otevřený. Je účelně umístěn na nejvhodnějším možném místě zahrady, a když po letech dřevo palet již příliš shnije, spálí se a použijí se jiné staré a již částečně poškozené palety, ovšem ještě nehnijící. Trochu se opraví a za chvíli je hotovo. Jednoduché, prosté, skoro nic to nestojí a není co řešit. Navíc získáte kompostér dostatečně objemný, který právě u nás pozře vše "rostlinně biologicky" vhodné ze zahrady i kuchyně dvou rodin.
)
Jinak neděláme s kompostem a kompostováním žádnou vědu, nepřehazujeme jej, prostě necháváme materiál být tak, jak přibývá, občas tam někdo hodí lopatu vápenného hydrátu a jednou ze tři roky se vidlemi sejme svrchní ještě nerozložená část a ta spodní již dostatečně rozložená se prohází přes kátro, čímž se rozložený materiál zároveň promísí. Co sítem nepropadne, skončí opět v kompostu spolu se sejmuto vrchní částí, která končí na dně vymezeného prostoru. Co bylo nahoře, skončí dole a naopak! Co je třeba ze zahradních "výšin" zkompostovat, skončí v kompostu!
Kdo však dělá z kompostování vědu a chce kvalitní kompost každoročně, prostě jej bude muset několikrát za rok přeházet a zajistit různými větvičkami dostatečnou vzdušnost hmoty uvnitř. I k tomuto účelu však výborně poslouží právě takto jednoduše a téměř zadarmo vytvořené vymezení kompostu paletami! Ze všech stran proudí dovnitř mezerami dostatek vzduchu. O kompostéru vlastně ani nemá smysl hovořit, jde vlastně o "vzdušné" vymezení prostoru pro kompost. A co víc, jelikož máme kompost u kamenné stěny, stačí nám jen dvě stěny z palet proti sobě.
)
Nejdůležitější pak je založit kompost na volné půdě, aby do něj měly přístup žížaly a spolu s nimi i jiné půdní organismy. Bez nich by to prostě nešlo. Nemá smysl palety opatřovat chemickou impregnací a nátěry, chemie navíc půdě nesvědčí a staré palety se po čase snadno znova seženou, svět je jimi doslova protkán. Na betonovém a dlážděném podkladu však kompost nezakládejte v žádném případě. A víc není třeba ani vědět, tedy s výjimkou znalosti druhů biologického odpadu, který se do kompostu hodí, a který naopak ne.
)
Z palet lze však vytvořit i jiné praktické skvosty, například vyvýšené záhony, které z vnějších pohledových stran opatříme prkny. A ty již bude dobré z vnější strany impregnovat a nebo natřít, aby nám vyvýšené záhony vydržely déle. A zevnitř aplikovat fólii, aby to celé vydrželo co nejdéle a zemina se mezerami nevysypávala ven. Je ale již jen na vás, co vše vás napadne z palet vytvořit, ovšem znova opakuji, určitě to nepřehánějte a navíc počítejte s tím, že vás palety v podobě zahradního nábytku, truhlíků a něčím praktických dekorací časem omrzí, okoukají se vám a stejně jako ty staré, které tvořily vymezení kompostu, skončí na ohništi.
A pokud se chcete s kompostem opravdu mazlit a mít ten nekvalitnější, vytvořte si z palet stejně jednoduše kompostér dvoukomorový. Znamená to, že například plochu 2x1 metr rozdělíte dalšími paletami vejpůl na dva půdorysné čtverce a po přeházení kompostu přes síto budete již dosti rozloženou hmotu uskladňovat v druhé komoře, kde dozraje. Stejně tak si můžeme vytvořit kompostér na listovku a vedle toho na ostatní běžný rostlinný odpad ze zahrady a kuchyně. Žijte jednoduše a neutrácejte zbytečně, ty nejjednodušší věci bývají nejpraktičtější. Nakonec posloužíte i přírodě, jelikož recyklujete dřevo již vysloužilé svému účelu a nepotřebujete žádné plasty a jiné nesmysly.
)
U nás nyní obec nabízí dotaci na menší plastové kompostéry, upřímně však nevím, kam bychom je dali a proč. A jelikož kompostujeme, a to levně a jednoduše, motivace ke kompostování v podobě plastových kompostérů zdarma se nás tak nějak vůbec netýká. A také proč? I když, … Po zahradě se pohybuje také starší generace a ta prý kupodivu nové plastové kompostéry potřebuje. Myslím však, že je to spíše ve smyslu, když je to zadarmo, proč to nebrat. A marně se ptám, proč? A kam s tím? Jednou stejně skončí ve sběrném dvoře jako nerozložitelný plastový odpad.
)
