Zahradničit bez rašeliny jde snadno. Většině rostlin stačí kompost, listovka nebo kvalitní substrát

Dodávat do půdy pouze minerální hnojiva nelze. Ta sice půdu obohatí o důležité minerály, ovšem bez přidání organických látek (ať už jakýmkoli způsobem) se neobejdeme. A právě rašelina je cenná díky vysokému obsahu humusu (huminových kyselin a huminu). Ovšem tyto látky se nacházejí i v půdě a mikroorganismy je dovedou vyrobit pomocí enzymů z různých organických zbytků. Humus má v půdě nezastupitelnou roli i proto, že zadržuje vodu, nejen kvůli vysokému obsahu živin. V zásadě lze říci, že čím více humusu půda obsahuje, tím je úrodnější a tím lépe dovede zároveň udržet vodu a též přivést ke kořenům vzduch – půda je kyprá. 

Co je rašeliniště

Rašeliniště vznikají v místech, kde je trvale mokro a chladněji. Odumřelé rostliny se tam kvůli nedostatku kyslíku rozkládají velmi pomalu a postupně vytvářejí vrstvy rašeliny. Jenže jde o proces na stovky až tisíce let. Když se rašeliniště odvodní a rašelina vytěží, zmizí nejen vzácný biotop, ale začne se uvolňovat i uhlík, který byl v rašelině dlouhodobě uložený.

Z rašeliny si lidé nejprve začali sušit otop, suchá rašelina byla skutečně oblíbeným palivem, ale i tepelnou izolací. Ve velkém se rašelina začala těžit až v 19. století, začala se používat v zahradách, ale i jako stelivo pro zvířata. Ovšem rašelina vzniká tak pomalu, že jde o neobnovitelný zdroj a těžba již většinu ložisek, která nejsou chráněna jako vzácná přírodní území, vyčerpala. Hlavně moderní způsob těžby, kdy jsou jednotlivé vrstvy postupně frézovány až na dno, znemožnil regeneraci rašelinišť. Ta sice lze opět zavodnit, ale nové rašeliny se dočkáme až za tisíce let. Proto se při takzvaném ekologickém zahradničení bez rašeliny obejdou. A snadno to dokážeme i my.

Použití	Vhodná náhrada
Zlepšení půdy na záhonech	vyzrálý kompost, listovka, zelené hnojení, mulč
Výsevy	jemný bezrašelinový výsevní substrát, případně prosátá směs listovky, kompostu a písku/perlitu
Nádoby a truhlíky	kvalitní bezrašelinový substrát podle typu rostlin
Kyselomilné rostliny	bezrašelinový substrát pro kyselomilné rostliny
Mulčování	listí, štěpka, kůra, posekaná tráva v tenké vrstvě
Zlehčení těžší půdy	kompost, listovka, písek, jemná vyzrálá štěpka podle typu půdy

Další nápady a tipy najdete také v podrobnějším článku Jak nahradit vzácnou rašelinu.

Kvalitní kompost

Přitom kvalitní zahradní kompost, který je též silně humózní a navíc lze ovlivnit jeho pH volbou druhu odpadu, vznikne za necelý rok a každoročně si můžeme vyrábět nový. Ze zbytků jehličnanů dosáhneme jeho kyselé reakce, z listnáčů zásadité. Nejčastější je však výroba kompostu z různého zahradního a domovního odpadu. 
Ani kyselomilné rostliny nemusí být důvodem k nákupu rašeliny. Důležitější než samotná rašelina je kyselá reakce, vzdušnost a schopnost substrátu držet vodu. Dnes se dají koupit i bezrašelinové substráty určené přímo pro borůvky, azalky či rododendrony.

Obzvláště bohatý na huminové kyseliny je trus žížal. Ty se do kompostu samy nastěhují, ovšem nesmíme jakkoli zabednit dno kompostu - dnem je vždy terén. Rašelina též obsahuje lignin, který vylehčuje půdu, ten ale snadno nahradíme pilinami, kokosovými vlákny, jemnou dřevní štěpkou (z listnáčů i jehličnanů – podle požadované reakce kompostu).

Zásadně platí, že pokud bychom rašelinu využívali hlavně tam, kde je jí opravdu třeba, spotřeba rašeliny by výrazně klesla. A nakonec lze opravdu zahradničit i zcela bez rašeliny. 

Zdroj: autorský text, dumazahrada.cz, wikipedia.org
Foto: Wikimol a shutterstock.com