Cestou, jak nahradit vzácnou rašelinu, je začít hrát si s kompostem Zobrazit fotky zobrazit 8 fotek

Nic netrvá věčně, a ani rašelina jako substrát nám nevydrží na věky. Její světové zásoby se rapidně zmenšují a my musíme hledat alternativy. Co dokáže rašelinu alespoň částečně zastoupit? 

Rašeliniště dominují ruské Sibiři, Finsku, Irsku, Británii i částem Kanady, a není to zase tak dávno, co byly světové zásoby rašeliny odhadnuty na 4 triliony kubíků. Což je to poněkud obtížně představitelné číslo. Snadno by z něj člověk mohl podlehnout dojmu, že takové množství je nevyčerpatelné. Jenže není, a na většině těžitelných lokalit už byla dosažena horní mez. Za cirka 20 let se tak bude muset zemědělství obejít bez rašeliny, a její postupný nedostatek se bude odrážet na vzrůstající ceně substrátu pro zahradníky. Proto je možná dobře začít se ptát už dnes, čím vlastně rašelinu nahradit. Jde to ale vůbec?

Lehký a nezáživný suchar

Ano, i když to úplně snadné není. Hledáme totiž náhražku, která zastane hned několik funkcí. Potřebujeme materiál, který je v první řadě lehký a vzdušný. A přitom dobře nasákavý. Prostě takovou přírodní houbu, která ale dokáže vodu zadržet déle než chvíli. To abychom ušetřili vodu k zálivce. Současně je nám rašelina sympatická svým nízkým pH, respektive kyselostí. Vytváří totiž prostředí, které zrovna nevyhovuje nejrůznějším rostlinným parazitům. Do značné míry nás také těší, že je až do extrému neúživnou. To znamená, že obsahuje jen minimum živin, a proto je ideálním „neutrálním“ médiem pro vývoj rostlin z chudých stanovišť. Kde tedy najít něco podobného?

Štěpka? Je dobrá, ale z kompostéru lepší

Do startu můžeme sáhnout po dřevítkách, hrubých pilinách jehličnanů a vůbec, po dřevěné štěpce. Sama o sobě není tahle náhrada úplně ideální, protože záleží na tom, jaké látky tyhle dřevěné fragmenty mohou do substrátu uvolňovat. Navíc je poněkud hrubá. Pokud si ale dokážete z téhle dřevní biomasy vytvořit na zahradě kompost, chybu rozhodně neuděláte. I když zraje pomaleji, dokáže ve směsi s klasickým kompostem vytvořit substrát, který má k rašelině svými vlastnostmi velmi blízko. V ideálním případě do něj můžete zužitkovat shrabaný dřevěný mulč z vlastní zahrady, který je už promytý. Čistíte, a zrovna si děláte zásobu dalšího kvalitního materiálu recyklací.

Rychlené listí? Není to čistá práce

Náhražkou za rašelinu se může stát i kompostovaný listový opad. Jenže pozor, chce se to vyvarovat takových listů, které vyráběnou „várku“ neznehodnotí. Například listí ořechů nebo pěnišníků musí zůstat stranou. Pozitivní je, že výroba listového kompostu se dá urychlit. Jak? Tím, že jej naložíte do plastových pytlů. Rychleji se v nich zapaří a pustí vodu. Směs je třeba tu a tam prolít (nebo naopak slít), protože je v pytli bezodtoká. Výsledkem bude materiál, který po roce zrání a prosušení bude odpovídat rašelině svou lehkostí, vzdušností a minimem živin. Ty se totiž z opadu dávno luhováním uvolnily.

Hnůj koňský i zelený

Kvalitní náhražkou za rašelinu může být v některých případech dobře vyzrálý hnůj. Jenže pozor: na živiny, zvláště dusík, je bohatý. Takže nám za něj vřesovce, borůvky nebo orchideje nepoděkují, spálily by se v něm. Navíc je dnes už kumšt ho někde sehnat, ale třeba budete mít štěstí. Slámový hnůj může dobře doplnit substrát ve venkovních květináčích. Do domácích se ale nehodí: v teple by mohl začít nepříjemně zapáchat, a mít doma odér stáje není zrovna výhra.

Alternativou k němu může být tzv. zelený hnůj, který si (opět prohnaný přes kompostér) vyrobíte z posekané rychle-rostoucí vegetace. Ječmen, vojtěška, jetel nebo svazenka jsou pro takový účel ideální. Za jednu sezónu se totiž v kompostu rozloží jen částečně, a tak připomínají spíš stelivo. Jsou nasákavé, lehké. Jenže ne úplně bez živin, takže k ideálu nám ještě něco schází.

Nezbavujete se trávníku?

Vyzkoušet můžete i klasický travní drn, který vám zůstane po likvidaci starého trávníku. Hustá spleť kořínků, patřičně proschlá, připomíná svým způsobem porost rašeliníku. Kdo by si ale chtěl likvidovat trávník jen proto, že nemá rašelinu, že? Vyzkoušet tedy můžete substrát z domácích květináčů, který přes sezónu necháte projít kompostem. Je už z větší části mineralizovaný, takže jeho rozklad nebude moc výrazný. Ale i tady je masa kořínků, které dodají výsledku vláčnost.

Uhlí i kokosové vlákno

Dobrou a plně funkční alternativou rašeliny je kokosové vlákno. Háček je ovšem v ceně, a samozřejmě, v ekologické stopě. Přeci jen, je to odpad po zpracování dřeva, a tak není moc dobrých důvodů, proč ho vozit až k nám. Od nejbližší palmy nás teď dělí hezkých pár stovek kilometrů. Navíc ani není úplně levná. Co tedy dalšího?

Pokud nám chybí rašelina čistě jen proto, že hledáme chudý a neúživný substrát, můžeme sáhnout po dřevěném uhlí. Ne, nemá kyselé pH. Vlastně je dost zásadité. Ale je prakticky bez N, P, K, jen čistý uhlík, takže ideální. Jak to funguje v praxi? Brusinky a borůvky říkají hlasité: „Ne“, ale vřesovce si vůbec nestěžují.

Co z toho tedy plyne? Že nahradit rašelinu sice jde, ale není to žádný špás. A že se budeme muset velmi rychle přeškolit na důslednější kompostování. V kvalitním kompostu je totiž náhrada ideálního zahradnického substrátu nejmarkantnější, a kompostováním můžeme recyklovat většinu materiálu do užitečnosti blízké rašelině. Je to (doslova) návrat ke kořenům, zužitkujete prostě všechno, co vaše zahrada nabízí. Abyste jí a vašim rostlinám, doma i venku, měli za rok zase co nabídnout.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com