Na stáří kompostu se názory dosti různí, navíc byly tradiční způsoby kompostování doplněny moderními kompostéry nejčastěji z plastu a také vermikompostéry, kde “pracují“ kalifornské žížaly. Byť vždy kompostujeme podobný materiál, výsledek může být různý a bude trvat různě dlouho. A vždy samozřejmě záleží na tom, jak kompost zakládáme, jak přidáváme hmotu a jakou.
Popadaných, naďobaných od vos a jiného hmyzu, hnijících a nebo již zcela shnilých plodů jsou každoročně plné zahrady. Co ale s nimi? Můžeme je bez obav přidat do kompostu a nebo je zapotřebí velká opatrnost?
Kdo pracuje pravidelně se dřevem a nebo si svépomocí zpracovává palivové dřevo, ten určitě řeší stále otázku, co s hoblinami a pilinami. Topit s nimi nemá valný smysl (obzvláště s pilinami), navíc dehtují a dost těžko se uskladňují tak, aby byly suché. A vozit se s tím stále do kontejneru na bio odpad? A právě zde se naskýtá první paralela, však máte rostlinný bio odpad možná také doma a říkáte mu kompost.
I v uzavřených prostorách bytů (a to i těch menších) můžeme kompostovat kuchyňský rostlinný odpad. Pokud budete do kompostéru ukládat správné hmoty a pořídíte si dostatečné množství žížal, není třeba se bát zápachu a jiných „nepředložeností“ spojených s kompostováním.
Paletový kompostér toho kromě palet ve své nejjednodušší podobě mnoho nepotřebuje. Nějaké velké hřebíky, 4 sloupky (ocelové či dřevěné hranoly, případně kulatiny) a to je téměř vše. A vlastně ani ty sloupky nemusí být třeba. Řešení však existuje více a někdo chce kompost zaklapovat i shora atd.
Chcete si v zahradě vyrobit kompost rychle a efektivně, přitom však v kompostéru, který odolá výkyvům počasí, vlhku, plísním a mikroorganismům?
V době, kdy se již mnohé listy rozložily jen tak, v místech, kam dopadly, listy ořešáku stále přetrvávají. A právě toto odolné listí najdeme v zahradách ještě nerozložené, ale již hnijící, i na jaře. Listy ořešáku královského jsou tvrdé a rozkládají se dlouho. Co však s nimi? Lze je přidat do kompostu a nebo nikoli? A pokud ano, za jakých podmínek?
Podzim je nepřekonatelně krásné období právě kvůli proměně krajiny, při které hraje zásadní roli dozrávání a ukončování vegetačního období. A právě listy stromů a jejich měnící se barvy, pokud jde o druhy opadavé, hraje klíčovou roli na malířských paletách přírody. Jedno je však jisté, všechno toto listí skončí na zemi a dokonce i dosti jehličí. Co pak s ním?
Vaječné skořápky jsou velmi zajímavým materiálem, který nevyužijeme pouze jako součást velikonoční výzdoby, ale jejich uplatnění je mnohem širší. Jak je využít, kam se hodí a kam určitě ne?
Proč se v poslední dobou tak často skloňuje jméno kalifornských žížal? Jde o novodobou módu, nesmysl a nebo skutečně najdou uplatnění a kde? A jak výkonné jsou oproti našim běžným žížalám?
Ráno bez kávy si málokdo z nás umí představit. Silná voňavá káva příjemně nastartuje náš den. V kávě obsažený kofein zrychluje metabolismus a napomáhá stimulovat mozkové funkce. Ale káva, respektive kávová sedlina - lógr, nám skvěle poslouží i po dopití šálku svého oblíbeného nápoje. Obsahuje totiž přírodní antioxidanty, hořčík, draslík a železo, které mají mají pozitivní vliv nejenom na náš organismus.
Nemusíte být nutně fandové post-apokalyptických filmů anebo skalní vyznavači alternativního životního eko-stylu, abyste věděli, že k hnojení zahrady lze využít ledacos. Třeba lidské fekálie, doslova zásoby z vlastního zdroje. Jenže pozor. Tohle téma je dnes pořád dost na hraně, a pojí se s ním řada praktických komplikací. Splašky ze septiku zahradu pohnojit můžete, ale není to jen tak.
Žížaly studoval a obdivoval již Charles Darwin a zjistil o nich neuvěřitelné věci. Nejdelší zdokumentovaná žížala měřila téměř 7 metrů, existují i žížaly světélkující. Žížaly vůbec nejsou synonymem nudného světa pod povrchem půdy, ale opravdu „těžkého undergroundu“, který formuje svět.
Nic netrvá věčně, a ani rašelina jako substrát nám nevydrží na věky. Její světové zásoby se rapidně zmenšují a my musíme hledat alternativy. Co dokáže rašelinu alespoň částečně zastoupit?
Mít přímo doma kompostér se jeví jako velmi rozumné řešení likvidace odpadů. Má to ovšem háček. Zápach. Jak to tedy zařídit, aby celý váš byt nevoněl jako skládka v parném létě? Není to tak složité.
Zdravá, kyprá a humózní půda, optimálně propustná, drží vodu nejlépe. Nevyžaduje proto tolik závlahy. Možná vás poslední roky vyděsilo, jak rychle půda ve vaší zahradě vyprahne. Pomozte jí a tím i pěstovaným rostlinám.
Mulč (respektive nastýlka) pomůže uchovat v půdě vodu, použít přitom můžeme běžný zahradní odpad, například posekanou trávu, listí, dřevní drť, štěpku, ale i plevele po vypletí záhonů.
Mulčování je prospěšné pro mnohé především okrasné rostliny, ale i okrasné a užitkové keře a také stromy. Proč, kdy a jak mulčovat? Jaké materiály se k mulčování používají?
Uvažujete, jak svou zahradu vylepšit, vyšperkovat, zpříjemnit, učinit pobyt v ní a pohyb po ní více praktickým? Vyzkoušejte praktické plastové prvky zahradní architektury.
S tříděním odpadu je samozřejmě třeba začít již doma. Vysypat před řadou sběrných nádob domovní odpad a zde jej roztřídit, je opravdu nesmysl. Obce a města řeší tuto potřebu různými způsoby, princip je však vždy stejný resp. obdobný.