Rostliny rodu Arisaema (počeštěle arisema, arizéma) čili „kobří lilie“ můžeme v našich podmínkách pěstovat jako pokojové rostliny, ale i v zahradě v závislosti na druhu. Přes léto se navíc mohou naše pokojovky s nápadnými toulci objevit v zahradě či na terase jako rostliny letněné, většina však jen ve stínu. Inspirujte se rádoby květy, které vypadají, že nás co chvíli uštknou.
Budou našemu zdraví a kvalitnímu spánku v ložnici pokojovky prospívat? Pomohou nám s čištěním vzduchu, výrobou kyslíku, filtrováním nedobrých chemických látek z ovzduší? Anebo nás naopak budou o kyslík připravovat a snažit se nás nenápadně otrávit?
Kornoutice africká a nebo také lidově kala „kvete“ tak neobvykle půvabně a přitom masitě, že bez ní mozí lidé prostě nedovedou žít. Byť nejde o náš původní druh, v našich zahradách se jí v sezóně výborně daří, ovšem pěstována je více v bytech jako kvetoucí pokojovka a především je oblíbenou řezanou květinou. Svatební nevěstina kytice z bíle kvetoucích kal je prostě skvost. K tomu prstýnky z bílého zlata a je dokonáno.
Venkovní vertikální vegetační stěny jsou po všech stránkách efektní nápad. Vytáhnout záhonky do výšky a pokrýt s nimi třeba stěny domu se prostě vyplatí. A nemusí to být ani velká dřina. Záleží, jak důkladně to pojmete.
Na rozdíl od například molic a mšic se o třásněnkách tolik nemluví, ovšem „paseku“ dovedou napáchat pořádnou. Rostlinám škodí sáním rostlinných šťáv, ještě nebezpečnější je však přenos viróz. Mají tedy vlastně mnohé společné se savými mšicemi.
Kdo se kdy vypravil na dovolenou na Kanárské ostrovy, určitě tuto rostlinu zná. V angličtině se jí říká věž klenotů (Tower of Jewels) a skutečně tak i vypadá. Když totiž ve druhém roce vykvete, nese tisíce drobných kvítků podobných šperkům. A přitom jako celek působí jako opravdová věž. Jako by patřila do nějakého sci-fi filmu.
Konvalinky jsou krásné, nízké, půvabně kvetoucí, se zdobnými listy a rychle vytvoří díky oddenkům souvislý porost, který vytlačí plevele. Ovšem to je zároveň jejich stinná stránka, pokud vám totiž zaplevelí proti vaší vůli zahradu, bojuje se s nimi opravdu těžko.
Nemusíte ani být křesťané a používat jako nezbytnou proprietu růženec, abyste se do sotorku obecného (neboli růžencového) zamilovali. Nakonec z jeho semen dělají korálky i muslimové a jiné kultury, k výrobě bižuterie přírodního původu jsou velmi oblíbena. Sotorek růžencový lze dokonce pěstovat i v našich zahradách, byť jde o tropickou rostlinu.
Delonix královská je neuvěřitelný strom hořící šarlatově rudými květy po celé léto. Ne nadarmo se jí říká „strom ohňový“. Jako endemický druh pochází z Madagaskaru, dnes je však pěstován v subtropech a tropech celého světa jako okrasný. Pro tropický původ si však můžeme jeho květů u nás užívat pouze v podobě pokojové rostliny (ovšem až třímetrové) a nebo bonsaje.
Když se noha Neila Armstronga poprvé dotkla měsíce, prohlásil „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ A právě takový malý krůček právě učinil Ústavní soud ve prospěch drobných pěstitelů například psychotropních rostlin. A to třeba jen pro okrasu a potěchu oka a čichu při vstupu na zahradu. Zrušil totiž část trestního zákoníku, kterým vlády určovaly omamné rostliny i jejich množství. Změní se ale v praxi vůbec něco? Jde skutečně o onen pověstný malý krůček?
Orchidejí můžeme pěstovat ohromné množství druhů, v přírodě je najdeme doslova ve všech částech světa snad jen s výjimkou Antarktidy. A některé se dokonce (a dlužno říci jakožto vzácné) vyskytují i v naší přírodě. Je tedy zřejmé, že různé druhy orchidejí prosperují v různých životních podmínkách, ovšem většinu z těchto druhů lze v našich interiérech včetně zimních zahrad a ve vytápěných sklenících pěstovat. Jaké jsou hlavní rozdíly a na co se zaměřit?
Všichni členové rodu jasmín patří do čeledi olivovníkovitých a jde o vzpřímené keře a nebo liány se zpravidla bělostnými a často až omamně vonícími květy. Mezi jasmíny najdeme takřka 200 druhů rozšířených v přírodě Afriky, Asie, Austrália a Tichomoří. Co ale znamená, že je jasmín pravý a nepravý?
Máte rádi rostliny, ale málo která pokojovka u vás doma přežije, nebo nemáte úplně ideální podmínky pro pěstování rostlin? Pořiďte si sukulenty, jsou v celku nenáročné, nepotřebují příliš péče, a přesto dokáží zútulnit bydlení stejně jako klasické pokojové rostliny.
Představte si, že jste rostlinou, a že ke svým sexuálním hrátkám přizvete kdekoho z okolí bez ohledu na druh, rasu, náboženství, pohlaví, různé orientace, názory a vzhled. A nejen hominidy, vlastně ty nejméně. Představa devianta? A co víc, že je váš pohlavní život natolik bohatý, že poeticky přizvete i vítr. Komunistické vyhrožování „Kdo seje vítr, sklízí bouři“ v rostlinné říši neplatí, platí zde, že kdo seje vítr, příští rok zaseje. A některé rostliny dokonce nepotřebují vůbec nic, vystačí si tak nějak samovolně a přesto počnou. Ponořme se do nádhery i bizarnosti rostlinného kvetení, čili pohlavního rozmnošování v říši, která zde byla již dávno před lidmi.
Univerzální dárek do nového bydlení, skoro nezničitelná a stále svěží rostlinka, s relativně malými nároky na péči. Šťastný bambus dnes zná každý. Odkud se tahle kráska vlastně vzala, a proč byste neměli nikomu darovat stvol se čtyřmi výhonky?
Krása má mnoho podob, a její vnímání není univerzální. Přesto se nedá říct, že by snad o kaktusy a sukulenty pečovali jejich pěstitelé s menší láskou a citem, než třeba milovníci orchidejí. A že by je snad méně zasáhlo, když jejich pichlavé svěřence poctí svou nežádoucí přítomností nějaký škůdce. S jakými nepříjemnostmi se musí umět dobrý kaktusář vypořádat?
Právě o Velikonocích se příroda již probouzí a příchod jara symbolizuje i příchod nového života. Velikonoce přitom rádi slaví i ateisté, jelikož velikonoční tradice nejsou spojeny jen se svátky náboženskými, křesťanskými. Velikonoce jsou svátky optimistickými a patří mezi nejoblíbenější v roce. Není proto divu, že jsou spojovány právě se živou rostlinnou výzdobou.
Protea je exotický keř s obrovitými, až masitými květy, pocházející z jižní Afriky, kde roste v kyselých a odvodněných půdách, které jsou velmi chudé na živiny. Čili pokud se vám nechce hnojit a nechcete ani zalévat, je pro vás vlastně tato rostlina ideální. Ovšem zase až tak úplně bez péče to nepůjde. Na druhou stranu jsou však zbytečné i obavy z vysokých nároků na pěstování.
Možná jste to právě vy, kdo již vyzkoušel pěstovat ve svém suchém panelákovém bytě vše možné, ale s více méně neuspokojivými výsledky. Pak navštívíte šťastnějšího pěstitele, který může svým rostlinám nabídnout mnohem lepší podmínky a světě div se, i ty rostliny, o kterých si myslíte, že se jim u vás daří báječně, vypadají neskutečně, jsou husté, bohaté, velké, kompaktního vzrůstu a kvetou. Prostě se jim daří. I vy se však můžete do budoucna pyšnit svými výpěstky. Jde jen o přizpůsobení podmínkám.
Milovníci mechů vlastnící zahrady, ve kterých není vůbec snadné, aby se nějaký ten mechový kobereček mohl někde udržet při životě, dobře vědí, jak složité pěstování mechu je. Jiní jej však mají nadbytek a marně s ním bojují. Není zde něco špatně? Vždyť právě podmínky pozemku přímo definují, jakým druhům se zde bude nejvíce dařit. A toho bychom měli využít.