Milovníci mechů vlastnící zahrady, ve kterých není vůbec snadné, aby se nějaký ten mechový kobereček mohl někde udržet při životě, dobře vědí, jak složité pěstování mechu je. Jiní jej však mají nadbytek a marně s ním bojují. Není zde něco špatně? Vždyť právě podmínky pozemku přímo definují, jakým druhům se zde bude nejvíce dařit. A toho bychom měli využít.
Exotická "tlustice" (tedy rostlina podobná tlusticím) portulakarie africká je ve své domovině oblíbenou potravou pro slony, kozy a želvy. Též Jihoafričané ji přidávají do salátů, polévek a jiných pokrmů, které jsou díky ní nakyslé chuti, dovede však bojovat i proti změnám klimatu, absorbuje více oxidu uhličitého než jiné rostliny. U nás je ale pěstována především jako nádherná, silně dekorativní pokojová rostlina.
Byla jste obdarována tak nádhernými růžemi, že berou dech? Není nic snadnějšího, než se je pokusit zvěčnit, zachovat pro svou zahradu. Překrásné růže není třeba sušit zavěšené jejich květy dolů. Jednoduše uschnou a květy časem změní barvu, zblednou. Suché jsou navíc velice křehké a chytají mnoho prachu. Po čase takovou kytici stejně vyhodíte. Přitom stačí jednoduše získat řízky a ty později vysadit do své zahrady. A nebo rovnou, pokud je vhodná doba.
Že je problém uchování rostlinného genofondu aktuální, dokazují mnohá současná data. A nemusí zrovna propuknout apokalypsa, ať již v jakékoli podobě. Například ještě na konci 19. století bylo v USA pěstováno cca 7000 druhů brambor a dnes je to již o 6800 méně! My sami lidé jsme zjevně pro tuto planetu apokalypsou.
Parožnatka je opravdu velice zvláštní kapradina, která jakékoli jiné kapradiny vůbec nepřipomíná. Více než rostlinu připomíná paroží a to konkrétně nejvíce to sobí. Zajímavostí je, že byla v našich domácnostech velmi oblíbena v 80. letech minulého století, poté ustoupila do pozadí a dnes se jako módní záležitost opět vrací.
Už se těšíte na teplo, sluníčko a rozkvetlé zahrady, terasy a balkóny? Všechno jednou skončí stejně jako letošní zima a nastane čas letniček. Inspirujte se málo známou liánou Rhodochiton atrosanguineus, jejíž květy vám vyrazí dech. Možná si bez ní po přečtení tohoto článku a nebo alespoň shlédnutí fotografií, nedokážete další sezónu vůbec představit. Láska je to chytlavá a na první pohled.
Kaktus San Pedro si můžeme pěstovat i doma v květináči, v našich podmínkách však nedosáhneme významnějšího obsahu drogy, kvůli které se stal rostlinou rituální a magickou. Pozor si také musíme dát na platnou legislativu, která často nebere ohled na nezpochybnitelná fakta. Kaktusáři pěstující kaktusy, které obsahují drogu meskalin, byť v našich podmínkách v jen nepatrném množství, se pohybovali cca 2 roky na hraně zákona (vlastně mohli být kdykoli kriminalizováni). I když tyto kaktusy nepojídali a drogy z nich nechtěli vyrábět.
Květina jako dárek rozveselí zaručeně většinu žen, ale i mnohé muže. Nemusí však jít o řezané kytičky, drahý puget a nebo aranž ze sušin. Pokojová květina, obzvláště kvetoucí, vykouzlí na tváři úsměv, vytvoří přátelskou atmosféru. Ledy roztají a náruče i srdce se otevřou. Jaké hrnkované květiny jsou výborným dárkem, který potěší? A jak nám pomůže květomluva?
Světlo a rostliny, nerozlučitelné pojmy. Bez fotosyntézy, o které se učíme již na základní škole, se rostliny neobejdou. A právě tento fyziologický proces vyžaduje přirozené denní světlo. V zimě je ale sluníčka málo a obzvláště v temnějších bytech a místnostech s malými okny a orientovanými ještě k tomu na sever. Přirozené denní světlo však lze doplnit či zcela nahradit umělým osvětlením, které by mělo být i úsporné a mělo by mít důležité složky světelného spektra.
Valentýn se blíží, a spolu s ním i velké nákupy květin. Možná byste to letos chtěli vyzkoušet trochu jinak. Udržitelněji. Protože bonboniérou také neurazíte, a životnímu prostředí tolik neuškodíte, jako koupenou květinou z dovozu.
Nároky na zálivku se odvíjí podle podnebí v domovině pokojových rostlin, stejně jako nároky na vzdušnou vlhkost. A pokud jde o rostliny, které pochází z tropických deštných lesů, pouhá zálivka jim opravdu nestačí.
Bramboříky působí křehce, ale nejsou to žádní otloukánci a vyžadují chladnější prostředí. Přitom pro ně platí jedno úžasné pravidlo – čím méně péče, tím lépe! Ovšem za ideálních podmínek a to je oříšek. Nádherně kvetou právě na Vánoce a po nich vydrží kvetoucí mnohem déle, než opadne jehličí z vánočního stromku. Jako jiné pokojové květiny nám však odkvetou a co s nimi poté?
Sesychající, povislé anebo rovnou odpadající listy; uvadající květy, nepřirozené barvy rostliny, minimální stabilita stonku či kmínku. Že s nimi je něco v nepořádku, poznáme snadno. Napravit kritický stav pokojovek, ještě než se odporoučí do věčných lovišť, je už o něco těžší. Zvlášť, když si nejsme jistí, co přesně jim schází. Jaká řešení první pomoci se nabízí?
Určitě si vzpomínáte na barborky, tedy nejčastěji větvičky třešní utržené na svátek svaté Barbory, které nám vykvetou ještě před Vánoci, to samé dovede třeba i zlatice a také jiné ovocné dřeviny než jen třešně. Znáte tajemství rychlení rostlin?
Většina broméliovitých rostlin pochází z tropických deštných pralesů Jižní a Střední Ameriky, přesto se ale některým druhům daří i v našich bytech. Jak bromélie pěstovat, aby vykvetly?
Rádi byste si doma vytvořili zelené zákoutí, ale stále se vám nedaří pokojové rostliny pěstovat? Na vině může být nadměrná nebo naopak nedostatečná zálivka. Při zalévání rostlin je potřeba dodržovat určitá pravidla a držet se osvědčených postupů.
Pepřinec nejenže vydrží mnohé i od naprostých pěstitelů začátečníků, ale má též pěkné listy a krásně kvete. Jeho květy připomínají nejčastěji bílé svíce. Prostě nenáročný společník, který má rád, když vypadá až příliš dobře. A dokonce dovede i čistit vzduch v místnosti od toxických látek.
Dostali jste darem a nebo si chcete koupit vánoční hvězdu? Jak o ni pečovat, aby se dočkala nejen Vánoc, ale i Nového roku a mohli jsme se jí chlubit ještě během ledna? A co třeba také za rok? A za další rok?
Ještě před několika desítkami let se řízkováním množily především ty druhy rostlin, které prostě nebylo možné (a nebo bylo obtížné) množit semeny. Ať již z jakéhokoli důvodu. Hlavním důvodem eliminace řízkování byl též fakt, že je v zimě málo denního světla a je proto obtížné udržovat matečnice určené k odběru řízků v dobrém zdravotním stavu. Do dnešních dní se však poměr vegetativního a generativního množení zhruba vyrovnal (50% : 50%).
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?