Gastrodia agnicellus (Zdroj: Johan Hermans Curtis's Bot 2020) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Většinou se s tím setkáváme u zvířat. Ten psík je tak ošklivý, až je krásný. Ta kočka jako by vylezla ze samého pekla. Ošklivost může vzbuzovat různé emoce, její vnímání je subjektivní, v rostlinné říši se o ní však příliš nehovoří. Leda tak ještě o zápachu. A že jsou některé rostliny přebornicemi v zapáchání. Ale ošklivá rostlina? A dokonce orchidej? Vždyť orchideje jsou synonymem pravého opaku. Ženu přece květinou neurazíš, natož orchidejí. Jenže...

Titěrná rostlina rostoucí v hlubokém stínu deštného pralesa

Novou orchidej pojmenovanou Gastrodia agnicellus našli na Madagaskaru v roce 2020 spolupracovníci Královské botanické zahrady z londýnské čtvrti Kew. Rostla v hlubokém stínu vlhkého tropického stálezeleného lesa u základů stromů. Schovávala se mezi mechem a podestýlkou z popadaného a tlejícího organického materiálu. A byla velice titěrná.

Na ošklivosti květů se shodnou všichni

Na tom, že je právě tato nová orchidej ošklivá, se shodnou všichni botanici. Její dohněda zbarvené květy vypadají opravdu odpudivě, třeba jako tlama nějaké drobounké zrůdy. Není zapotřebí příliš velká představivost. Navíc jsou drobounké květy téměř jediným, co na orchideji spatříme. A to ještě hodně krátce. Pouhých 11 mm velké květy mají masitou strukturu, která je uvnitř načervenalá a zvenčí nahnědlá.

Gastrodia agnicellus (Zdroj: Johan Hermans Curtis's Bot 2020)
Gastrodia agnicellus (Zdroj: Johan Hermans Curtis's Bot 2020)

Bez fotosyntézy, závislá na mykorhize

Rostlina nemá žádné zelené barvivo a není schopna fotosyntézy, prostě neumí na rozdíl od většiny rostlin přeměnit energii světla na energii chemickou. Většinu života tráví pod zemí a přežívá výhradně díky mykorhize, tedy symbióze s houbami, od kterých získává prostřednictvím svých kořenů látky důležité pro život.

Záhada příjemné vůně a opylování

Není ale všechno zlato, co se třpytí a naopak. Rostlina totiž vydává i přes svůj odpudivý vzhled příjemnou pižmovou vůni, která prý připomíná vůni růží. Během srpna raší, aby kvetla a plodila mezi listovým humusem (rozkládajícím se organickým materiálem). V září se zase zatahuje zpátky do půdy. Dosud botanici nepřišli na to, jak je tato rostlina opylována, více méně však zahlédli mravence vylézající z květů a odnášející si chutný nektar. Neexistuje ale žádný důkaz, že toto chování mravenců nějak souvisí s opylováním.

Nalezena v národním parku Ranomafana

Nově objevená orchidej Gastrodia agnicellus byla dosud nalezena pouze v oblasti národního parku Ranomafana na Madagaskaru. Neexistují žádné důkazy, že by rostla ještě jinde a s největší pravděpodobností proto jde o endemit této oblasti. Dobrou zprávou je, že rostlina má velkou šanci nepřijít o své přirozené životní prostředí. Park je přísně chráněn, navíc jde o jeden z největších parků na Madagaskaru, který čas od času ohromí novým překvapením.

Tropický deštný les národního parku Ranomafana (Zdroj: Shutterstock)
Tropický deštný les národního parku Ranomafana (Zdroj: Shutterstock)

Za všechno může lemur zlatý

Třeba v roce 1986 zde byl objeven nový druh lemura. Pojmenován byl lemur zlatý (Hapalemur aureus) a objev spustil sérii dalších nálezů dosud neznámých druhů lemurů na Madagaskaru. Doslova lze říci, že noví lemuři byli na tomto ostrově nalézáni jako na běžícím pásu. Však posuďte, z tehdy známých cca 25 druhů je jich dnes něco okolo stovky. 

Právě objev lemura zlatého urychlil vznik národního parku, který byl vyhlášen v roce 1991. Již za krátkou dobu se park Ranomafana stal modelovým příkladem skvělého soužití místních obyvatel, turistů a výzkumníků v chráněné oblasti. Část peněz plynoucí z kapes turistů a vědců za pobyt v národním parku jde do pokladen okolních vesnic. A právě z těchto peněz je financován další rozvoj lokality. A pokud místní lidé vystudují průvodcovskou školu, získají další peníze prováděním turistů po parku.

Vlastně lze říci, že za objevem nového druhu orchideje stojí lemur zlatý. Kdoví, co by se s místním lesem stalo, kdyby zde nebyl nalezen. První zpráva o nálezu nové orchideje byla publikována v Curtis's Botanical Magazine botanikem Johanem Hermansem v roce 2020.

Lemur zlatý (Zdroj: Shutterstock)
Lemur zlatý (Zdroj: Shutterstock)

Deštné lesy Atsinanana

Městečko Ranomafana (v překladu horká voda) leží pod velkým geologickým zlomem, který odděluje východní nížiny od náhorní pahorkatiny. Od východu přicházející monzuny přinášejí na Madagaskar vláhu, ta se však většinou zarazí o přibližně severojižní hradbu hor a většina vody spadne na východě. Právě proto zde roste tropický deštný les. Národní park Ranomafana má rozlohu 41 601 hektarů primárního lesa a také sekundární porosty v nadmořské výšce 600 až 1400 m.n.m.. Parkem protéká malebná řeka Namorona zdobená vodopády. Ohromná je však právě biodiverzita zdejšího lesa. Třeba jen žab zde žije okolo 120 druhů. Ne náhodou se park stal v roce 2007 spolu s pěti dalšími tropickými deštnými lesy na Madagaskaru součástí světového dědictví UNESCO. V seznamu je najdeme pod souhrnným názvem Deštné lesy Atsinanana.

Vodopád v národní parku Ranomafana (Zdroj: Shutterstock)
Vodopád v národní parku Ranomafana (Zdroj: Shutterstock)

Nestálý počet druhů orchidejí

Orchideje řadíme mezi vytrvalé rostliny čeledi vstavačovitých (Orchidaceae), která zahrnuje přibližně 25 000 druhů orchidejí. Počet druhů však není stálý, čeleď je vývojově mladá a podléhá rychlému vývoji. Do života orchidejí navíc významně zasahuje člověk. Za prvé překotným křížením orchidejí a vytvářením tisíců nových kultivarů, za druhé ničením přirozených stanovišť orchidejí, především kácením pralesů. Na jednu stranu tvoříme nové kultivary, ale na druhou stranu přicházíme o ještě nepopsané druhy. Proto je také nález nového druhu orchideje vlastně zázrakem.

Pokud byste se chtěli pokusit unikátní orchidej Gastrodia agnicellus spatřit, naplánujte si svou cestu na Madagaskar na srpen. Lupu s sebou.

Zdroj: ekolist.cz, czechsight.cz, tiscali.cz, mundo.cz, techfocus.cz, Wikipedia