Zahrada s mykorhizou

V čem spočívá oboustranně prospěšná mykorhiza?

Rostlina dodává houbě uhlíkaté zdroje a tedy energii a houba dodává rostlině na oplátku vodu a v ní rozpuštěné minerální látky, což je důležité právě pro výživu, růst a zdravotní stav rostlin. Vlastně si rostlina s houbou dodávají navzájem přebytečné živiny a rostlina dostává navíc i vodu.

Houbaři se pomocí mykorhizy orientují v lese

Houbaři dobře znají tajemství mykorhizy. Dobře ví, pod kterými stromy najdou které hřiby, kozáky, křemenáče, … Vlastně jdou svým způsobem na jistotu a stromy jim ukážou cestu. Některé houby prostě rostou pouze v lese či v parku. Žampiony či bedly naopak rozkládají organické látky v půdě, ovšem jiné houby jsou závislé právě na stromech. Porazíte strom a ony nepřežijí. Dochází k jakési výměně zboží, kdy podhoubí hub roste jedině v blízkosti stromů a v půdě obaluje jejich jemné kořínky, na kterých vytváří keříčkovité útvary. A proces výměny je skutečně fascinující. Jestliže si my lidé myslíme, že jsme se stali „pupkem“ světa, vyšší rostliny a houby nám jasně dokazují, že ve skutečnosti často pouze parazitujeme, ale ony dovedou spolupracovat a komunikovat neskutečně efektivně. Mykorhizy si vědci všimli již v roce 1841, ovšem byla považována za projev parazitismu. Jaký omyl!

Podhoubí uvolňuje z půdy důležité živiny (dusík, fosfor a další stopové prvky) a ty posílá symbiotické rostlině jejími kořeny spolu s vodou, voda je v tomto případě přenosovým médiem. Rostlina zase poskytuje houbě na oplátku organické látky, které si houba nedokáže vzít z půdy. Mnohé houby tudíž nemohou bez tohoto symbiotického vztahu existovat, zatímco stromy sice ano, ovšem rostou pak pomalu.

Na zahradě můžeme dokonce pěstovat i některé jedlé houby, které symbiotizují se stromy, ovšem musíme mít štěstí a trpělivostí, jistotu nemáme žádnou. Pokud však pokácíme strom, se kterým jsou houby v symbiotickém vztahu, už se smaženice z nich nedočkáme. Prý lze dokonce některé houby i vysadit, když místa pod vhodnými stromy zaléváme vodou s rozmixovanými klobouky – třeba kozáků. Úspěch je ale velmi nejistý. Na zahradě nejčastěji najdeme klouzky a čirůvky (modřín, borovice), kozáky a křemenáče (bříza, habr, osika). No a pak samozřejmě ty houby, které se dovedou živit živinami z půdy – třeba žampiony a pýchavky. 

Kde využijeme mykorhizu na své zahradě?

Ve společnosti konkrétních hub se mnohem lépe rozvíjí kořenový systém rostlin. Díky houbám je bohatý, rozvětvený a obsahuje velké množství drobných kořínků, které rostlinám zajišťují příjem živin a vláhy. Rostliny proto lépe rostou a snáze odolávají stresům za extrémního počasí, či při napadení škůdci. Ne nadarmo se říká, že „co má rostlina nad zemí, má i pod zemí.“ I když i v tomto případě samozřejmě existují výjimky, například kořeny vinné révy sahají do hloubky až 45 metrů a proto nemusíme vinice zalévat.

V zahradnictví si dnes běžně koupíte mykorhizní prostředky určené pro konkrétní druhy rostlin. Mykorhizu využijeme při výsadbě rostlin, ale i při jejich ošetřování. Přípravek musí vždy obsahovat konkrétní skupinu hub pro konkrétní rostliny. Houbové kultury můžeme rozdělit do několika skupin. Jedny jsou určené pro listnáče, jiné pro většinu jehličnanů, další pro túje, cypříšky, rododendrony, ale i květiny, zeleninu a trávníky. Čili základem úspěchu je výběr vhodné kultury pro jednotlivé rostliny. A pozor - zásadně nepoužívejte mykorhizní kultury k orchidejím!

Mykorhizních přípravků se nemusíme bát, protože obsahují přirozeně se vyskytující houby, které nejsou toxické a jinak škodlivé pro životní prostředí.

Jak se aplikují mykorhizní přípravky?

Při výsadbě přidáváme mykorhizní přípravek v potřebném množství k novému substrátu. Čili promísíme jej se substrátem a vysadíme novou rostlinu. Výborná je taková směs do kontejnerů a výsadbových jam.

Lze též máčet kořeny rostlin v roztoku s mykorhizním přípravkem. Po smíchání vznikne jakási kaše a v ní důkladně máčíme celý kořenový bal. V případě dvousložkového přípravku aplikujeme do vody obě složky.

Při výsevech na záhon nasypeme přípravek do výsevního řádku, ale lze i plošně. Přípravek poté zapravíme do půdy hrabičkami. Důležité je následné zavlažování po výsevu.

Přípravek lze použít i při pikýrování zeleniny, nasypeme jej do příslušného políčka sadbovače spolu se substrátem, při přesazování jej nasypeme na dno nového substrátu, poté vložíme sazenici a zasypeme ji zeminou.

Přípravek lze smíchat se substrátem i při výsevu a výsadbě do mobilních nádob. Směs necháme cca 5 minut odstát, naplníme částečně nádobu, provedeme výsadbu či výsev a dosypeme substrátem. Mykorhizní přípravek nemá žádný smysl v horní části nádoby.

Kolem větších rostlin přípravek aplikujeme přímo do půdy. Třeba sázecím kolíkem uděláme do půdy zápichy po obvodu rostliny, do otvorů přípravek aplikujeme a zasypeme zeminou.

A pozor, po aplikaci přípravku nesmíme používat minimálně 3 týdny fungicidy a pro doplnění živin raději použijeme organo-minerální hnojiva.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.ireceptar.cz, www.wikipedia.org, loskutak.nova.cz, www.shutterstock.com