Nenápadný kociánek dvoudomý vystřídal v roce 2024 výrazný krasavec. Rostlina roku 2024, kosatec sibiřský, je u nás původním druhem, byť nese ve svém jménu slovo sibiřský. Teritoriem jeho přirozeného výskytu je ohromná eurasijská plocha od střední Evropy až po jezero Bajkal na Sibiři.
Rostlinu roku vyhlašuje Česká botanická společnost od roku 2021, kdy zvítězila vzácná zemní orchidej vstavač kukačka. V roce 2022 to byl neméně krásný a vzácný hlaváček letní a loni se stal rostlinou roku půvabný, ale dosti skromný kociánek dvoudomý. Letos se postavil na symbolický piedestal hrdě kvetoucí a neméně vzácný kosatec sibiřský.
Titulem rostlina roku chce ČBS upozornit širokou veřejnost na významné, ohrožené či jinak zajímavé druhy naší květeny. Určitě chce také vybízet k zájmu o rostliny, jejich sledování a praktickou ochranu.
)
)
Není na to sám, v přírodě se objevil jeho nebezpečný příbuzný
Pro rok 2024 byl tedy rostlinou roku vybrán kosatec sibiřský (Iris sibirica). A není na to dokonce sám, jelikož pod označením sibiřské kosatce je do zahrad běžně prodáván také velmi podobný kosatec krvavý (Iris sanguinea), který je u nás naopak nepůvodním druhem a pro vzácný kosatec sibiřský může být dokonce nebezpečný.
)
V našich zahradách od 17. století
Není přitom vůbec náhodou, že se kosatec sibiřský dostal spolu s kosatcem krvavým do našich zahrad. A to již od 17. století. Nádherných květů kosatců si nebylo možné nevšimnout a dodnes jde o velmi oblíbené okrasné rostliny.
Výskyt kosatce sibiřského
Kosatec sibiřský je modře kvetoucí rostlina, která roste na vlhkých a střídavě vlhkých loukách, případně na vlhkých narušovaných půdách. Daří se mu například i na cvičných plochách v některých vojenských prostorech. Bohužel se změnami v krajině populace kosatce sibiřského na řadě míst zanikly především kvůli úpravám vodního režimu (regulacím vodních toků a odvodňování pozemků), intenzivnímu hospodaření na loukách (hnojení a příliš častému kosení) nebo naopak jejich opouštění a zarůstání náletovými dřevinami. Kosatec sibiřský se proto u nás dostal na seznam chráněných a ohrožených druhů.
)
)
Nepřehlédnutelné kosatce, jeden byl přesto přehlížen
Kosatce patří mezi dekorativní rostliny, které byly pěstovány pro okrasu od nepaměti. A ani kosatec sibiřský není výjimkou stejně jako velice podobný kosatec krvavý. Ten pochází z východní Asie a řada jeho současných kultivarů je nejasného původu. Mimo lidská sídla dokonce nebyl výskyt kosatce krvavého dlouho znám. Až v roce 2021 došlo k revizi fotografií na webu iNaturalist.org zahraničním specialistou a ukázalo se, že u nás již tento druh zplaňuje nejméně od roku 2003. Českými botaniky přitom byla tato rostlina přehlížena a nalezení jedinci byli považováni právě za kosatec sibiřský.
)
„Celý případ ukazuje na nutnost rozhledu i za hranice naší české kotliny a spolupráce se zahraničními odborníky. Také aktivity amatérských přírodovědců a existence internetových platforem pro sdílení pozorování tu hrají nezastupitelnou roli,“ řekl k tématu Pavel Kúr, botanik z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a člen České botanické společnosti, který spolu s kolegy na výskyt nepůvodního druhu kosatce u nás poprvé upozornil.
)
)
Nežádoucí mezidruhové křížení
Problém je, že kosatec krvavý může představovat pro náš původní a chráněný kosatec sibiřský nebezpečí, pokud se dostane na jeho lokality. Mezidruhové křížení totiž může vést k oslabení původních populací, v krajním případě až k jejich zániku. Dosud jsou známé dvě lokality, kde se oba druhy potkaly, a aktuálně probíhá výzkum věnovaný právě podchycení možných kříženců.
I z tohoto důvodu se v roce 2024 Česká botanická společnost zaměřila právě na kosatec sibiřský, stejně jako na jeho východoasijský protějšek kosatec krvavý. Během roku budou oba druhy blíže představeny formou popularizačních článků a exkurzí. Zároveň ČBS uvítá jakékoli údaje o jejich výskytu. Jak od botanické obce, tak široké veřejnosti.
Sdílejte svá pozorování...
Pozorování obou druhů z volné přírody je možné sdílet prostřednictvím aplikace iNaturalist.org, kde budou pozorování shromažďována pod projektem „Mapování sibiřských kosatců“. Další možností je vyplnění formuláře na webových stránkách https://www.rostlinaroku.cz/ a spolupracovníci projektu Pladias mohou zadat svá pozorování přímo do stejnojmenné databáze.
Další informace budou průběžně zveřejňovány na webu České botanické společnosti a facebookovém i twitterovém profilu.
Zdroj: botanospol.cz
