Indiánská lilie čili alstromérie (jinak také papouščí lilie, boubelka a nesprávně alstromélie) je jednoděložnou rostlinou, která byla dříve nesprávně řazena do čeledi liliovité, dnes ji najdeme v čeledi alstremerkovité (Alstroemeriaceae). I přes své nádherné květy podobné květům lilií je alstromérie vlastně příbuzná s travinami a jejich šlechtěnými formami včetně obilovin, které jsou také jednoděložné.
Jihoamerická kráska, která dobyla svět
Alstremerka získala své jméno po baronu Clasi Alströmerovi, švédskému botanikovi, který přivezl první semínka této květiny z Jižní Ameriky na konci 18. století. Po něm ji pojmenoval slavný botanik Carl von Linné, baronův učitel a blízký přítel. A trvalo jen krátce, než si tato překrásná květina získala své místo na slunci.
Jak jsme již uvedli, alstromérie (Alstroemeria sp.) pochází z Jižní Ameriky, kde roste ve volné přírodě hlavně v Chile, Argentině a Brazílii. Nebylo však možné přehlédnout její nádherný tvar a zbarvení květů, rozšíření po celém světě proto bylo nasnadě. A dokonce došlo k tomu, že v zemích jako USA, Mexiko, Austrálie, Nový Zéland, Kanárské ostrovy a Madeira byla tato rostlina naturalizována. Prostě zde zdomácněla. Tento jihoamerický rod zahrnuje cca 50 druhů kvetoucích rostlin, pocházejících především z chladnějších oblastí And.
Květina ideální k řezu
Vytrvalá jednoděložná bylina jménem alstromérie dorůstá výšky 0,5 až 1,5 metru a právě svými květy připomíná květy lilií, byť jsou v tomto případě drobnější. Každá rostlina je tvořena oddenkem se svazečky hlíz, lodyhou, kopinatými listy a květenstvím s až dvaceti květy. Květy jsou souměrně nálevkovité a mají šest okvětních lístků, svou barevností pak dovedou šokovat. Barevné variety květů této rostliny střídají širokou paletu. Na květech navíc najdeme drobounké, ale výrazné tečky a čárkování tmavších odstínů.
Alstromérie miluje dostatek vláhy a ve volné přírodě roste spíše v oblastech vlhkých a křovinatých. Zahradníky, zahrádkáři a především floristy je vyhledávána jako rostlina ideální k řezu a do květinových aranží (dekorací). A co víc, po řezu květy vydrží až 2 týdny čerstvé, takovouto schopností se může pyšnit málokterá květina. Alstromérie navíc symbolizuje přátelství a oddanost a našla si uplatnění i v kyticích svatebních, jinak ale vypadá nádherně právě i rostoucí v zahradách.
Hlízy alstromérie jsou v Jižní Americe pojídány stejně jako brambory
Lilie Inků je však v Jižní Americe využívána podobně jako brambory, prostě zde pojídají její hlízy. Nakonec i brambory pochází z Ameriky. Květina tvoří kompaktní trsy, listy má sytě zelené, kopinaté, přisedlé a vstřícné. Na venkovním stanovišti u nás dovede přečkat zimu pouze v teplejších oblastech, pokud záhon na podzim zakryjeme tepelně izolačním materiálem. Půdu má ráda propustnou, humózní a s neutrálním pH, vyžaduje slunné stanoviště (plné slunce) a dostatek závlahy (střední nároky na půdní vlhkost). Peruánská lilie vypadá nádherně na záhonech s letničkami i trvalkami, přičemž kvete od května až do září.
V květomluvě symbol přátelství a oddanosti
V květomluvě tato květina symbolizuje přátelství a oddanost. Darováním této květiny sdělujete, že tu budete vždy pro ni (něj), a že ve váš vztah věříte. Díky vysoké oblíbenosti alstromérie vzniklo mnoho hybridů a cca 190 kultivarů, z nichž většina byla vytvořena v laboratoři. Vybírat si dnes můžeme z širokého barevného spektra od bílé, žluté až zlatavé a oranžové až po meruňkovou, růžovou, lososovou, červenou, fialovou a levandulovou.
Absolutní absence vůně
Zajímavým rysem těchto květin je absolutní absence jakékoli vůně. Prostě nijak nevoní. To je však asi jediná stinná stránka a je otázkou, zda o stinnou stránku vůbec jde. Další zajímavostí je, že za nadměrného horka rostliny přestanou kvést, raději se věnují vývoji svých hlíznatých kořenů. Dokonce může dojít i k produkci „výhradně slepých stonků bez květů“.
