Dřevní štěpka je vhodnou náhradou mulčovací kůry, dokonce velmi estetickou náhradou. Cena je přitom pro tyto účely velice příjemná, v průměru okolo 400 korun za prostorový metr, což je množství, kterým již zamulčujeme pořádnou plochu v zahradě. Především je však dřevní štěpka vynikajícím palivem, chce to jediné, vhodné skladovací prostory a kotel.
Neřešíme jej víc, než prostírání před podáváním oběda. I když ho někdo musí nachystat, neočekáváme, že by na stole chybělo. S mulčováním organickým materiálem je to podobné. Dnes je natolik běžnou součástí aktivit na zahradě, že mulč považujeme za naprosto přirozený materiál. Aniž by nám docházelo, že i tento materiál umí být hořlavý a pojí se ním rizika požáru.
Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?
Pichlavě jehličnatý mulč u nás zatím nepatří ke zrovna častým prvkům údržby zahrad. Své místo na nich ale rozhodně má. Jen pozor, kromě spousty výhod se s jeho použitím pojí pár drobností, na které je třeba brát zřetel.
Prostá otázka, nesnadná odpověď. Záleží, koho se ptáte – když někoho, kdo mulč prodává, tak ideálně každou sezónu. Ve skutečnosti ale záleží spíš na tom, jakou roli jste vrstvám mulče na své zahradě přisoudili. Máte ho pro parádu, nebo pro tlumivý a izolační efekt k užitku pěstovaných rostlin?
Nesmysl? Ale kdepak, pokud do rovnice dosadíme správná slova. Zalévání vidlemi (a nebo třeba i lopatou), to je vlastně mulčování. A zalévání motykou představuje kypření vrchní vrstvy půdy, díky kterému se zde bude voda lépe držet. Vlastně tedy nejde o zalévání, ale o způsoby, jak si zálivku zjednodušit a snížit spotřebu zálivkové vody. Navíc lze sáhnout ještě po jedné vychytávce, zavlažování pomocí zapuštěných nádob.
Kdo pracuje pravidelně se dřevem a nebo si svépomocí zpracovává palivové dřevo, ten určitě řeší stále otázku, co s hoblinami a pilinami. Topit s nimi nemá valný smysl (obzvláště s pilinami), navíc dehtují a dost těžko se uskladňují tak, aby byly suché. A vozit se s tím stále do kontejneru na bio odpad? A právě zde se naskýtá první paralela, však máte rostlinný bio odpad možná také doma a říkáte mu kompost.
Mulčovací kůra je vlastně v zahradách celoročním pomocníkem. Prospěje rostlinám v zimě i v létě, má však i své stinné stránky. V každém případě omezí (nikoli zamezí) růst plevelů a sníží potřebu pletí, mulčovaná plocha navíc vypadá upraveně. Nejčastěji jde o kůru (borku) z borovice či smrku, velmi často je to směs obou druhů. Tato kůra je nadrcena na tak velké kousky, aby působila na površích záhonů přirozeným a nerušivým dojmem. Pořídit si lze frakce jemně drcené i hrubší, přičemž kůra drcená na jemno se hodí pro drobnější rostliny, ta hrubá pro dřeviny.
Mulč (respektive nastýlka) pomůže uchovat v půdě vodu, použít přitom můžeme běžný zahradní odpad, například posekanou trávu, listí, dřevní drť, štěpku, ale i plevele po vypletí záhonů.
Mulčování je prospěšné pro mnohé především okrasné rostliny, ale i okrasné a užitkové keře a také stromy. Proč, kdy a jak mulčovat? Jaké materiály se k mulčování používají?
Mulčování se nevyplácí podceňovat a určitě nejde o zbytečně drahou nadbytečnost. Mulč nám ušetří čas, práci a odstraní mnoho problémů. Navíc si mulč nemusíme vždy kupovat.
Chcete mulčovat, ale nechcete kupovat drahou mulčovací kůru či jiný mulčovací materiál? A nechcete investovat do hnojení trávníku? Naučte se mulčovat trávu, je to jednoduché!
Sekáte pravidelně trávník, ale nevíte, co s posečenou trávou, a proto končí v popelnici, nebo ji vyvážíte někam ven, do stoky či na pozemek, který není váš? To není řešení!
Mulčování je v přírodě naprosto přirozený proces a pokud je vezme do rukou člověk, pouze přírodu napodobuje, ovšem účinně. Kdy je mulčování nezbytné, vhodné a jak mulčovat?
