Především smlouvy s dodavateli elektřiny na dobu neurčitou v sobě ukrývají velice nevýhodné tarify, takové smlouvy však má polovina českých domácností. Evropa se přitom vydala úplně jiným směrem, motivuje k pružné spotřebě, aby lidé neplatili zbytečně přemrštěné ceny. Jak se to dělá? Používají se takzvané modely chytré spotřeby, což znamená přizpůsobení spotřeby a dodávky přebytků do sítě hodinovým cenám spotového trhu.
Flexibilní tarify v Evropě
Flexibilní tarify, které odrážejí aktuální situaci na trhu, jsou běžnou praxí například ve Skandinávii, kde je využívá většina domácností. Konkrétně ve Švédsku je podíl takových domácností 75 %, ve Finsku je to díky chytrým měřičům standard. A podobný přístup již zavedli také v Belgii a Nizozemsku, kde jsou domácnosti motivovány k vyšší spotřebě během přebytků, což je typicky v noci nebo za slunečných dní. Od letošního roku se stane nabídka flexibilních tarifů povinností také v Německu. Kromě čisté a levnější energie je cílem také zvýšení stability sítě. Česko se však tímto směrem teprve vydává, respektive se snad začne vydávat.
Nejdražší na trhu
Z 50 % českých domácností, které mají s dodavateli elektřiny smlouvy na dobu neurčitou, jde často o tak nevýhodné tarify, že vlastně patří k nejdražším na trhu. Vůbec nereagují adekvátně na poklesy cen energií na trhu. Ve výsledku pak domácnosti vydaly zbytečně jenom za poslední dva roky téměř 23 miliard korun. Rozdíly mezi ceníkovými sazbami některých dodavatelů a skutečnými tržními cenami přitom nejsou vůbec zanedbatelné. Podle dat společnosti bezDodavatele se například v červnu lišil průměrný tržní tarif od běžné ceníkové ceny na dobu neurčitou o více než 350 korun za megawatthodinu.
)
Problém starých smluv. Jednomu se hodí, druhý na nich prodělává
Staré původní smlouvy na dobu neurčitou jsou prostě problém, kterého dodavatelé elektřiny využívají ve svůj prospěch a pokud stálým zákazníkům zlevní, pak jenom trochu. Ne nadarmo se v Česku říká, že co jednou zdraží, už nikdy nezlevní. Nechová se tak tržiště, ale lidé tvořící strategická rozhodnutí ve firmách. Spolu s pasivitou lidí (odběratelů, plátců) je to pak živná půda pro předražené služby. Pasivní Češi si za to prostě mohou ve vysoké míře sami.
A jaké jsou důvody takového chování? Je jich samozřejmě více. Obavy ze změny, z neznámého, nechuť se něčemu věnovat kvůli pár korunám. Jenomže pár korun denně udělá za rok tisíce a peníze jsou zbytečně rozkutálené. Například kalkulačka společnosti bezDodavatele ukazuje, o kolik peněz domácnosti přicházejí kvůli zbytečnému přeplácení za elektřinu, pokud mají smlouvu na dobu neurčitou, která obsahuje nevýhodné tarify. Od ledna 2023 do července 2025 vychází možná (ale promarněná) úspora na jednu domácnost na více jak 11 tisíc korun.
Flexibilní tarify jsou cestou k levnější a chytřejší spotřebě energie
Aktuální stav cen energií kopírují pouze flexibilní tarify, které jsou vázané transparentně na aktuální vývoj na trhu. Pro spotřebitele představují cenově výhodnou alternativu ke starým smlouvám a tarifům na dobu neurčitou, kde je pouze na dodavateli, zda a do jaké míry promítne snížení cen na trhu do ceníkové ceny. Například pro zákazníky bez průběhového měření je k dispozici takzvaný plovoucí tarif, u kterého se cena mění měsíčně přesně podle aktuální situace na trhu. Většina zákazníků přitom využívá měsíční samoodečty, aby byla fakturace v daném měsíci podle jejich skutečné spotřeby. Přizpůsobením spotřeby ceně tak dokážou řídit i své náklady.
Pro všechny s chytrým, resp. průběhovým elektroměrem, je pak určen tzv. spotový tarif. A ti, kdo mají možnost spotřebu aktivně řídit díky fotovoltaice s baterií, tepelnému čerpadlu, bojleru, nabíjení elektromobilu nebo řízené spotřebě ostatních spotřebičů, jsou na tom nakonec nejlépe. Cena elektřiny se mění každou hodinu a domácnost může přizpůsobit svůj odběr tak, aby čerpala největší množství elektřiny v časech, kdy je elektřina nejlevnější, nebo dokonce elektřinu do sítě v době vysokých cen dodávala. Ovšem takovou možnost využívá pouze cca čtvrtina českých domácností s průběhovým měřením.
Nákup elektřiny těsně před dodávkou
Flexibilní tarify vlastně stojí na principu nákupu elektřiny těsně před dodávkou. Čili ve chvíli, kdy cena odráží fyzikální realitu výroby a spotřeby nebo jí je velmi blízko. Odpadá tak řada rizik dodavatele, která se u fixovaných tarifů musí promítnout do vyšší ceny. Spotřebitel tedy platí aktuální tržní cenu bez rizikových přirážek. Smlouva je u flexibilního tarifu sice na dobu neurčitou, ale umožňuje kdykoli odejít. Model funguje jednoduše a transparentně, cena za energii i služby je přesně daná. Není zde prostor pro obchodní triky.
Fixace musí být vždy dražší, jinak to nejde
Fixace je navíc už jen ze své ekonomické podstaty dražší, protože dodavatel musí cca 75 % energie nakoupit předem, nést riziko jiné ceny dokupů a odprodejů, a financovat rozdíl mezi okamžitou platbou a pozdějšími příjmy. A to vše se promítá do výsledné ceny. Opakované fixace vedou v dlouhodobém horizontu téměř jistě k vyšším nákladům.
Zdroj: bezDodavatele
