Na co jste se ptali v energetické poradně?: 24. díl

Dotaz na téma: Umístění kabelového pilíře na hranici pozemku

Dotaz: Dobrý den, firma zastupující ČEZ se chystá předělávat sloupové el. vedení a nahradit ho kabelovým. Stávající sloupové vedení vede po hranici pozemku mého souseda a obecní cesty. Je možné nyní při této rekonstrukci posunout nové kabelové vedení na opačnou stranu cesty, což je na hranici mého pozemku, i přes můj nesouhlas? A na to navazuje ještě jeden dotaz, zda je možné umístit kabelový pilíř SS200 NKE2P pro el.kabelove vedení, který má být společný se sousedem na hranici mého pozemku, opět přes můj nesouhlas? Soused svůj vlastní pilíř SS100 NKE2P na svém pozemku ani na hranici nechce, tak projektant nakreslil společný na hranici mého pozemku ve vzdálenosti 0,5 m od domu. Můžu se nějak bránit? Je tu ještě jedna věc, celé se to odehrává v blízkosti cca 200 m od CHKO. MŠ

Naše odpověď: Danou problematiku řeší zákon č. 458/2000 Sb. v aktuálním znění. V současné době má vyjít tiskem novela tohoto zákona. K problému mohu sdělit to, že technické podmínky připojení určuje dodavatel elektrické energie a s ním je potřeba jednat.

Naše poradenství je zaměřeno na úspory energií a obnovitelné zdroje, takže tato problematika by byla jistě lépe zodpovězena ve stavební právní poradně Českých staveb.  

Další dotazy a odpovědi na téma "Elektrické energie" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení domu

Dotaz: Dobrý den, koupili jsme domek z roku 1921, stavěný z plných cihel.Některé zdi mají ale menší šířku (na chotbě) 30 cm místo 50. Jaký materiál byste doporučili na zateplení stěn? Nechceme obkládat dům celý ale jen tyto ztenčené zdi? Jakou šířku doporučujete? Zvažujeme vatu, polystyrén se nám moc nezamlouvá, jak se díváte na technologii ecosse od knaufu? PN

Naše odpověď: Požadavky na tepelně technické vlastnosti obvodového zdiva stanoví ČSN 7305 40-2, která požaduje dosažení minimálního součinitele prostupu tepla 0,38 W/m².K a doporučuje dosažení hodnoty 0,25 W/m².K. Pro cihelnou zeď z plných cihel 50 cm vychází tento součinitel asi 1,5 W/m².K a pro 30 cm pouze 2,5 W/m².K. Tyto stěny jsou proto podle současných požadavků zcela nevyhovující a doplnění všech obvodových stěn tepelnou izolací je nutné. K tomuto je možno použít buď polystyrén, nebo minerální vatu. Tyto materiály mají součinitel tepelné vodivosti v rozmezí 0,038 – 0,044 podle způsobu výroby. Tloušťku nutné izolace by měl stanovit projektant podle požadavku na budoucí izolační vlastnosti stavby. Vzhledem ke stávajícím a budoucím cenám energií a cenám stavebních prací lze doporučit použití spíše větších tloušťek a dosažení co nejnižšího součinitele prostupu tepla.

Dodavatel izolačních materiálů Knauf udává pro izolace vyrábění technologií eccosse součinitel tepelné vodivosti 0,037 W/m.K, který je poněkud lepší než součinitel materiálů vyráběných klasickou cestou. Použití těchto izolací je proto vhodné, je však nutno vzájemně porovnat ceny.
Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zvuková a tepelná izolace dřevěného stropu chaty

Dotaz: Dobrý den, měl bych dotaz, jak nejlepe odhlucnit od krocejoveho hluku a zaroven zateplit dreveny strop.Stavime chatu s obytnym podkrovim,obvodove zdivo je porotherm a strop drevene hranoly 200*200 ze trech stran hoblovane.Podhledy maji byt palubky mezi tramy v polovine vysky tramu,zhora na tramech pribyte desky.Dekuji za odpoved. EB

Naše odpověď: Optimálním řešením snížení kročejového hluku je provedení akustické plovoucí podlahy. Na horní záklop z desek je nutno položit vrstvu z tuhých desek z minerální nebo kamenné vlny (např. Steprock, nebo obdobné materiály pro toto použití od jiných výrobců - Rockwool, Ursa, Orsil). Tloušťka se volí 2 až 4 cm.

Na tento podklad je pak provedena plovoucí nosná podlaha, která může být jednak z betonu nebo vyskládaná z podlahových desek, kde již nedochází k mokrému procesu. Vzorové skladby a hodnoty kročejové a vzduchové neprůzvučnosti naleznete na webových stránkách nebo v technických podkladech výše uvedených výrobců.

Výhodou betonu jsou lepší akustické vlastnosti stropu z hlediska neprůzvučnosti, neboť dodáváme hmotnou vrstvu. Nevýhodou je mokrý proces (nutno oddělit od vaty PE folií a nechat dostatečně vyschnout) a vetší zatížení, které musí posoudit statik s ohledem na dimenzi dřevěného trámového stropu. Pokud se použijí podlahové desky, jsou různé materiálové varianty – OSB, Cetris desky, podlahové sádrokartonové desky, Fermacel desky apod. provádí se ve dvou vrstvách, které jsou navzájem slepené nebo provrutované a kladeny křížem. . Odpadá mokrý proces, nezatěžujeme tolik stropní konstrukci, ale akustické vlastnosti jsou o něco horší.

Akustické vlastnosti lze vylepšit například vložením jiné hmotné vrstvy na strop – například z betonových dlaždic (suchý postup), ale opět je nutno staticky posoudit. Pokud jde o zateplení – u místností se shodným teplotním režimem není nutno. Pokud by podkroví například dlouhodobě nebylo vytápěno, bude nutno zvětšit tloušťku tepelné (nebo-li kročejové) izolace. Vhodnou variantou se mi zdá vložení tepelné izolace do prostoru nad palubky.
Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Osazení oken na vnější líc zdiva

Dotaz: Dobrý den, v rámci celkové rekonstrukce vyměňuji kastlová okna za plastová. Zdivo je silné 50 cm, zateplení EPS bude 15 cm. Okenní otvory připravím s rovným ostěním a jedná se mi o to,zda mnou uvažované umístění oken do roviny s venk. lícem zdiva, respekt. do roviny se stávající původní břízolitovou omítkou je OK.Jak jsem uvedl,zateplení 15 cm EPS bude následovat. Děkuji za odpověď. DJ

Naše odpověď: Umístění oken na vnější líc původního zdiva je správné. Tímto osazením bude vytvořena vnitřní špaleta poněkud větší, bude kolem 42 cm (při celkové tloušťce zdiva 50 cm). Vnější špaleta pak bude vycházet při započtení tloušťky lepidel a finální omítky kolem 16 až 17 cm.

Toto odsazení okna za budoucí rovinu fasády je optimální z hlediska zajištění světla. Celková tloušťka obvodové stěny po zateplení je poměrně značná – cca 67 cm, ale s tím se mnoho nedá dělat. Lepší prosvětlení místnosti se dosáhne například skosením bočních vnitřních ostění, ale to je poněkud náročnější zednická úprava vyžadující i nový překlad.

Z hlediska tepelného mostu je potřeba, aby izolant EPS přešel přes rám okna alespoň 3 – 4 cm. Tím se poměrně zmenší pohledová plocha rámu, ale je to nutné. Výhodou je, že pak odpadá dolepení kolmé špalety. Spáru mezi EPS a rámem okna je dobré řešit komprimační páskou, která zajistí dostatečné utěsnění před vnikáním vody a zároveň bude odvádět vodní páru z osazovací spáry vyplněné PE pěnou.  

Další dotazy a odpovědi na téma "Oken" najdete ZDE.