Návrat strašáků do zahrad, vinic a do krajiny Zobrazit fotky zobrazit 11 fotek

„Vypadáš jako strašák v zelí“, říkávaly babičky a opravdu, v zelí stávali strašáci, aby odehnali škodnou, třeba zajíce. Dnes najdeme spíše na třešních zavěšené staré CD nosiče, aby plašily ptáky, ovšem právě strašáci mají své opravdové kouzlo. 

Plašení a plašiče provázely zemědělce a zahrádkáře odjakživa. Zvěř dovede napáchat na úrodě značné škody, mnohdy se musel a dosud musí hospodář postavit například do vinice s puškou a při náletu hejna nenasytných špačků vystřelit. Ovšem právě i strašák je poměrně účinnou ochranou. Strašáci prý dokonce hlídali lidské výpěstky již od neolitu a nesou v sobě i jistou magii.

Strašáka přitom dovede vytvořit každý, stačí jen nějaký ten materiál, trocha zručnosti a představivosti. A je již jen na nás, zda vytvoříme strašáka opravdu strašlivého a nebo sympaťáka, kterého pozdravíme, když půjdeme okolo.

První stopy po budování strašáků byly vysledované ve starověkém Řecku. Zde byl takto zobrazován bůh Avistupor. Strašáky ale najdeme i v japonské mytologii v postavě boha, který sice všechno ví, ale nemůže se pohnout z místa. V historii přitom lidé otiskávali do strašáků svá přání, prosby, poselství a vzkazy, strašáci neměli jen svou praktickou funkci.

Strašáka jednoduše vytvoříme pomocí kříže ze dvou kůlů. Stačí 2 hřebíčky, aby se místo spoje neprotáčelo, nejlépe pak ještě pevný úvaz z provazu a pak již můžeme na strašáka navléknout, co se nám jen zlíbí. Jako vycpávku použijeme třeba seno, slámu či molitan a doma posbíráme různé staré hadry, jutové pytle apod. Pokud již máme vyroben korpus strašáka, můžeme jej různě nazdobit třeba sušenými květy, různými lesknoucími se cingrlátky apod. Obzvláště lesklé předměty jsou při plašení účinné.

Opravdu nápaditý strašák pak doslova vroste na pozemek a do zahrady. A fantazii se při tvorbě strašáků meze opravdu nekladou. Strašáka můžeme dokonce i přivázat na strom, třeba na třešeň. Obvykle jej ale zapíchneme pevně do země a necháme stát. Občas je dobré, obzvláště třeba po silné bouřce, zkontrolovat strašákův zdravotní stav a případně jej poopravit. 

Strašáci jakožto přízračné postavy v zahradách a na polích prostě mají svou historii a skutečně dokonce plnili kromě svého účelu i funkci krajinotvornou. Hospodář využil svou kreativitu a strašáky vyrobil, zatímco příroda si je pak převzala a přizpůsobila.

Ovšem na ochranu úrody lze použít i jiné způsoby plašení. Vždyť kdo by měl čas svou úrodu pořád hlídat s puškou. Použít lze stará CD, které se při pohybu ve větru blýskají, plechovky – nejlépe alespoň 2 u sebe, které při ťukání do sebe vydávají zvuky a proto plaší o to víc. Používají se též větrníky, kousky celofánu a jiných lesklých materiálů apod. Použít lze i elektronické plašiče, je ale vyzkoušeno, že na houf ptáků příliš nezabírají, stejně jako třeba elektronický plašič určený na krtka vám krtka ze zahrady zaručeně nevyžene. Zvířata si na tyto plašiče prostě zvyknou. Ptáci nejlépe reagují na kombinaci zvuků a záblesků světla, proto je i CD dobré dávat po dvou, i když zrovna mnoho hluku nenadělají, ale stačí to, navíc vyloženě lesklou stranu mají CD jen 1, proto díky dvěma CD u sebe získáme lesklé strany 2.

A ještě 1 rada, ať již k plašení ptáků využijete cokoli, třeba strašáka vyzdobeného CD nosiči, postavte jej doprostřed prostoru, který chcete chránit. Ptáci se totiž bojí především dravců a ti na ně také obvykle číhají uprostřed konkrétního prostoru. U zavěšených plašičů se pak doporučuje místa na stromě průběžně měnit.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, chatar-chalupar.cz, shutterstock.com, pixabay.com