Je to žluté, má to tvar kulatý či švestkovitý, má to pecku jako švestka, ale švestka to není. Často na tyto ovocné dřeviny narazíme někde podél cest, aby si poutník mohl utrhnout, nejsou to ale špendlíky. Ve volné přírodě špendlíky nehledejte, podél cest a v parcích byly lidmi vysazené mirabelky.
Na výstavě Pomologické dny – podzim v zahradě se kromě jiného dozvíte více o takzvaných genofondových plochách a především o plodech zachovaných dávných (starých) odrůd ovoce. Přítomní odborníci vám navíc pomohou s určením odrůdy ovoce, které si s sebou přinesete.
Subtropy a tropy mají jednu specialitu, produkční pěstování kaktusů. A právě opuncie jsou nejčastěji pěstovaným kaktusem kvůli chutným plodům. V Maroku jsem je ochutnával poprvé a samozřejmě jsem si při loupání plodů opuncie nevzal rukavice, vlastně jsme s sebou ani žádné neměli. Droboučké trichomy, respektive trny s háčky (takzvané glochidie), se mi zapíchaly do prstů a byl to velice nepříjemný zážitek. Chuť opuncií za to ale stála.
Je to skoro ten nejradostnější úkon, ale může být zrádný. Přitom na něm záleží mnohé, včetně budoucí kvality skladovaného ovoce. Vybrat tu správnou dobu, kdy je čas na sklizeň jablek, proto může být někdy obtížné. Poradíme vám, jak na to.
Ploché broskve u nás s největší pravděpodobností nepotkáme, ovšem například ve Španělsku, Itálii, Řecku a Francii je v létě občas potkáváme na tržištích i v kamenných obchodech. Říká se jim talířové či diskové.
Jsou nepochybně chutné a lidskému zdraví prospěšné. Ale ve spojení s mánií zdravé výživy se na ně nalepila i řada nezdravých mýtů, pověr a legend. Špenát není plný železa, mrkev váš zrak lepší neučiní, džus pravidelnou konzumaci ovoce nezastoupí a organická produkce není obsahově hodnotnější.
Nejste vinařem, přesto ale v zahradě vinnou révu pěstujete, abyste si mohli dát hrozny od začátku podzimu na talíř? Dejte pozor na dvě zdánlivé drobnosti, které mohou vaši úrodu zmařit. Úžeh hroznů a praskání bobulí.
V jedné malé obci u Českých Budějovic je dosud za vsí třešňová alej, kdysi to bylo tak, že ke každé chalupě patřil jeden strom, dnes již ale zřejmě nikdo neví, který ke které. A alej zůstala veřejnou, kde si může čerstvé třešně zdarma natrhat, kdo chce. Takové možnosti však přináší i města, třeba v Praze je více jak 60 veřejných sadů. Praha je dokonce "českou královnou sadů".
Ano, můžete jim pravidelně zpívat: „Vstávej jahodo holala…“. Ale možná si to nechejte až jako poslední variantu. Bude efektivnější dát přednost radám odborníků. Jaké rady a postupy doporučují, aby se střídmá úroda změnila v záplavu sladkých plodů?
Doma jez, co máš. A v cizině? Tam neváhejte, a ochutnejte exotické ovoce stromů a keřů, které tamní štědrá příroda nabízí. Ano, občas to bude chtít trochu sebezapření nebo odvahy. Ale ti, co se nebojí, budou sladce odměněni.
Čínské datle, tak se říká plodům stromu jménem cicimek čínský. V parkové výsadbě se používá jako dřevina okrasná, ve skutečnosti se ale jedná o strom ovocný s ohromně dlouhou tradicí. Plody ukrývající malou pecičku se konzumují čerstvé, sušené a nebo kandované.
Letos uplyne 120 let od úmrtí klasika ochrany rostlin Pierre Maria Alexise Millardeta, profesora botaniky univerzity v Bordeaux, který stál za zrodem takzvané bordeauxské jíchy. Roztoku, který se tradičně užíval dosti dlouhou dobu jakožto základní ochranný přípravek u révy vinné a ovocných rostlin.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Půda pod stromy se běžně kultivuje, což usnadňuje přísun vody a živin ke kořenům, navíc především travní porosty mají náramnou spotřebu obojího. Kultivací se též zlepšuje provzdušnění, provádí se běžně okopávání a plečkování, a to jak v zahradách, tak v sadech. Záleží však také na tom, jaké dřeviny zde pěstujeme a jaké jsou jejich podnože a tvar. Za určitých okolností nevadí ani luční porost a nebo okrasné květiny.
Okrasné aktinidie jsou krásné rostliny obsypané po odkvětu pohlednými okrasnými plody, které jsou oproti velkoplodým druhům aktinidií o poznání menší. Něco jako okrasná jablíčka a nebo hrušky. A skutečně jsou z okrasného hlediska dropnoplodé druhy aktinidií zajímavější. A nejen to. Květy (někdy i listy) omamně voní a plody jsou dokonce chutnější a sladší než u nejznámějších produkčních druhů a jejich kultivarů.
Rez hrušňová je houbová choroba, která decimuje naše hrušně již dlouhou dobu. Stačí jediný jalovec v dosahu vašich hrušní a úroda hrušek má namále. Jak se rzí hrušňovou bojovat a jak provádět prevenci? Pomůže veřejná osvěta?
Střídavá plodnost je u ovocných stromů velice častá, některý rok prostě plodí méně a nebo dokonce minimálně. A to i bez nežádoucího „zásahu“ mrazů v době kvetení. Jinak též hovoříme o takzvané alternaci plodnosti a ovocnáři a sadaři moc dobře vědí, co to znamená. Jak střídavou plodnost ovlivnit, abychom se plodů dočkali každoročně?
Jelikož běží období vegetačního klidu, kdy smíme bez rizik postižení ze strany úřadů kácet staré a již nemocné a nebo neplodící stromy, je čas popřemýšlet, zda jsou ovocné stromy v naší zahradě v pořádku, zda má smysl konkrétní starý strom ještě léčit a vůbec mu nějak pomoci a nebo bude lepší sáhnout po radikálním násilí.
Co jsou abiotické poruchy rostlin, vývojové vady, za kterými většinou nestojí nemoci ani škůdci? Proč k nim dochází a jak tomu zamezit? V každém případě mohou mít podobné projevy různé příčiny. A vlastně může jít o cenné informace, jelikož právě podle abiotických poruch zjistíme, co jsme v zahradě zanedbali.
Mulč, pravidelné rytí a zapravování hnojiva a nebo travní porost či jiné půdokryvné rostliny. Názory na ošetřování půdy okolo ovocných stromů se různí a mnozí dokonce nechtějí dělat vůbec nic, tedy kromě sekání pěstěného trávníku a nebo lučního porostu.