Popínavé a převislé rostliny zútulní domov Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek Popínavými rostlinami se rozumí rostliny, které se pnou po pevné opoře např. po stěně nebo po holi (mechové). Obvykle nemají příliš pevné stonky, proto hledají pro svůj růst oporu.
Stonky s listy převislých rostlin přepadají přes květináč a tvoří hustý koberec posetý listy a někdy i květy. Tím dokáží zútulnit šedý kout, roh police a také leccos zakrýt svým zeleným porostem. Velice pěkně také vyniknou v závěsném košíku či jiné nádobě.

Philodendron (filodendron)
Tato oblíbená pokojová květina pochází z tropických pralesů Ameriky, kde se svými vzdušnými kořeny přichycuje stromů. Patří mezi nenáročné pokojové rostliny. Na svých tenkých stoncích nese zelené srdčité listy. Malolistý Philodendron je velmi často zaměňován s Epipremnum, který má však listy pestré. V pokojových podmínkách se pěstují mladé rostliny. Dorůstá výšky 150 – 200 cm.

Odrůdy: Mezi nejznámější a nejoblíbenější patří P. scandens. Má tmavozelené lesklé srdčité listy. Je nenáročný na pěstování. P. erubescens nese na svých tmavě červených stoncích tmavě zelené listy s purpurovým leskem. P. domesticum má masité lesklé listy. P. melanochrysum má sametové listy s bílým žílováním.
Světlo: vyhovuje jim světlé stanoviště bez přímého slunce.
Voda: v létě pravidelně zaléváme, v zimě zálivku omezíme.
Teplota: běžná pokojová teplota. V zimě by teplota neměla klesnout pod 13 ° C. P. melanochrysum je však citlivější a v zimě potřebuje minimálně 18 ° C.
Vzduch: v létě i v zimě ve vytápěných místnostech rostlinu pravidelně rosíme. Květináč s rostlinou rovněž umístíme do misky s vlhkými oblázky.
Hnojení: v době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem, v období klidu 1x za měsíc.
Množení: stonkovými řízky.
Problémy: pokud nemá rostlina dostatek světla, stonky jsou protáhlé a řídce olistěné.
Philodendron (filodendron)
Philodendron (filodendron)
Epipremnum aureum - Scindapsus aureus (šplhavník)
Tato popínavá a velmi rychle rostoucí rostlina pochází z Indonesie. Má srdčitě kožovité, lesklé listy se žlutými nebo bílými skvrnami. V dobrých podmínkách mohou stonky dorůst až 2 m. Nejvhodnější oporou pro ni je mechová hůl. Je nenáročná na pěstování.

Odrůdy: Golden Queen má zelené listy se žlutými skvrnami, Marble Queen naopak s bílými skvrnami, Scindapsus pictus Argyraeus poznáte podle stříbrných skvrn na zelených listech a tenkého bílého okraje na listu.
Světlo: světlé stanoviště bez přímého slunce. Při nedostatku světla může pestrost listů zmizet.
Voda: v období vegetace vydatně zaléváme. Pozor však na přelití, které nesnáší. Mezi jednotlivými zálivkami ji necháme vyschnout.
Teplota: vhodná je teplota 20 – 24 ° C, v zimě by teplota neměla klesnout pod 13 ° C.
Vzduch: vyžaduje časté rosení listů.
Hnojení: v období vegetace zaléváme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem.
Množení: vrcholovými řízky.
Problémy: listy blednou, pokud je rostlina na stanovišti, kam dopadá přímé slunce.
Epipremnum aureum - Scindapsus aureus (šplhavník)
Epipremnum aureum - Scindapsus aureus (šplhavník)

Cissus antarctia (žumen)
Tato nenáročná popínavá rostlina pochází z Austrálie. Roste velice bujně a výborně se hodí jak do závěsných nádob, tak i jako živá stěna. Listy mají oválný tvar a jsou zbarveny jasně zeleně s hnědou žilnatinou. Pokud má rostlina dostatečně vhodné podmínky, mohou se objevit po delší době žluté kvítky. V pokojových podmínkách je to však spíše vzácností.

Odrůdy: Listy C. discolor mají stříbřitý a růžový nádech. Tato odrůda je na pěstování v bytě náročnější. C. rhombifolia má tmavě zelené listy pokryty stříbrnými chloupky.
Světlo: snese polostín, ideální je však světlé stanoviště bez přímého slunce
Voda: rostlinu pravidelně zaléváme. V létě bychom neměli nechat substrát nikdy vyschnout, v zimě zálivku omezíme.
Teplota: nemá zvláštní nároky na teplotu. Minimální teplota by však neměla klesnout pod 12 ° C.
Vzduch: za horkých dní a v zimě v teplé místnosti rostlině svědčí rosení listů.
Hnojení: v době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem.
Množení: množíme vrcholovými řízky, které necháme zakořenit v půdě při teplotě 25 ° C. Vhodné je květináč přikrýt igelitovým sáčkem.
Problémy: příliš suchý vzduch způsobuje hnědnutí špiček listů. Hnědé skvrnky na listech jsou naopak známkou přemokření.
Škůdci: zejména mladé rostliny jsou často napadány mšicemi.
Cissus antarctia (žumen)
Cissus antarctia (žumen)
Stephanotis floribunda (madagaskarský jasmín)
Ve své domovině roste jako liána. Pochází z Peru a Madagaskaru. Nese tmavě zelené kožovité listy, které rostou na dřevnatých stoncích, jež se obvykle plazí po tyči nebo jsou obtočeny do kruhové opory. Bílé hvězdicovité kvítky dokáží provonět celou místnost. Kvete od června do října. Je častým dárkem ke dni matek nebo je používán do svatebních kytic nejen proto, že jeho květy omamně voní, ale také jako květina symbolizuje stálost. Není to však rostlina pro začátečníky. Je poměrně náročná na světlo a vzdušnou vlhkost.

Světlo: vyžaduje co nesvětlejší stanoviště. Ideální je skleník nebo okenní parapety bez přímých slunečních paprsků. Na tmavém místě listy žloutnou.
Voda: v létě pravidelně zaléváme 3x týdně nevápnitou vodou. V zimě stačí 1x týdně.
Teplota: ideální teplota pro pěstování je 18 – 23 ° C. V zimě spíše chladnější stanoviště, minimum však 13 ° C.
Vzduch: rostlina miluje zvýšenou vlhkost vzduchu, bez které jinak neprospívá. Květináč postavíme do misky s vlhkými oblázky. Jinak listy rosíme pravidelně nevápnitou vodou. Květy nerosit!
Hnojení: v době vegetace, kdy rostlina kvete, ji hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem.
Množení: množíme vrcholovými stonky, které vyrostly již minulý rok. Než zasadíme výhonek do květináče se substrátem, ještě jej ponoříme do stimulátoru, aby lépe zakořenil. Květináč přikryjeme igelitovým sáčkem. Zajistíme tak výhonku teplo a vlhko.
Škůdci: na příliš teplém stanovišti je rostlina napadána puklicemi, mšicemi nebo sviluškou.
Stephanotis floribunda (madagaskarský jasmín)
Stephanotis floribunda (madagaskarský jasmín)

Ficus pumila
Tomuto druhu fíkusu se také říká šplhavý právě proto, že se neúnavně šplhá a ovíjí po své opoře. Na svých drátovitých stoncích nese drobné, světle zelené listy srdčitého tvaru. Při správné péči roste velice bujně. Ideální je do závěsných nádob, ve kterých obzvláště pěkně vynikne, anebo se může plazit po mechové tyči.

Odrůdy: F. pumila Variegata nese na listech krémově světlé skvrny a již neroste tak bujně.
Světlo: ideální je polostín.
Voda: pravidelně zaléváme. Bal nikdy nesmí vyschnout, jinak listy usychají. Pokud rostlinu opomeneme zalít a listy uschnou, již se nám ji nepodaří zachránit.
Teplota: rostlina není náročná na teplotu. Snáší chlad do 1 ° C.
Vzduch: vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu. Rostlinu často rosíme.
Hnojení: v době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem.
Množení: množíme vrcholovými řízky, které necháme zakořenit v zemině.
Problémy: žloutnoucí listy, které opadávají, jsou důsledkem přelití.
Škůdci: svilušky, puklice.
Ficus pumila
Ficus pumila