Představujeme lykke, čili novodobý koncept šťastného života Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Pojem Lykke v překladu z dánštiny znamená štěstí. Spočívá v nalézání dobra nejen ve všem kolem nás, ale také v sobě samých. Jeho základ tvoří šest principů, se kterými vás seznámíme v následujícím článku. 

Výstižně tuto životní filozofii popsal Mike Wiking v knize Lykke – Tajemství nejšťastnějších lidí na světě. Tedy tentýž autor, který svět seznámil prostřednictvím světového bestselleru s významem slova hygge. Wiking zároveň zastává funkci ředitele Institutu pro výzkum štěstí.

Myslet pesimisticky ještě nikdy nikomu ke štěstí nepomohlo. Naopak, člověk by měl umět upustit uzdu své fantazii a snít. Vnímat svět pozitivněji a projevovat více vřelosti.

Podle zmíněného autora život nejšťastnějších lidí na světě ovlivňuje šest stěžejních faktorů:

1.) Pospolitost – nejvíc člověka od štěstí oddaluje osamocenost. Navíc, nejkrásnější okamžiky většinou prožíváme s někým.

V Dánsku vzkvétá bydlení v komunitách. Ty připomínají život na klasických vesnicích či v dřívějším kmenovém uspořádání. Ačkoliv v Dánsku se s komunitním životem setkáte poměrně často, většina Čechů ani neví, co si pod takovým pojmem představit.

Komunitní život může mít více podob. Ve své nejjednodušší podobě za něj lze považovat i občasnou sousedkou výpomoc a rozvíjení vztahů, pořádání sousedských slavností apod. Existují však i jiné formy, těmi je trvalé komunitní bydlení, kdy si určitá skupina lidí vytvoří prakticky celou vesnici. Jednou z forem takového uspořádání je eko vesnice, jejíž obyvatelé se snaží dosáhnout soběstačnosti v mnoha oblastech. Lidé v místě svého bydliště pracovávají, společně pěstují zeleninu apod.

Na druhou stranu, nemusíte nutně volit až tak „radikální“ řešení. Stačí, když se často setkáte s rodinou či přáteli, budete si půjčovat věci, vyzvedávat navzájem děti ze školy či se dělit o přebytky ze zahrady.

Lykke vyzývá ke stolování podle francouzského vzoru. Tedy tak, abychom jedli společně a hlavně dlouho. Jídlo by se nemělo stát jen nástrojem k přežití, ale především společenskou událostí.

2. Peníze – pracujete dlouho do noci, abyste zbohatli? Štěstí vám to rozhodně nezajistí. Vidina většího výdělku nutí lidi k trávení delšího času v práci, což jim ubírá prostor pro rodinu a přátele. A právě blízcí lidé jsou pro váš pocit štěstí klíčovými.

Peníze vydělané na úkor času stráveného s rodinou se stejně většinou použijí na nakupování množství věcí, které vlastně člověk ani nepotřebuje. Čím více peněz člověk má, tím větší má sklony k utrácení za zbytečnosti.

Rovněž existuje mnoho lidí, kteří peníze nemají, a přesto si kupují drahé mobilní telefony a značkové oblečení. A to jen proto, aby si zvýšili svůj společenský status. Ke štěstí se tím ale nepřiblíží.

Jak na to: Dobrou volbou je investovat peníze do zážitků. Ty mají trvalejší charakter než nákup značkových bot a rozhodně nás ke štěstí přiblíží.

3. Zdraví – zdraví a štěstí se vzájemně ovlivňují. Spokojení lidé mívají silnější imunitu a celkově se těšívají lepšímu zdraví. A naopak, bez zdraví málokdy přicházejí pocity blaženosti.

Jak na to: Autor knihy o lykke doporučuje pravidelný pohyb a to ideálně v lese. Nasávejte vůně, vnímejte barvy, zkrátka nechte přírodu prostoupit každou svoji buňkou. 

4. Svoboda – v případě lykke se jedná o svobodu ve smyslu skloubení pracovního a osobního života. V Dánsku prakticky nikdo nepracuje do 17:00 a pozdějších hodin. Důležitý je také výběr práce. Spíše než podle výše platu byste měli volit takovou práci, která vás naplňuje.

5. Důvěra – v Dánsku mají lidé ve zvyku si důvěřovat. A namísto soutěžení nastupuje spolupráce. Neúspěch nebo neustálá honba za prvenstvím dělá nešťastnými všechny soutěživé lidi. V momentě, kdy člověk změní nastavení mysli a naváže kooperaci, dosáhne stavu, kdy se vítězem stane každý a nikdo neprohrává.

6. Laskavost – v dnešní době mají obyvatelé měst (a mnohdy už i venkova) tendenci žít hlavně na svém písečku a nezajímat se o ostatní. Ke štěstí vás může přiblížit každý dobrý skutek. Tím může být i rychlý kompliment, který složíte sousedovi při společné jízdě výtahem či pomoc staršímu člověku s taškou s nákupem.