Představujeme příhradové nosníky GREIM

V devatenáctém a dvacátém století se začaly stavět takzvané halové (rámové) dřevostavby v souvislosti s rozvojem průmyslu. Bylo třeba, aby dělníci měli kde bydlet a to co nejlevněji a co nejrychleji, ovšem bylo byl zde též požadavek na nalezení nových technických řešení nosných soustav, které by umožnily překlenout velké prostory. Zároveň sílil požadavek na světlou vzdálenost mezi podporami, aby bylo uspořeno množství a hmotnost konstrukčního materiálu.

Byly proto vyvinuté vzpěradlové a věšadlové konstrukční soustavy, sbíjené nosníky, příhradové rámy, samonosné střešní konstrukce a například též spřažené dřevo-ocelové konstrukce. A samozřejmě si svým vývojem prošly i dřevěné krovy - od jednoduchého historického uspořádání až po krokevní soustavy, složité gotické kombinace krovů až do současnosti po úsporné hambalkové krovy a právě příhradové konstrukce.

Spoje s vkládanými styčníkovými plechy a jejich únosnost

Spoje s vkládanými styčníkovými plechy jsou mechanické spoje. Ocelový styčníkový plech je v jejich případě vložen do výřezu ve dřevěném masivu a připojen ocelovými kolíky respektive hřebíky. Únosnost těchto spojů je závislá především na únosnosti jednotlivých spojovacích prostředků, ale také na hustotě dřeva. Návrhová únosnost spoje je obvykle získána součtem únosností jednotlivých spojovacích prostředků. Ovšem v reálně namáhaném spoji s větším počtem spojovacích prostředků dochází k nepravidelnému rozložení zatížení na jednotlivé prvky spoje. Únosnost spoje je ale také ovlivňována vlhkostí, délkou trvání zatížení, teplotou, strukturou a vadami dřeva a případně i výrobními vadami. Zvláště nebezpečné jsou trhliny ve dřevě od objemových změn, které zasahují do oblastí spojů a podstatně snižují jejich únosnost. 

Gang Nail	Greim
Dřevěné prvky tl. 50 mm – 80 mm Obdélníkové styčníkové desky s prolisovanými trny  Zalisování trnů styčníkových desek v místě styčníku tvoří spoj	Dřevěné prvky tl. 80 mm a více Styčníkové plechy dle tvaru styčníku Plechy vložené do prořezané drážky a probité hřebíky z obou stran
Technologie není vhodná do pohledových konstrukcí	Technologie je vhodná do pohledových konstrukcí
Styčníkové desky jsou vně	Styčníkové plechy jsou v drážce uvnitř dřeva
Pouze dva plechy a krátké trny – omezená únosnost spoje	Možnost použití dvou až šesti plechů – vysoká únosnost spoje
Požární odolnost omezená styčníkovou deskou (R 8 DP3), nutný podhled	Požární odolnost může být i nad 30 minut
Běžné střechy rodinných a bytových domů s podhledem tvořícím strop zajišťujícím požární odolnost Konstrukce střech skladů a výrobních hal	Střechy s přiznanou nosnou dřevěnou konstrukcí Sportovní haly, výstavní plochy Střechy s požadavkem na požární odolnost bez protipožárního podhledu

Technologie GREIM BAU

Konstrukci dřevěného příhradového nosného systému GREIM tvoří dřevěné hranoly (lepené lamelové dřevo, rostlé dřevo), které jsou ve styčnících spojované žárově pozinkovanými plechy, do nichž se nastřelují speciální hřebíky. Tato technologie umožňuje překlenout za výhodných ekonomických podmínek rozpony do cca 60 m bez vnitřních podpor, přičemž vzdálenost jednotlivých příhradových nosníků je obvykle 2 m – 6 m. Ohromnou předností těchto vazníků je možnost pohledových konstrukcí (styčníkové desky jsou ukryté) bez podhledu, čili nosníky jsou vidět a tvoří součást architektonického dojmu z budovy. Statický návrh je samozřejmě prováděn podle zásad evropských norem, především Eurokód 5 (ČSN EN 1995-1-1) a dimenzování se provádí pomocí specializovaného software (např. programy od firmy DLUBAL ).

Výroba příhradového nosného systému GREIM

Styčníkové plechy jsou silné 1 mm až 1,75 mm (2 – 6 vrstev) a používají se hřebíky o průměru cca 3 mm. Přesná výroba se provádí v montážní hale pomocí speciálního stroje. Při výrobě vazníků se styčníkovou deskou se nejprve provádí statický návrh konstrukce a příprava výrobní dokumentace, poté se připraví řezivo a jednotlivé prvky se upravují podle pořezového schématu + na požadavek investora může být provedena impregnace. Následně se drážkují příhrady pro vytvoření kapes, do kterých jsou poté zasunuty spojovací plechy, kontroluje se geometrie příhradového vazníku a styčníky jsou nakonec dokončeny nastřelením hřebíků. Hřebíky jsou nastřeleny jednostranně či oboustranně a jejich dimenze a počet jsou určeny statickým výpočtem. Posledním krokem je výstupní kontrola.

Kam se hodí příhradový nosný systém GREIM

Ohromnou výhodou příhradového nosného systému GREIM je vyšší únosnost takto vytvořených spojů a též jednodušší provedení montážních spojů na stavbě při přepravě konstrukce po částech. Příhradové nosníky s vkládanými styčníkovými plechy GREIM jsou vhodné pro konstrukce střech skladů a výrobních hal, sportovní haly a  výstavní plochy. Respektive jde o střechy s přiznanou nosnou dřevěnou konstrukcí a s požadavkem na požární odolnost bez protipožárního podhledu.

GREIM versus BSB

Ovšem spoje s vkládanými styčníkovými plechy můžeme v zásadě rozdělit do dvou skupin – na spoje s tenkými plechy tloušťky 1,00-1,75 mm připojené hřebíky průměru zhruba 3 mm (právě GREIM BAU) a spoje s plechy větší tloušťky 5 až 10 mm připojené kolíky průměru 6 až 12 mm (např. švýcarský systém BSB firmy Steiner Jucker Blumer AG, MKD, systém samovrtných kolíků od SFS intec).

Zásady navrhování

Zásadní je při navrhování správné rozmístění spojovacích prostředků. Hledisko skupinového působení je třeba zohlednit v počtu řad spojovacích prostředků. Nejvíce jsou namáhány spojovací prvky na okrajích spojů a pokud je počet řad velký, není část spojovacích prostředků využita efektivně a výpočet předpokládající stejné využití všech prvků neodpovídá skutečnému působení spoje. Je třeba vždy dosáhnout bezpečné únosnosti skupinového spoje a proto je nutné dodržet určité minimální vzdálenosti mezi spojovacími prvky. Ovšem koncový zákazník tyto záležitosti již neřeší. V praxi uvidí na stavbu přivezené nosníky a jejich montáž.

Zdroj: www.karpen-plus.cz, www.archiexpo.com, www.pollmeier.com, www.casopisstavebnictvi.cz, www.mii.com