Proč se nebát rekonstrukce koupelny Zobrazit fotky zobrazit 10 fotek

Rekonstrukce koupelny a toalety se sice může na začátku zdát velkým strašákem, obzvláště z hygienických důvodů – byt se stane po dobu rekonstrukce prakticky neobyvatelným, ovšem výsledek stojí za to a záleží především na naší volbě, jak dlouho bude tato rekonstrukce trvat (v bytě panelového domu to může být i pouhý týden). Získáme pak více místa, pohodlí a nakonec také právě té hygieny. Nová koupelna a toaleta budou čisté a my se zde budeme cítit příjemně. Tato investice se skutečně vyplatí po všech stránkách a navíc zásadně zvýší hodnotu nemovitosti. Jak ale postupovat, co zvážit, na co nezapomenout?

1. Zvážíme všechny funkce, které od koupelny očekáváme

V tomto směru bereme ohled i na ergonomii, praktičnost, vlastní preference. Určitě se nesnažíme udělat z koupelny něco jiného, než čím ze svého principu je. Prostě jde o místnost určenou ke každodenní hygieně (mytí, koupání, sprchování), ale i relaxaci, stejně jako má toaleta svou nezastupitelnou funkci (a navíc můžeme i zde relaxovat, například s otevřenou knihou či novinami). A právě největším problémem bývá spojení koupelny a toalety. Ve velkém bytě, kde je i velmi prostorná koupelna, není problém umístit do ní klozet a třeba i bidet. Ovšem za předpokladu, že je k dispozice ještě samostatná toaleta. Už při počtu dvou lidí v domácnosti nastává se spojením koupelny a toalety vážný problém. A jaký, to si jistě každý domyslí sám. U vícečlenné rodiny pak budou obzvláště ranní fronty na klozet i umyvadlo umístěné v jedné místnosti učiněnou katastrofou.
Ovšem roli hraje více faktorů. Někdo si prostě nedokáže představit život bez „naložení se“ do vany, jiný je naopak zvyklý na sprchování a vanu s přehledem oželí, zato může pokukovat po hydromasážním sprchovém panelu. V malé koupelně zase může pomoci vanová zástěna, která přidá vaně funkci sprchového koutu, existují dokonce i „sedací“ vany, do kterých se nepoložíte, ale posadíte. Na zvážení je též vyřazení pračky, bojleru a případné sušičky z prostor koupelny, pokud na ně najdeme místo jinde. Opravdu není příjemný pocit ležet ve vaně pod obrovitým elektrickým zásobníkem na teplou užitkovou vodu (tuv), nebo se v malé koupelně vyhýbat pračce. Stejně tak řešíme, kde sušit prádlo. Tradiční šňůry na prádlo nad vanou se už opravdu přežily, jinde než v koupelně je však v malých bytech nelze natáhnout, vhodným řešením ale může být sušička a velký sušák v zahradě, sušit prádlo lze i na balkóně či terase.

Důležité je též plánovat podle počtu osob, které budou koupelnu využívat. A pokládáme si další zásadní otázky: bude pro nás nějakým přínosem rohová vana? A pokud ano, potřebujeme levou a nebo pravou? Kam jednotlivé zařizovací předměty umístit a jak velké, abychom uspořili co nejvíce místa? 

2. Na prvním místě je dostatek prostoru, a to i v malých koupelnách

I se všemi nezbytnými zařizovacími předměty, které v koupelně potřebujeme, zde musí být dostatek prostoru. Pocit stísněnosti podstatně vymaže pokusy o relaxaci. Je třeba pohodlně se osušit, pohodlně vystoupit z vany, cítit se pohodlně před umyvadlem, nevrážet do zařizovacích předmětů a nebouchat se o rohy. Proto je třeba respektovat neoddiskutovatelné dispoziční zásady, které zahrnují minimální vzdálenosti mezi jednotlivými zařizovacími předměty, minimální vzdálenosti od stěn a minimální šířky průchozích uliček.

Samozřejmě je zde ještě jedno řešení – zvětšit koupelnu na úkor třeba zbytečně velké chodby, sousedící obytné místnosti a případně i toalety, kterou posuneme o kousek dál. Náhle to zcela změní naše dispoziční možnosti a také možné velikosti zařizovacích předmětů. Jestliže však koupelnu nelze zvětšit, můžeme alespoň vytvořit „dojem prostornější koupelny.“ Získáme jej vhodným uspořádáním zařizovacích předmětů, velkými plochami zrcadel, světlými obklady a dlažbou a jejich formátem, ale i osvětlením koupelny. Velmi praktické je využití ucelených konceptů zařizovacích předmětů, které počítají s konkrétními rozměry a dispozicemi prostoru. 

3. Součinnost řemesel

Skloubit návaznost jednotlivých řemeslných prací a získat dokonce práci kvalitní - to bývá problém. Stačí, aby vypadl jeden článek a zažijeme dlouhé čekání, staneme se rukojmím své vlastní stavby (rekonstrukce), respektive lidí, kteří práci provádějí. Proto opravdu dbejte na důsledné plánování a trvejte od řemeslníků na dodržení slibů. Rozvody vody a odpadů jsou v běžné menší bytové koupelně záležitostí na jeden den. Nemá proto smysl, aby instalatér docházel na staveniště týden a pořád něco chybělo. Stejně tak rozvody elektřiny (v řádu hodin) atd. Základem jsou samozřejmě bourací a poté zednické práce a až úplně na závěr pokládáme obklady a po nich dlažbu. Nakonec se provede instalace těch zařizovacích předmětů, které čekaly na dokončení obkladačských prací. Pokud si však chcete ušetřit starosti, zvolte jednu firmu a nechte si smluvně garantovat termíny zahájení a dokončení prací. Stejně tak je praktické nakoupit vybavení koupelny od jednoho dodavatele a neskládat vše z různých prvků posbíraných kdekoli.

4. Začínáme návrhem koupelny a rozpočtem

V tomto případě jsou 2 zásadní cesty. Tou první je návštěva koupelnového studia, kam dojdeme vybaveni půdorysem bytu a dalšími znalostmi o jeho dispozicích a současném stavu technického vybavení. Zde získáme jak návrh nové koupelny (v součinnosti s námi samými), tak rozpočet a veškeré vybavení. Druhou cestou je složitější plánování, kdy kreslíme, počítáme a navštěvujeme obchody sami, dokud si nejsme jisti svou volbou. Někoho to baví, někdo raději věnuje svůj čas jiným činnostem. Pokud však není samotný stavebník zručným a zkušeným řemeslníkem, znalý materiálů, stylů a trendů, čeká nás velké dobrodružství a mnohá váhání. Například obklady, dlažba, ale i povrchy skel mohou mít povrchovou úpravu, která usnadňuje mytí a čištění, o barevnosti, strukturách a dezénech nemluvě a zařizovací předměty jsou nabízené v tolika různých podobách, že opravdu není snadné vybrat si.

5. Osvětlení koupelny

Základem je vždy přirozené denní světlo. Pokud bydlíte v rodinném domě a dostatečně prostorná koupelna směřuje do zahrady, lze zvážit zvětšení okna, instalaci francouzského okna a nebo dokonce terasových dveří do zahrady. V každém případě je ale základem každé koupelny vždy osvětlení umělé – už jen z toho důvodu, že nejvíce času zde trávíme právě za svítání, soumraku a ještě později. Větší počet a intenzitu svítidel lze vyvážit jejich úsporným provozem a rozmístění svítidel může být opravdu rafinované. Pouze je třeba dbát na bezpečnost (IP alespoň 44) a bezpečné umístění svítidel, ale i zásuvek a vypínačů dle norem. Pokud chcete v koupelně dostatečné množství denního světla, ale také maximální soukromí, lze vsadit na průsvitné, ale neprůhledné luxfery.

6. Rekonstrukce bytových jader v panelových bytových domech

Stará původní umakartová bytová jádra jsou častým zdrojem plísní, i bez nich však nevypadají dobře a své funkce již plní i veškeré vybavení těchto koupelen takříkajíc na doraz. Ovšem umakartová bytová jádra umožňují větší rozlet při rekonstrukci – snadno se vybourají a my můžeme uvažovat i o změnách dispozic. Většinou tato jádra sousedí s kuchyní a chodbou. Původní umakart lze přitom nahradit lehkými pórobetonovými tvárnicemi a nebo sádrokartonovou konstrukcí, kterou snadno povedeme nové technické instalace.

Nejprve je původní bytové jádro včetně všech zařizovacích předmětů a technických instalací vybouráno a odvezeno na skládku, poté se provádí hrubá stavba příček, montáž technických rozvodů vody, odpadu a elektroinstalace, případně i topení, následují obkladačské práce, kompletace sanitárního vybavení a elektroinstalací.