Zimní zahrada (Foto: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 18 fotek

Zimní zahrady rozšiřují obytný prostor domu a v závislosti na teplotách, jaké zde přes zimu udržujeme, v nich lze pěstovat rostliny pokojové, ale i udržovat zazimované choulostivější zahradní jedince, kteří však nesnesou pokojové teploty. Mezi vytápěnou, temperovanou a nevytápěnou zimní zahradou je prostě rozdíl. Pro vášnivého pěstitele jakýchkoli rostlin je pak v domě doslova požehnáním nevytápěná a bohatě prosklená veranda, která bude sloužit právě pro účely zazimovávání a vytápěná zimní zahrada, z níž si lze učinit „působivou trucovnu“. Dokonce doslova džungli.

Zimní zahrady a legislativa

Obecně platí, že když nebudeme do zimní zahrady instalovat vytápění a její podlahová plocha bude menší jak 25 m2 a výška nepřesáhne 5 metrů, není nutné stavbu ohlašovat ani žádat o stavební povolení. U samostatně stojících objektů je maximální plocha pro realizaci bez stavebního povolení či ohlášení dokonce 40 m2. Ovšem zimní zahrady jsou v naprosté většině případů napojeny na dům, v opačném případě by již šlo o skleník. Je však třeba dodat, že záleží i na přístupu místně příslušného stavebního úřadu. Pokud ale přesáhneme uvedené rozměry, stavební povolení či ohlášení stavby nás nemine a bude též třeba nechat vypracovat statický posudek na zatížení střechy zimní zahrady sněhem. V každém případě však jde o nadzemní stavbu, kterou musíme umístit na pozemku v souladu s územním souhlasem nebo rozhodnutím. I pro zimní zahradu tedy potřebujeme územní souhlas příslušného úřadu. K tomu potřebujeme předložit stavebnímu úřadu jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, případně další dokumenty specifikované ve Stavebním zákonu, v paragrafu 96, odstavec 2. Jako žadatel o územní souhlas jsme též povinni vyvěsit informaci o stavbě po dobu alespoň 30 dní na veřejně přístupném (dobře viditelném) místě poblíž místa stavby. A nejlepší bude si o všem pořídit fotodokumentaci. Právě 30 dní má stavební úřad na to, aby udělil (případně neudělil) souhlas se stavbou zimní zahrady.

Zimní zahrada využívaná jako jídelna a čítárna (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada využívaná jako jídelna a čítárna (Foto: Shutterstock)

Celoroční využití zimní zahrady

Zimní zahrada je ideálním místem pro setkávání a posezení, nabízí relaxaci, uvolnění, propojí dům se zahradou a tedy přírodou. A využít ji lze i jako příjemné pracovní prostředí, neobvyklou pracovnu s báječnou atmosférou, jídelnu a nebo obývací pokoj. Zimní zahrada má také významný vliv na kvalitu vzduchu uvnitř domu. A u pasivních domů může v zimě fungovat jako zásobárna tepla. Výraz „zimní zahrada“ je však tomuto prostoru přisouzen tak nějak nepatřičně, jelikož pouze o zimu zdaleka nejde. Na jaře a na podzim zde často ani nemusíme vytápět, využijeme pouze pasivní solární zisky a příjemně zde může být i v létě, tedy pokud vyřešíme vhodným způsobem „zaručené“ problémy s přehříváním.

Zimní zahrada - propojení s bytem je klíčové (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada - propojení s bytem je klíčové (Foto: Shutterstock)

Estetické stavby zimních zahrad

Zimní zahrada přitom může být vysoce estetickou stavbou napojenou na dům, ale i koncepčně pevnou součástí novostavby. Lehce přitom nahradí pergolu a navíc moderní, takzvaně bioklimatické hliníkové pergoly, lze zcela uzavřít, načež se vlastně stávají zimními zahradami, které lze dle potřeby opět proměnit na pergolu. Obecně tedy platí, že zimní zahrady jsou většinou částečně a nebo úplně prosklené přístavby. Mohou být postavené na podezdívce a nebo řešené formou bioklimatické pergoly. V každém případě pak rozšiřují obytný prostor a jsou útulným místem plným světla, kde se můžeme nechat za chladných, ale slunečných dní vyhřívat slunečními paprsky.

Zimní zahrada, resp. bioklimatická pergola (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada, resp. bioklimatická pergola (Foto: Shutterstock)

Království teplomilných rostlin

Pokud je pak zimní zahrada dostatečně slunná, je i královstvím teplomilných rostlin, které snesou přímé slunce. Tedy především těch subtropických, ale i některých tropických. Báječná je též pro pěstování kaktusů. Určitě se pak stane oblíbeným domovem pro zazimované oleandry, orchideje, fíkovníky, citrusy a jiné rostliny plodící exotické ovoce, třeba ananas apod. V druhé půlce zimy a brzy na jaře si zde navíc můžeme připravovat sadbu rostlin s dlouhou vegetační dobou. A třeba chilli papričky (tedy některé vytrvalé odrůdy) zde můžeme pěstovat celoročně a určitě se dočkáme bohatší sklizně.

Na prvním místě je účel

Je také důležité, co od zimní zahrady především očekáváme, k jakému účelu bude hlavně sloužit, jak ji potřebujeme velkou, jak má být vybavena, z jakého ji chceme materiálu a jaké technologie budou třeba. Především vytápění, větrání a chlazení, případně i přívod vody a odpad pro vášnivého pěstitele rostlin, který si ze zimní zahrady udělá něco na způsob celoročního skleníku. Zde pak bude dostupnost vody spolu s odpadem velmi praktickou výbavou. Instalovat lze dokonce i kapkovače (kapkovací automatický systém závlahy).

Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)

Poloha zimní zahrady

Stejně tak je klíčová i poloha zimní zahrady, ne vždy a ne pro všechny účely se hodí orientace jižní, resp. od východu na západ. Své přednosti má i severní strana domu. Příjemněji je zde v létě a v zimě funguje jako dobrá dodatečná tepelná izolace části severní stěny domu. Nevyužijeme zde sice sílu slunečních paprsků, ale pro konkrétní účely to nemusí být vůbec žádoucí. Navíc nemusíme řešit nákladné stínění a klimatizaci. V zimě zde však musíme zapomenout na útulnost a teplo bez vyšších nákladů na vytápění. Obecně platí, že nejvýhodnější je orientace zimní zahrady východní a nebo západní spolu s vhodným systémem větrání a stínění.

Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)

Co nejlépe izolující materiály

Nesmíme též zapomenout, že celoročně obývané zimní zahrady vyžadují kvalitní tepelnou izolaci. A jelikož jsou tyto přístavby tvořené z větší části prosklením, jde především o výběr tepelně izolačních skel, okenních profilů a konstrukce. Vhodně zvolenými materiály ušetříme za vytápění, i když zde budou tepelné ztráty i tak dost vysoké právě kvůli prosklení. Nejlépe tepelně izolují dřevěné konstrukce, vyžadují však ochranné nátěry. Oproti tomu hliník není náročný na údržbu, oproti dřevu však nepůsobí tak pěkně. A to samé platí pro plast. Ovšem kvalitní plastové profily spolu s izolačním zasklením udrží v zimní zahradě dostatek tepla.

Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)

Stínění, větrání a chlazení

Bez účinného stínění a větrání se zimní zahrada v létě neobejde. A pro větrání to platí i v případě, že je orientována na sever. Investovat do kvalitního stínění zimní zahrady a větrání se rozhodně vyplatí. A pokud zde chcete udržovat stabilní klima, bude na léto nezbytná i klimatizace.

Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)
Zimní zahrada (Foto: Shutterstock)