Jak si zahradu vybavit skleníkem, vyvýšeným záhonem a pařeništěm
Jak si vybrat moderní a kvalitní zahradní skleník? Je lepší sklo, nebo polykarbonát? Kam skleník v zahradě postavit? Jak nám pomohou vyvýšené záhony a proč si pořídit pařeniště?
Jahody po čínsku se pěstují vertikálně a ty nejdražší jsou zavlažovány mlékem
Lidský svět je plný jahod. Od 18. století, kdy byl vyšlechtěn jahodník velkoplodý a později pak i jahody bílé a pižmové, snad není na světě země, kde by jahody nepěstovali. A po svém pojali pěstování jahod také v Asii. Jejich (takzvaně čínský) způsob pěstování jahod prý vede k mnohem bohatší úrodě chuťově kvalitních plodů. Jak to ti Číňané vlastně dělají? Je to vlastně stejné jako u nás, dělají to různě! Přesto najdeme místní tradiční specifika, která jsou však podobná i našim postupům. Tedy až na jediné, totiž zavlažování mlékem.
KNF, systém Korejského přírodního farmaření dobývá svět kvašením
Severní Korea, kde se pořád ještě jedí psi, se zapsala do povědomí jako nejtužší diktatura světa. Jižní Korea, kde si konzumaci masných psích plemen od roku 2027 naopak zakázali, je známá jako demokratický technologický gigant. Co ale mají obě tak rozdílné země společného? Lásku ke kvašeným pochutinám. V kuchyni i na zahradě. Jak to vlastně dělají?
Opylování tykví nemusíte nechat náhodě a přírodě. Zvládnete to sami
Na první poslech to vypadá nesmírně složitě. Asi jako kdybyste se chtěli pustit do odkrývání jednoho z největších mystérií Matky přírody. Ve skutečnosti je to asi tak náročné, jako uklízení drobečků ze stolu. Jen ty drobečky smetáte štětečkem, a přemísťujete je. Opylování tykví totiž není velká věda.
Jedlý balkón není o perníkové chaloupce. Netrháme perníček, ale zeleninu a bylinky
Vyběhnout si z kuchyně na zahrádku, něco ulomit, ustřihnout, utrhnout, a zase se vrátit zpátky k plotně. Ve vlastních domech se zahrádkami a na vsích se to žije. Ale v bytě? Možná ještě tak nějaké bylinky pěstované v květináči v kuchyni na okenním parapetu. Jestli ale máte balkón či lodžii, můžete si vypěstovat i trochu vlastní zeleniny, bylinek a koření. Je ale třeba plánovat a nebláznit.
Ušetřete si námahu a a bojujte se suchem chytře. Zalévejte zahradu na španělský způsob
Pokud jste nikdy na žádné zahradě rostliny nezalévali, a teď chcete být rychle uvedeni do tématu, stačí vám vlastně jediná rada. Zalévejte přiměřeně. Je to sice pravdivá a dobře míněná rada, jen v praxi vám moc nepomůže. Protože to přiměřeně znamená každou chvilku něco jiného. A právě s tímhle už hezkých pár staletí ve Španělsku pomáhají tzv. ollas.
Kanadské borůvky vybírejte podle ranosti odrůd a dopřejte jim kyselou půdu a slunce
Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.
Ježíš banány nejedl, globalizace na našich současných talířích však chutná dobře
Stranit se věcí, které přichází odjinud, vyhýbat se novinkám a bát se nepůvodního. I to jsou symptomy xenofobie, strachu z cizinců. Která se nemusí projevovat jen vůči cizím osobám. Nedůvěru můžeme cítit ke všemu, co k nám přichází z neznámých končin. Proklínat globalizaci kvůli tomu ale nemusíte. Nepředstavuje jen zlo, ale i chutné zážitky.
Tak nám to zase ještě vyšlo, milí houbaři. Zatím nepřijdeme o volný vstup do lesů
Jak dlouho ještě bude trvat, než nastane opravdu zásadní omezení vstupu do lesů právě i za účelem houbaření, nebo třeba sběru borůvek, brusinek, malin, ostružin a bylinek, to nikdo neví. Dokonce i za účelem obyčejné turistiky. Ale tlaky jsou v tomto směru pravidelné již dlouhé roky. Odněkud samozřejmě musela přijít inspirace a ano, přišla z jiných zemí EU či Evropy obecně. Nebo dokonce lze říci světa. Někde se totiž dokonce vůbec nesmí houbařit, jinde si domů nepřinesete více jak třeba 2 kilogramy čerstvých hříbků, v některých zemích za vstup do lesa platí vlastníkovi. A jsou i země, kde se hub vyloženě bojí.
Jednoduché finty, jak znásobit úrodu na své zahradě
Řeči o tom, že to stejně děláte jen pro radost a na úrodě vám nesejde, ty si nechejte pro případ, že vám to letos opravdu nepůjde a soused za plotem se vám bude zase smát. Takže na to půjdeme o něco praktičtěji a podíváme se, jak zvýšit produktivitu vaší zeleninové zahrádky. Bez výmluv a póz.
Čím vyplnit vyvýšené záhonky? Nenechte se nachytat, hlína úplně stačí
Dva metry dlouhý, metr a půl široký, hluboký šedesát centimetrů. Na kompletní vyplnění takového vyvýšeného záhonku by bylo třeba 1800 litrů substrátu. Šestatřicet pytlů byť toho nejuniverzálnějšího substrátu ale pod tři tisíce jistě neseženete. Proto má otázka, čím vlastně zasypat plochu vymezenou bedněním a nezruinovat se, dost velkou váhu.
Vyvýšené záhonky jsou dobré, ale věřit každé reklamě se nevyplácí. Mají i své limity
Je to úspěch, který nepotěší. Z fenoménu vyvýšených záhonků se v posledních pár letech stalo něco, čím asi nikdy být neměly. Jsou praktické a mají řadu výhod, to ano. Ale přičinlivý marketing je teď doprovází tak nehorázně pochvalnými a smyšlenými legendami, až se to snášet nedá. Všechno jen proto, abyste si jednu takovou bedýnku do zahrady jako stavebnici za pár tisíc koupili.
Vertikální zahrada ukazuje, jak chce potravu pro obyvatele získávat čínský Peking
I když to tak z prohlášení čínských politiků vypadat nemusí, o tom, jak bude vypadat budoucnost, si v Pekingu nedělají iluze. Tamní populace totiž stárne a je nahloučená ve městech při východním pobřeží, zatímco zemědělská produkce je situována do vybydlených severozápadních regionů. Takový stav je dlouhodobě neudržitelný. A protože zatím stranické plány na podporu porodnosti čínským kormidelníkům nevychází, snaží se alespoň inovovat zemědělskou praxi. Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby.
Počasí se úplně zbláznilo. Můžeme nějak pomoci rozkvetlé zahradě před mrazem?
První polovinu dubna léto, příroda se přitom začala probouzet už v teplém únoru. A pak náhle návrat zimy a to takové, že si zahrádkáři, zahradníci a sadaři lámou hlavu, co s tím. Existují sice způsoby, jak ochránit i rozkvetlé ovocné dřeviny, ale smysl dávají jen ve velkém a za určitých teplot, navíc musí zasahovat někdo, kdo má již bohaté zkušenosti, aby nenapáchal ještě více škody.
Okurkové polopravdy. Umí odhánět mravence a pomohou vám od kruhů pod očima? Nejspíš ne
Vypadají jako ta nejobyčejnější zelenina pod sluncem, ale skutečně je dopěstovat až k chutné úrodě není zdaleka tak snadné, jak se může zdát na první pohled. Snad proto se s nimi pojí pěkná řádka pochybných návodů, mýtů a polopravd, které dělají z okurky seté velkou mimořádnost.
Jak zlikvidovat krtonožky? A proč mohou představovat oproti krtkům vážný problém?
Kdo si ještě pamatuje z děsivé dětské četby o Ferdovi mravencovi s rudým šátkem na krku, jak byl málem uloven a pozřen krtonožkou, možná se při tomto slově i po desítkách let prapodivně zapitvoří. Zahrádkář ale zavětří a řekne si: „Jakože žere mravence? A k tomu ještě larvy? No skvělé, jen houšť...“
Písčitá půda není nutně chyba, když víte, jak a co na ní pěstovat
Pohled do mapy odhalí, že nejvýznamněji rozšířené jsou písčité půdy na jihu Moravy a pak na východě Čech. Mimo tyto dva regiony na ně narazíme ještě tu a tam v nivách řek a dalších geologicky podmíněných lokalitách. Podstatné je, že nikde je zahradníci, natož pak agronomové či zemědělci, nevítají s nadšením. Písčité půdy jsou totiž jiné.
Ne až tak exotická zelenina. Co mají dobrého u sousedů?
Někdy se vyplatí podívat přes plot nebo za hranice, a nasbírat tam trochu inspirace. V zahraničí se totiž učí zahradníci pěstovat a kuchaři využívat zeleninu, která je místně snadno dostupná, nenáročná na pěstování a přitom chutná. A některé exempláře by se uchytily i u nás.
Novinky mezi hnojivy, zázrak z Česka a nová komodita z Brazílie
Nové hnojivé přípravky, které v tomto článku představíme, mají zároveň ještě jednu důležitou vlastnost, snižují totiž spotřebu vody a pomáhají proto i v oblastech trápených suchem. Brazilský ARBOLIN má přitom až neuvěřitelně nízkou spotřebu, pouhých půl litru prostředku na jeden hektar. Zatímco český Escube by měl dokonce pomoci zemědělcům v pouštních oblastech Perského zálivu. Navíc jsou oba přípravky přírodního původu a pro přírodu tedy zcela bezpečné.
Walipini je skleník pod zemí. Láká celoročně stabilním klimatem
Je to skleník, ale moc z něj vidět není. Z nemalé části svého objemu je totiž skrytý v zemi. Zakopaný. Chytře zužitkovává dostupné zdroje, a přitom se nenáročnou cestou dobírá optimálního stabilního klimatu. Pokud pomýšlíte na pěstování exotického ovoce, je dobrou volbou. Pomeranče v něm můžete pěstovat i když venku sněží.