Krize životního prostředí, klimatické změny nebo globální oteplování. Ani jedno z toho neustalo jen tím, že se v novinách udělalo místo pro titulky zpráv o až absurdních počinech amerického prezidenta. Negativní jevy, které nás strašily ještě před pár lety, pořád pokračují. A spolu s nimi pokračuje debata o tom, jak nacházet na staré problémy nová řešení. Je třeba možné vyrábět BIO BETON?
Co kdyby se beton v důsledku enormních tlaků nehroutil, ale jen by řízeně praskal – a stával se tím vlastně silnější? Zní to podivně, ale tenhle mechanismus postupného zpevňování je blízký i lidským kostem. Ve stavitelství by mohl proměnit způsob, jakým budovy odolávají například zemětřesením.
Míchat si doma beton na stavbě a postupně navážet na místo určení, to se už dávno nenosí. Pokud si necháte beton přivézt, bude mít zcela přesné parametry podle projektové dokumentace, což se projeví na jeho odolnosti a životnosti. Ale nejen to, můžete si nechat realizovat i betonové a železobetonové monolitické konstrukce a také podlahy: strojně hlazené (leštěné) pro interiéry a kartáčované betonové plochy do exteriérů.
Beton je jedním z nejpoužívanějších stavebních materiálů na světě a díky své všestrannosti nachází široké uplatnění v nejrůznějších oblastech stavebnictví. Jeho základní složení, které zahrnuje cement, vodu a kamenivo, lze přizpůsobit různým účelům a podmínkám. Beton nabízí neuvěřitelnou škálu možností pro realizaci stavebních projektů.
Technologie stavebních materiálů se neustále posouvá a snaží se vyhovět požadavkům staveb na zlepšení vlastností ve všech fázích výstavby. Není samozřejmě možné splnit všechna očekávání a v mnoha případech musí dojít ke kombinaci materiálů, aby byly požadavky splněny. U inženýrských a průmyslových staveb jsou tyto požadavky specifičtější a podmínky, do kterých jsou materiály navrhovány, jsou náročnější. Přiblížení se těmto vlastnostem má za úkol obor stavební chemie, kterému se věnuje i společnost BETOSAN s.r.o.
V listopadu to bude dva roky, co bydlí v rodinném domě v Dolních Jirčanech paní Eliška. Dům s velkými okny a otevřenou galerií byl jejím snem od dětství. Když se tak před časem objevil dlouho chtěný pozemek, bylo o budoucím domově jasno.
Beton vytváří podle oficiálně zveřejňovaných statistik nejméně 8 % roční uhlíkové stopy lidstva. Je nasnadě, že jde o jeden z prvních materiálů, u kterého se hledají ekologičtější varianty. Vědci z Coloradské univerzity v USA proto přišli s nápadem používat takzvaný živý beton s obsahem fotosyntetických bakterií. A zdaleka nejsou v takovém pátrání sami.
Tam, kde končí město, a kde začíná příroda. Přesně na této hranici je usazen rodinný dům z Hlubočep. Jak se s tím srovnává? Z každé dimenze si bere něco, a spojuje to dohromady v povedené realizaci, která vyjadřuje odkaz města i volání po divočině.Výsledek stojí za to vidět.
Předmětem sanace byly stěny a dno aktivační nádrže v ČOV v Plzni. Jednalo se o cca 3400 metrů čtverečních plochy, která byla poškozena provozními kapalinami, fyzikálním a chemickým působením. Vzhledem k povrchové degradaci stěn a odhalení jemného i hrubého kameniva bylo rozhodnuto, že konstrukce stěn budou celoplošně převrstveny opravnými maltami s krystalizační přísadou, Dno nádrže bylo opatřeno krystalizačním nátěrem. Dilatační spáry v podkladu byly přiznány a následně vytmeleny trvale pružným tmelem na bázi MS polymerů. Všechny konstrukce byly opatřeny hydrofobní impregnací pro omezení vnikání vody do konstrukcí. Některé z přilehlých konstrukcí byly opatřeny ochranným vodou ředitelným epoxidovým nátěrem.
Před zahájením stavby rodinného domu je nutné kromě přípravy rozpočtu také zhodnotit náklady na jeho údržbu, zvážit jeho energetickou efektivitu a zajistit, že projekt je v souladu s platnými předpisy.
Beton jako stavební materiál má dlouhou historii, avšak v posledních letech se stává symbolem moderní architektury, kde se snoubí estetické hodnoty s funkčností a udržitelností. Naše inspirativní projekty dokládají jeho unikátní vlastnosti a možnosti použití.
Pokud se závazek k ochraně životního prostředí bere opravdu vážně, je třeba hledat řešení. A pokud se ještě přidá požadavek aktivního snižování uhlíkové stopy svých výrobků, nejde to bez strategie. Obzvláště v případě betonu, jehož životní cyklus má na životní prostředí značný dopad. A právě snahu o udržitelný rozvoj v rámci cirkulární ekonomiky reflektuje nová řada výrobků nazvaná ZAPA NEXT.
Věděli jste, že se beton používal již ve staré Asýrii a je možné, že technologii „umělého kamene“ znaly již některé ještě mnohem starší civilizace? A věděli jste, že železobeton vlastně vynalezl zahradník? Proč se beton dostává na index, i když za něj vlastně dosud neexistuje náhrada?
Montrealská společnost CarbiCrete vyvinula metodu zachycování uhlíku v betonu a tvrdí, že její produkt zachytí více uhlíku, než kolik ho vypustí. Tato technologie významně snižuje potřebu cementu na bázi vápníku, který je klíčovou složkou tradičního betonu a je zodpovědný za přibližně osm procent všech celosvětových emisí oxidu uhličitého.
Sanace železobetonových konstrukcí je v současné době běžnou součástí rekonstrukcí objektů, a to jak inženýrských, tak občanských staveb. Mohou však nastat případy, kdy koroze výztuže je tak velká, že již dochází k zmenšení průřezu výztužných prutů a tím i možnému snížení únosnosti.
Je tomu už dávno, kdy beton plnil pouze funkci obyčejné šedé stavební směsi. Na konci loňského roku dokončila stavební společnost SYNER v roli generálního dodavatele unikátní projekt ekologicky šetrné budovy centrály ČSOB v Hradci Králové.
Za neuvěřitelnou trvanlivostí římského betonu stojí sopečný popel, mořská voda a drcené sopečné horniny. Tajemství, které se dlouho skrývalo. Jinak by totiž šlo pouze o směs vápence (páleného vápna) s vodou, která by sama o sobě trvanlivá být nemohla v žádném případě. Například koloseum, při jehož stavbě byl římský beton též použit, stojí již 2000 let. A nádhernou betonovou kopuli Pantheonu zná určitě také každý. Největší překvapení však přinesl takzvaný beton "přístavní". Tvrdne stále!
Vhodné rozplánování a načasování stavebních činností je zásadní. Někdy ale prostě věci nejdou podle harmonogramu a musíte je řešit tehdy, když zrovna nastanou. Přesně to je i případ zimního betonování. Je to něco, co byste v zimě spíš dělat neměli. Ale ne proto, že by to nešlo.
Pro účely standardních betonářských prací menšího charakteru jsou vhodné suché betony Knauf SB 20 respektive SB 30. Liší se od sebe pevností v tlaku. Ve srovnání s výše uvedeným betonem BN 30 mají výrazně delší čas tuhnutí a proto umožní zpracování v delším časovém horizontu.
Pokud potřebujete tak trochu jiný povrch vodorovných ploch (chodníky, terasy, příjezdové cesty), který zaručuje mrazuvzdornost betonu a nechcete složitě prořezávat a skládat zámkovou nebo plochou dlažbu, lze sáhnout po speciálním produktu ZAPA STONECARPET (v překladu kamenný koberec).
