zobrazit 4 fotky
Střechu, kterou neodnese silnější vítr a spolehlivě vás ochrání před nepřízní počasí, nepředstavuje pouze střešní krytina. Střecha má svou anatomii zrovna tak jako člověk. Tvoří ji krov, vhodná izolace a celá řada klempířských prvků či střešních oken. Střecha nepodléhá módním trendům. Rozhodující je její architektonické pojetí, již zmíněná střešní krytina a také ideální spád. Rozhodně se nevyplácí podceňovat vhodné bezpečnostní prvky, zvolené podle klimatu konkrétní lokality. Zajistíte si tak třeba odpovídající protisněhovou ochranu.
Prevence se vyplácí
Kontrolu střechy před zimou lze obecně shrnout: zkontrolovat střešní krytinu, oplechování jednotlivých střešních prvků, zatmelení kolem spojů hran plechu s komínem či zdí; kontrolu střešních oken, sněhových zábran a také hromosvodů. Na kontrolu okapů a odvodňovacího systému se mnohdy zapomíná. Spadané listí tento systém často ucpává, což může v zimě působit nemalé obtíže. Důležitá je i kontrola těsnění jednotlivých spojů.
Menší opravy a údržbu jistě zvládnete svépomocí, objevíte-li poškození většího rozsahu, obraťte se na odborníky. A nezapomínejte ani na poskytovanou záruku.
Už při realizaci střechy musíte myslet na její adekvátní ochranu před sněhem. Užitečným pomocníkem je mapa klimatických oblastí. Každá oblast je charakterizována podle množství sněhových srážek a nadmořskou výškou, přičemž je ČR členěna na pět zón. Pokud jste v oblasti do 400 m n.m., není zapotřebí lámat si hlavu s protisněhovou ochranou. V oblastech od 600 do 900 m n.m. je třeba instalovat speciální zachytávače a rozrážeče sněhu. Ve vysokohorských zátěžových oblastech určují nutnou ochranu poměrně přísné stavební normy.
Sněhové zábrany se zpravidla umisťují především v okapové části, nad balkony a vchody. Ocelové trojúhelníkové rozrážeče sněhu je vhodné umístit po celé ploše střechy. Odborná firma individuálně posoudí každou střechu a doporučí nejvhodnější řešení jak u novostaveb, tak i rekonstrukcí stávajících objektů.
Ti všímavější z vás jistě ví, že nejvíc zmrzlých rampouchů se tvoří nad okny. Teplý vzduch unikající pláštěm budovy se většinou zastaví o římsu či podokenní žlab, čímž dochází k tání ležícího sněhu a vznikají tak rampouchy. Aby mohla střecha dobře plnit svou funkci a nebyla v zimě vystavována zbytečným rizikům, nedoporučuje se na ni umisťovat zbytečně mnoho vikýřů. Střešní vikýře by měly mít mezi sebou minimální vzdálenost 1,5 m.
Kdy se musí sníh odstranit?
Pokud se bude opakovat scénář loňské zimy a napadne velké množství mokrého těžkého sněhu, nezbývá než ho ze střechy odstranit. Napoví vám normové zatížení střechy, které vychází již ze zmíněné mapy klimatických oblastí. Devadesát procent plochy spadá do první až čtvrté oblasti, kde normované zatížení sněhem činí od 50 do 150 kg sněhu na m2. V případě, že je vrstva sněhu vyšší , než odpovídá normovanému zatížení, je nezbytné sníh neprodleně odstranit. A jak zatížení spočítat? Internetové stránky nabízejí přesné výpočty podle jednotlivých oblastí.
