Asi jediný diamant na světě, jehož devizou je nepravidelnost jednotlivých ploch, je ten v Sheffieldu. „The Diamond“, tak byla již během realizace oficiálně pojmenována nová budova sheffieldské univerzity. Na originálním obvodovém plášti složeném z osmi stovek unikátních prosklených elementů se blýská české sklo. Firma Sipral, český dodavatel prosklených konstrukcí, vsadila do hliníkových profilů skla českého výrobce, společnosti HELUZ IZOS.
Projekt představuje pro sheffieldskou univerzitu historicky nejvyšší investici v oblasti výuky a vzdělávání. Díky nové budově technické fakulty získali studenti zřejmě nejlépe vybavené technické učební prostory a laboratoře v Británii. Velkoryse pojaté prostory čítají celkem 19 500 m? užitné plochy a nabídly 5000 míst ke studiu zájemcům z celého světa.
Na pohled velkolepá stavba připomíná diamant díky originální fasádě poskládané z jednotlivých skleněných ploch. Atypických modulů, z nichž každý obsahuje až 12 skel, se na fasádě uplatnilo celkem 803. Jednotlivá skla jsou rozměrově a tvarově odlišná, navíc barevně vyvážená. Fasádní použití i bezpečnost vyžadovalo použití tvrzených skel. „I když máme moderní automatické linky, každému ze skel bylo nutné věnovat se zvlášť. Většina byla něčím unikátní,“ vzpomíná Petr Hýpal, vedoucí obchodního týmu ze společnosti HELUZ IZOS, která je největším výrobcem izolačních skel v České republice.
Sklo bezpečnostní i protisluneční
Výroba skel v závodech IZOS probíhala vlastně na míru, i když na moderních automatických linkách. Všechny zasklené plochy jsou realizovány izolačními trojskly, doplněnými částečně i speciálními mléčnými fóliemi. Skla jsou uchycena pomocí silikonu přímo do profilů, bez rámu. Většinu skel lze bez velké nadsázky nazvat naprostými originály. Jen podle základního složení se vyrábělo šest různých typů skel, avšak v různé barevnosti, nepravidelných tvarů, odlišných rozměrů, některá se zabroušením.
Bezpečnostní parametry získalo sklo kalením čili zahřátím na vysokou teplotu a následným zchlazením. Tepelně tvrzené sklo označované jako IZOS Protect vyniká tvrdostí, vysokou odolností proti teplotním šokům a až 5x vyšší pevností v tahu než základní sklo. Tím pádem je vhodné i pro fasádní plochy. Přibližně 90 % skel vyrobených pro fasádu „Diamantu“ je tepelně tvrzených. Kromě bezpečnostních parametrů disponují skla specifickými slunečními parametry. Například trojsklo IZOS Shadow vyniká schopností omezovat sluneční záření, resp. přehřívání interiéru tam, kde, nemůže být umístěna venkovní stínicí technika, jako v případě tohoto objektu. K tomu přispívá i mléčně zbarvené fólie.
Veškerá vyrobená skla odpovídají jak českým, tak i britským normám. Zajímavostí každého z vyrobených skel je na okraji vypískované označení typu, což vyžadují normy ve Velké Británii. Pokud by došlo k požáru toto „razítko“ naprosto přesně informuje hasiče o vlastnostech skleněné plochy.
Hliníková fasáda z recyklovaných materiálů
Objekt je navržen jako chytrá budova s řízeným hospodařením s energiemi, s centrálním přirozeně větraným atriem a sběrem dešťové vody. Hliníková fasáda ve tvaru kosočtverce s pozinkovanými ocelovými plechy je vyrobena z recyklovaných materiálů. Dodávku obvodového pláště zajistila pražská společnost Sipral, která má v Londýně jednu ze zahraničních poboček.
Největší část pláště tvoří modulová fasáda o ploše cca 6 000 m? složená z 803 unikátních elementů. Tyto moduly mají velikost typicky 1,8 m x 4,5 m, největší výška je 5,5 m, nejmenší výška 2,2 m. Moduly tvoří systémové hliníkové profily v černé barvě, většina z nich je celoprosklená: Na každém elementu jsou minimálně dva, ale místy i dvanáct kusů skel IZOS různorodých tvarů, rozměrů a skladeb. Finální obklad fasády tvoří tzv. Lattice, speciálně ohýbané hliníkové plechy tloušťky 2 mm různých délek. Exteriérová fasáda se skládá z 10 814 ks těchto Lattice s bronzovou povrchovou úpravou, interiérovou fasádu tvoří 2 707 ks černých Lattice.
Více o izolačních sklech HELUZ IZOS na www.izos.cz.
