Nejen zásuvky a vypínače, ale i svítidla (a vůbec elektroinstalace) mají při svém umisťování pravidla, která je nutné dodržet. Nejen proto, aby nová elektroinstalace mohla projít revizí, ale především pro naši bezpečnost. Na největší omezení narazíme zcela logicky v koupelnách, na druhém místě jsou pak kuchyně.
Nejen potřebný počet zásuvek a vypínačů je v jednotlivých místnostech důležitý, ale také jejich umístění. Někam je umístit vyloženě nesmíme, jinde je nutné či dobré dodržet konkrétní výšku. Pokud však dodržíme především z důvodu bezpečnosti normami daná omezení, můžeme se s elektroinstalacemi rozmáchnout. Záleží jen na našich finančních možnostech. Určitě je praktické mít k dispozici dostatek zásuvek, aby se nám všude po bytě neválely prodlužovací kabely, určitě je praktický schodišťový způsob zapojení některých svítidel atd.. Na druhou stranu je ale možné byt vybavit svítidly na dálkové ovládání a samostatnou kapitolou jsou pak takzvané chytré domácnosti, které lze řídit i na dálku. A to včetně osvětlení a konkrétních spotřebičů. O datových rozvodech a zásuvkách nemluvě. Zůstaňme však nyní u obyčejných elektroinstalací. Určitě je rozdíl, jak je provádět v koupelně, kuchyni a dalších místnostech a prostorách, třeba v obýváku.
)
Ve starých bytech se s elektroinstalací příliš nepočítalo
Když se postavíte před rekonstrukcí třeba do starého obýváku, není vůbec neobvyklé, že zde najdete pouhé 2 až 3 zásuvky a jeden vypínač pro centrální svítidlo (lustr) umístěné na stropě. A vedle toho leží po zemi okolo stěn spousty kabelů, protože stará instalace již nestačí nejen svými hliněnými rozvody (kabely s hliníkovými dráty), ale ani počtem zásuvek a dokonce i svítidel. Postupně přibyly další prvky domácí elektroniky, připojení k internetu, nějaká stojací lampa, lampička a najednou napočítáte, že zásuvek by mělo být alespoň 20 na různých místech pokoje a vypínačů na potřebná svítidla alespoň 5. V obýváku a dalších běžných obytných prostorách je však dobrou zprávou, že jsme omezeni především praktičností. Je třeba předem vědět, kde bude umístěna elektronika, rozplánovat umístění svítidel a zvolit takovou výšku pro umístění vypínačů, aby bylo jejich používání co nejpohodlnější.
Jinak je to ale již v koupelnách, prostoru, který je pro elektroinstalace nejnebezpečnější, a kde jsme logicky nejvíce omezeni.
)
Jak umístit respektive neumístit zásuvky a vypínače v koupelně
V koupelnách hrozí největší nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Ne náhodou jsou koupelny vražedným prostorem v mnoha detektivkách, knižních i televizních a filmových. Koupelny proto pro potřeby elektroinstalace rozdělujeme do zón.
)
Zóna 0: Prostor sprchového koutu a vany, kde nesmí být žádné zásuvky ani vypínače.
Zóna 1: Prostor nad zónou 0 do výšky 2.250 mm nad podlahou (včetně prostoru pod vanou). Zde mohou být umístěna pouze zařízení na bezpečné malé napětí (střídavé do 12 V, stejnosměrné do 25 V).
Zóna 2: Rozkládá se vodorovně do vzdálenosti 600 mm od zóny 1 a od výšky 2.250 mm nad podlahou až do stropu. Zde platí stejné podmínky jako pro zónu 1, navíc zde však může být umístěno uzavřené izolované svítidlo (je třeba si dát pozor na IP, vlastně jde o obdobu svítidel venkovních), ventilátory, otopná zařízení a jednotky pro vířivé vany.
Zóna 3: Navazuje na zónu 2 do vzdálenosti 2.400 mm a mohou zde být umístěné zásuvky chráněné oddělovacím transformátorem nebo samočinným odpojením od zdroje při použití proudového chrániče (jmenovitý rozdílový proud nesmí přesahovat 30 mA). Svítidla nesmí být umístěna níže než 400 mm nad horním okrajem umyvadla, pokud jsou níže než 1.800 mm nad podlahou, musí být chráněna ochranným košem. Norma též stanovuje výšku umístění zásuvek v zóně 3, konkrétně je to 1.200 mm nad podlahou.
Jak umístit respektive neumístit zásuvky a vypínače v kuchyni
V kuchyni je zásadní potřeba umístění dostatečného počtu zásuvek pro veškeré spotřebiče, a že jich v kuchyních bývá. Nejčastěji zde využijeme dvou až pětizásuvky a samostatně spínané zásuvky, díky kterým můžeme na noc vypínat potenciálně nebezpečné spotřebiče (sporák, rychlovarná konvice, topinkovač apod.).
)
Omezení nás čekají v případě umístění zásuvek ve spodní části kuchyně, tedy nejčastěji za spodní částí kuchyňské linky s pracovní plochou. Myčka je zde standardem, stejně jako sporák a trouba, ale často i pračka. Ne každý má to štěstí, že může pračku umístit spolu se sušičkou do technické místnosti. Výška umístění zásuvek nad podlahou je pro tyto potřeby 300 mm a musíme dodržet dostatečný odstup od přívodů vody a odpadů. Není vůbec výjimkou, že si spolu s projektem nové kuchyňské linky přinesete domů i zakreslení potřebných rozvodů a zásuvek a zjistíte, že člověk, který to kreslil, musel být naprosto nekompetentní. Například již jen proto, že je zásuvka pro pračku zakreslena pod přívodem vody k pračce. Určitě se v takovém případě poraďte s elektrikářem a nejprve si nechte dokončit rozvody vody a odpadů.
)
Nad pracovní plochu kuchyňské linky se zásuvky umisťují ve výšce 1.200 až 1.250 mm nad podlahou (podle výšky soklu), vzdálenost zásuvek od kuchyňského dřezu musí být nejméně 600 mm, stejně jako od varné desky. Nad nimi nesmí být žádná zásuvka. Vypínače se v pracovním prostoru kuchyňské linky také umisťují 1.200 až 1.250 mm od podlahy (podle výšky soklu), tedy ve stejné výšce jako zásuvky. Důležité je též předem naplánovat, odkud budeme ovládat světla, zda společně či samostatně. Některá svítidla mají navíc svůj vlastní vypínač, pro ně proto potřebujeme pouze kabel pro napojení.
)
Jak umístit zásuvky a vypínače v ostatních místnostech
U ostatních místností nám norma doporučí umístit střed zásuvek ve výšce alespoň 200 mm nad hotovou podlahou a vypínače od 1.050 mm. Zde se vlastně na umístění můžeme jednoduše dohodnout s elektrikářem, případně elektrikář pouze provede rozvody podle projektu. Obvyklá je například výška zásuvek 300 až 400 mm a vypínačů 1000 až 1.500 mm.
)
Elektroinstalace svépomocí?
Elektroinstalaci není vhodné budovat svépomocí. Minimálně je třeba se s elektrikářem domluvit na stavební připravenosti a na tom, jaké kabely a jak instalovat, kudy povedou. Samotné zapojení však již musíme nechat na něm. Získáme tak jistotu, že nám bude vše fungovat, jak má, že dodržíme normy, a že budou naše nové elektroinstalace bezpečné. Elektroinstalace je navíc součástí technického zařízení domu či bytu a tedy projektu. Dobré je též si nakonec zaznamenat, kde bylo v místnostech vedení elektřiny realizované, v jakých výškách a směrech. Pomůže nákres či podrobná fotodokumentace, nejlépe obojí. Když pak budete v budoucnu potřebovat něco zavěsit na zeď, budete mít jistotu, že se vrtákem či třeba skobou netrefíte do kabelu.
Nakonec myslete i na ty nejmenší a zásuvky, ke kterým se snadno dostanou, opatřujte plastovými záslepkami.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz
)
