Zemina, substrát - stránka 3

Podoba české krajiny se má změnit, vědci navrhují pěstování plodin v pruzích po vrstevnicích

Určitě si to dobře pamatujete, ještě nedávno kolovaly mezi lidmi vtipy o žlutém česku. Mohly za to ohromné lány řepky, tedy plodiny, jejíž pěstování je nejen dosti nerentabilní, ale také způsobuje značnou půdní erozi. A právě na půdní erozi si posvítili čeští vědci a navrhli vcelku rozumné řešení. Na půdách, které trápí splavování ornice, tedy vodní eroze, pěstovat plodiny střídavě v pruzích kopírujících vrstevnice.

Krtek zahradníkem, obzvláště nyní krtky vítejte jako vzácnou návštěvu

Začaly se vám v zahradě právě nyní, v druhé polovině zimy, objevovat krtince? Pak zajásejte, protože zemina, kterou vám krtek vyhrabal, je kvalitní, z hloubky 30 až 40 cm pod povrchem, provzdušněná a lehká. Prostě ideální k prvním výsevům a výsadbě. Krtek za vás vlastně dělá spoustu lopotné práce a přitom je to jeho živobytí. A co víc, vyhrabaná zemina neobsahuje zárodky plevelů.

Jak zelená revoluce nakonec planetu nenasytila. A měla by být spíše varováním než návodem

S odstupem bezmála šedesáti let se dnes na Zelenou revoluci vzpomíná o dost méně pozitivně. Přestala být tím pozitivním, motivujícím příběhem, jako kdysi. Stala se historií novodobého korporačního kolonialismu, historií, kterou by bylo prý lepší neopakovat.

Žížaly jsou užitečnější než včely. Jen nemají takovou reklamu

To je furt řečí, jak by to bez včel nešlo. Nejenže si tihle bzučící kapři – včela je hospodářské zvíře chované pro užitek – často přivlastňují zásluhy práce tisíců druhů dalších hmyzích opylovačů. Ale díky jejich bezbřehé popularitě se skoro úplně zapomnělo na „druhé nejvýznamnější“ organismy planety. Žížaly. Tedy vlastně první.

Skrytá nebezpečí zahrad se ukrývají nejen v půdě, kompostu a hnoji

Mýt si po práci na zahradě ruce mýdlem, to se tak nějak rozumí samo sebou. Důvodem ale není jen to, že bychom se štítili trochy té zdravé špíny. Ona nemalá část té špíny je i hodně nezdravá a agresivní. Půda je totiž domovem řady bakterií a plísní, které jen čekají na svou příležitost.

Ze světa luxusních hnojiv a pětihvězdičkových kompostů

Že do kompostu smícháváte posekanou trávu, zbytky z kuchyně, posklizňový odpad a slámu? Pak je hned jasné, že milionáři nejspíš nebudete. Ti totiž preferují jako základ trus divokých afrických berberských koz, živených australským eukalyptovým listím, smíšeným se zeminou ze zahrady princezny Diany. Čtete správně. Lidé, co neví, kam s penězi, za tohle utrácí jako diví.

Pěstování brambor v trávě, seně, slámě či listí. Nepotřebujete půdu a tradiční záhony

Brambory se vlastně dají pěstovat v jakémkoli organickém materiálu, nejen v půdě dobře prohnojené organickým hnojem. Pokud máte kdekoli na svém pozemku nevyužité a dokonce neúrodné místo, pro alternativní způsob pěstování brambor je jako stvořené.

Bokaši není kompost. Zvládne všechny odpady z kuchyně, ale musí se o něj pečovat

Pár století v praxi je už trochu moc na to, abychom bokaši nazývali horkou novinkou. Pokud ale disponujete zahrádkou, tahle metoda „úpravy“ kuchyňského odpadu do podoby organického hnojiva si vaší pozornost určitě zaslouží.

Proč se nám rozhodně vyplatí znát pH půdy na své zahradě?

Zúrodňujete ze všech sil; záhonky máte – jako byste na nich hledali poklad - překopané křížem krážem. Počasí vám přeje, deště i sluníčka je tak akorát. Hnojíte jako diví, sázíte to nejlepší. A přesto se vám nedaří. Pěstované nevzchází, jak by mělo, úroda za nic nestojí. Kde je chyba? Dost možná je odpověď v půdě, respektive jejím pH.

Jaké jsou ideální rozměry vyvýšených záhonů? Měly by být co nejvyšší?

Vyvýšený záhonek je tak trochu jako květináč. Ve zbytečně velkém budou rostliny plavat, v příliš malém se budou tísnit. A dovnitř se jich taky nevejde neomezené množství.

Kompost není univerzální dobro. V nadbytku může zahradě škodit

Hromada s pokladem, ze které neubývá. Protože tohle černé zlato průběžně obnovujete. Ano, řeč je o kompostu. Jednom z těch opravdu základních a přitom fantastických nástrojů, jimiž se dá vyživovat půda a rostliny na celé zahradě. Ale pozor, přesycení dobrým kompostem může mít docela drastické dopady.

Bramborová anebo jahodová pyramida? Na malém pozemku vysadíte do pyramidy cokoli

Menší zahrady a vyloženě malé zahrádky trpí nedostatkem místa na pěstování rostlin. A pokud přece jen máme nějaké nároky na alespoň trochu rozumný objem výpěstků, nezbývá nám nic jiného, než jít do výšky. V případě rostlin s vysokými nároky na pěstební plochu je to vyloženě nezbytné.

Dvě tři ponravy v jednom záhonku rostlinám neškodí. Vždycky je můžete přesunout na kompost

Na jaro se to většinou neobejde bez rytí a přípravy půdy. A při tom rytí – v mělkém záhonku, kompostu nebo při přehazování uzrálého hnoje – na ně narazíte nejčastěji. Na bílo-žluté vypasené tučné válečky, kterým se říká ponravy. Co s nimi? Zabíjet netřeba, většinou totiž neškodí.

Jak založit vyvýšené záhony, skvělé řešení i výbornou zahradní investici

Vyvýšené záhony ušetří naše záda při péči o rostlinky, dokonce umožní zahradničení i lidem tělesně handicapovaným, pomůže nám vyřešit problém se zahradním rostlinným odpadem a zajistí skvělé podmínky pro rostliny, jejich vitalitu a zdraví. A nakonec i bohatou odrůdu. Vyvýšený záhon, pokud se založí, jak má, je vlastně svým způsobem obdobou zahradního kompostu. Ostatně, kompost patří navrch jako poslední vrstva vyvýšeného záhonu výlučně. Jak vyvýšený záhon založit?

Jak správně desinfikovat výsevní a výsadbový substrát

Od výsevního a výsadbového substrátu - hmoty, do níž vyséváme semínka k předpěstování a vysazujeme mladé sazeničky – toho vlastně tolik neočekáváme. Postačí, aby byl bez choroboplodných zárodků, plísní a hub. A teď si povíme, jak to zařídit.

Pařeniště, vlastním teplem ozbrojený bojovník se zimou uspíší zahradní sezónu

Odpovědí na tvrdošíjnou zimu jsou nízké mniniskleníčky, kterým říkáme pařeniště, a které si zatápí samy, bez toho, že bychom museli přikládat do kamen anebo platit rostlinám drahý zemní plyn či elektřinu. Pařeniště totiž dovedou s plány zimy pořádně zatočit. Jen ať si klidně ještě tu a tam mrzne, jen ať i nasněží, mým pařeništím je to úplně jedno. Teplo si totiž vyrábí z čerstvého koňského či třeba ovčího trusu zakrytého vrstvou listí.

Začíná to substrátem. Jak vybrat ten nejlepší pytlovaný substrát?

Jsou jich tucty druhů, a těžko se z nich vybírá. Všechny se tváří být buď naprosto univerzální a dokonalé, anebo zacílené na pěstování tak úzce vymezené skupinky rostlin, že dokonalé snad být opravdu musí. Jak ale poznáme, že si v hezkém balení nekupujeme něco, co mělo radši zůstat v pytli?

Substrát pro kaktusy, ten nejlepší si musíte namíchat sami

Kolik existuje zaručeně dobrých receptů na štědrovečerní bramborový salát? Asi tolik, jako je jeho strávníků. Kdo ho dělá, přidržuje se nějakého vlastního postupu, který považuje za správný a ideální. Nu, a s návody na ideální mix substrátu pro sukulenty je to podobné. Je jich tolik, co kaktusářů.

Jak využít dřevní zahradní odpad, větve, piliny a štěpku

Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?

Pro a proti mulče z jehličí, kdy se vám v zahradě opravdu vyplatí

Pichlavě jehličnatý mulč u nás zatím nepatří ke zrovna častým prvkům údržby zahrad. Své místo na nich ale rozhodně má. Jen pozor, kromě spousty výhod se s jeho použitím pojí pár drobností, na které je třeba brát zřetel.