Seznamte se s tradicí a historií Betlémů

Ve světě se začalo s figurálními výjevy ze života Krista již na začátku 13. století. V roce 1223 byla poprvé sloužena vánoční mše uprostřed přírody na umbrijské hoře Greccio. Zde četl evangelium František z Assisi a to u skutečných stájových jeslí s volem a oslem. V pozdní gotice najdeme reliéfní zobrazení scén z evangelií, deskové obrazy jesliček a Svaté rodiny. Tyto výjevy byly umisťovány o vánočních svátcích v postranních kostelních lodích. Postupně pak výjevy přibývaly. V 16. století se začaly v kostelích stavět barokní jesličky, které se staly přímými předchůdci pozdějších a současných betlémů.

Obrovské figurální betlémy umístěné v kostelích a chrámech o vánočních svátcích jsou i v Čechách historicky doložené právě v 16. století (v Praze 1562), kdy se k nám tento zvyk rozšířil prý jezuity a františkány z Itálie. Ovšem dlouho nešlo o lidový zvyk a výraz lidové zbožnosti. To se stalo až jako následek císařského zákazu vystavovat jesličky a betlémy v kostelích v letech 1782 až 1804. Právě v tu dobu se dostaly do obliby zmenšené betlémy z různých materiálů v měšťanských a selských obydlích, které si lidé vyráběli sami a navíc si jejich výrobou ti chudí i přivydělávali.

Poté už bylo jen otázkou času, kdy se výroba betlémů stane lidovým zvykem. Ne náhodou je právě v Příbrami o Vánocích vystavován jeden z nejvzácnějších betlémů. V Příbrami a jejím okolí byly podmínky pro výrobu betlémů ideální i díky poutnímu místu na Svaté Hoře, kam putovaly proudy poutníků –zákazníků. Navíc sociální nejistota hornické profese vytvářela z hornických rodin sériové výrobce betlémů. Ze začátku 19. století se dochovala torza dřevěných betlémů, avšak betlémy byly vyráběny třeba i z těsta, papíru a sádry. Řemeslná zručnost výroby betlémů se ale rozšířila po celých Čechách a Moravě, přičemž tajemství výroby byla uchovávána jako rodinná.

Například v Příbrami se betlémy vyráběly tak, že byl do hrnčířské hlíny otisknut model vyřezaný ze dřeva. Vznikl tak takzvaný kadlub, ten byl vypálen a před naplněním hmotou vždy zevnitř potřen olejem. Jako směs se používala například podřadná žitná mouka, sádra, hrušková drť a klihová voda. Přísad však bylo mnoho a právě tyto recepty si rodiny přísně tajily. Navíc chemická analýza nebyla v té době možná. Ještě vlhké byly figurky vyklopené z forem a sušené pouze na vzduchu. Nevýhodou tohoto materiálu byla menší trvanlivost, proto se mnoho figurek do dnešních dnů nezachovalo.
V jiných oblastech zase převládala výroba betlémů ručně vyřezávaných ze dřeva, kterých se dodnes dochovalo mnohem více (např. Orlickoústecko). A právě tyto ručně vyřezávané betlémy byly obchodovány i do zahraničí zámožnějším lidem (Vídeň, Krakov, Lipsko, Drážďany, …). Typické jsou skříňové betlémy z první poloviny 19. století. Řeč je o slavných betlémech kralických.

A jelikož je hlavním předpokladem domácí tvorby betlémů řemeslná zručnost a cit, není technologie jejich výroby nijak složitá, ovšem je časově velmi náročná, což se odráželo i v koncové ceně výrobků. Začínalo se měkkým dřevem nařezaným do špalíků o velikosti postaviček. Tyto špalíky byly namočené do vroucí vody, kde byly zbaveny smoly a po usušení bylo možné začít vyřezávat. Používaly se řezbářské nože různých velikostí, torzo bylo vyřezáváno jako celek a drobné části se vyřezávaly samostatně a přilepovaly. Pokud bylo třeba, tvořil některé detaily oděvů i papír a samozřejmě se používaly také barvy. Vyřezávání bývalo většinou záležitostí mužů a barvení figurek prací žen, které používaly temperové či olejové barvy. A zapomeňme na šeď – barvy měly jasné tóny. Figurky bývaly velké od 2 do 15 cm a s jejich velikostí a počtem rostla i cena betlému. Zobrazovány byly i postavičky symbolizující různé profese a společenská postavení, nejen biblické postavy. A samozřejmě také zvířata, jelikož Ježíšek se dle pověsti narodil ve chlévě.
V období mezi světovými válkami byla výroba betlémů utlumena pro snadnější způsob obživy díky rozvinutému prvorepublikovému průmyslu a zemědělství. Tento trend pokračoval i po druhé světové válce, ovšem přesto do dnešních dnů výroba betlémů nevyhynula a tato tradice pokračuje, byť bylo náboženství vytlačeno ateismem až na samý okraj společnosti. Velkou oblibu dnes mají například betlémy keramické, vypalované z hlíny, ovšem i papírové skládačky, betlémy sádrové, slaměné a nakonec i ty vyřezávané dřevěné.

Betlémy jsou v kostelích vystavovány od 24.12., kdy je věřící i zvědavci, milovníci tradic a historie, spatří poprvé o stědrovečerní (často půlnoční) mši a naposledy je můžete vidět na Hromnice, čili 2. února. 
Zdroj: www.wikipedia.org, www.rozhlas.cz, www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com