Rostlinnou kotvou je nejčastěji půda a půda, to je země, zemina, hlína. Ta hlína, po které my lidé sice chodíme, ale rostliny se v ní drží svými kořeny a dokud je doslova nevyrveme, nepustí. A právě na podzim je ideální čas tuto hmotu vylepšit, zkulturnit, zúrodnit. Zkušený zahradník by dokonce řekl povinnost. A my se budeme inspirovat i slovy klasika.
Dělají radost, voní a chutnají. Jenže co s bylinkami v záhoncích a květináčích, když se přihlásí podzim? Opravdu se jich musíme všech zříct? Ne. Některé mohou zimu přečkat, jiné se musí přestěhovat za teplem. A všechny si zaslouží poděkování péčí.
Pro přidávání kompostu rostlinám je třeba především vědět kdy. A určitě to neděláme na podzim a v zimě. Ideální čas je ve vegetačním období, čili od jara (resp. již předjaří) až nejpozději do pozdního léta. V době vegetačního klidu rostliny odpočívají a hnojivo v podobě kompostu (humusu) by nevyužily. Co je však nyní na podzim důležité, to je opětovné proházení kompostu, aby se rostlinná hmota lépe a rychleji rozkládala.
Stalo se to před rokem. Blížily se Dušičky neboli Halloween a my jsme se rozhodli s dětmi vydlabat a vyřezat strašidelné dýně. Vydlabané zbytky zůstaly na kompostu. A na jaře nás čekalo překvapení.
Otázka zní, jak to zařídit, aby práce vložená do vydlabávání dýně a její vyřezávání nepřišla vniveč, a vydržela nám krásně strašidelná co nejdéle. A to už se vyplatí hledat radu tam, kde mají s Halloweenem letité zkušenosti.
K radostem podzimu patří i výsadba stromů, tedy včasná příprava oživení sadů a zmlazení zahrad. Z řady důvodů je to o něco lepší, než sázet je na jaře. Ale je přitom třeba dát si pozor na pár chybiček, které s oblibou ke své škodě opakujeme.
Klíšťat a chorob, které přenáší, se bojí snad každý, komáry, ovády a mochničky vyloženě nesnášíme, vos a sršní se bojíme jako čert kříže. Když jdeme do lesa, pomoci mají různé repelenty. Ovšem velmi nepříjemné kousance a vyrážku nám způsobí někdo úplně jiný. Kloš jelení, který přenáší bakterii Bartonella schoenbuchensis. Ta způsobuje v místě kousnutí zánět kůže, čili svědivou vyrážku, která trvá i mnoho týdnů. Navíc se mohou dostavit i jiné zdravotní komplikace.
Madridský trh s byty, které slouží k pronájmu výletníkům na dovolené, je téměř přesycený. A je těžké se v něm prosadit, něčím zaujmout, vyniknout. Majitelé takových bytů (a architekti, kteří je rekonstruují) si proto musí počínat velmi kreativně. V případě apartmánu Minimal Fantasy ale k mimořádnosti stačila vlastně jen jediná barva.
Při rekonstrukci bytu jsme narazil na problém jménem dispozice. Co vše s tím bylo spojeno nyní nemá smysl popisovat, jednomu řešení bych se však chtěl na pár řádkách věnovat. Museli jsme totiž kuchyňskou linku zúžit o celou jednu skříňku tedy vlastně pořádnou skříň. A právě tu, která ukrývala potraviny, fungovala jako spíž. Kam ale spíž (špajz) umístit, když není na skříň v kuchyni místo?
Po spíše suchých a podprůměrných letech nastal rok, který můžeme s klidným svědomím nazvat houbovým. Houby se letos v Čechách a na Moravě nesbírají, ale sklízí. Co s nimi ale dělat dál?
Píchoše řadíme k nejatraktivnějším, ale také v přírodě nejohroženějším cykasům. Jejich velké, zpeřené a tvrdé listy připomínají tuhý plast. Některé druhy pak mají listy působivě namodralé barvy. A ano, listy jsou tím hlavním, čím jsou píchoše zdobné, zdaleka však ne tím jediným. Ostatně stejně jako všechny cykasy.
Plech je materiál, který by se v přírodě odbourával velmi dlouho. Plechovky a konzervy můžete ale zužitkovat i jinak než tříděním. Snadno z nich vyrobíte doplňky do domácnosti a ještě tím zabavíte sebe i vaše děti.
Může se vyplatit investice do fotovoltaiky, s čím ji lze kombinovat, kolik peněz má smysl do ní investovat a jak funguje v zimě? Na žádnou z těchto otázek nelze odpovědět přímo a obecně. Je vždy třeba v konkrétním případě důsledně počítat.
Parcela, která je do extrému úzká, a stísněná sousední zástavbou, obvykle nenese potenciál pro vytvoření hezkého rodinného bydlení. Architekti jej tu ale dokázali vykouzlit.
Malá obec Feldheim v Braniborsku se vydala vlastní cestou, cestou soběstačnosti a tedy nezávislosti na dodávkách energií. Přibližně hodinu a půl jízdy automobilem na jih od Berlína žije 130 místních obyvatel bez strachu z neuvěřitelně rostoucích cen energií a z obálek s astronomickými účty.
Moderní otopná soustava už má odvzdušňovací ventil automaticky zabudovaný do topných těles. A to celý proces dost usnadňuje. Odvzdušňování topení je ale jinak klasický úkon, který bychom si doma neměli odpustit, pokud chceme zimu strávit v relativním teple.
Slunéčko východní se invazně nešíří jen u nás, ale je vůbec jedním z nejrozšířenějších slunéček na světě. Jeho výskyt je monitorován téměř na všech kontinentech. Zbavit se tohoto slunéčka v zemích, kde se rozšířilo invazně, je prakticky nemožné. A to se stalo právě i u nás. Je to však špatně anebo dobře?
Moci si dovolit bydlení, které je svou bilancí spotřeby úsporné? To se paradoxně považuje za dost nákladný záměr. Britský domek na Ramsey Heights, plnokrevná dřevostavba, je mile názorný příklad opaku. Toho, jak se dá za málo peněz postavit dům v nejvyšších stupních energetické efektivity.
Chutí připomínají stopky dužistopky sladké rozinky, nejchutnější jsou pak usušené. Navíc tento strom odhalil jedno své velké tajemství. Obsahuje látku, která (dle pokusů na laboratorních zvířatech) snižuje pocit libosti spojený s alkoholem. Vědci si proto slibují, že by mohl být vyvinut lék pro závislé na alkoholu. A testy na lidech začaly již před přibližně deseti lety.
Ceníme si je pro jejich bujný růst, zajímavé listoví a květy, vysokou pokryvnost, popínavost, chutné plody, odolnost, nenáročnost. Jenže přirůstají tak rychle, že za chvíli už kolem nich není k hnutí. Nejsou to vyloženě nezvané druhy, přivandrovalci. Vysadili jsme je sami, těšily nás. Ale teď jich je prostě moc.
