Někdo se celý život stěhuje, stále mění své životní prostředí. A všude se cítí dobře. Jiní si zase zamilují jeden kraj, město, nebo jiné místo, kde se chtějí usadit a založit si rodinu. A někdy si ho dokonce donesou i domů, ať už v podobě barev, dekorativních předmětů či obrazů. K druhé skupině patří mladý pár, který si koupil byt v historickém domě v centru Brna.
Devětačtyřicet metrů čtverečních. Klidně si to řekněte nahlas a uslyšíte, že takový údaj o výměře bytu o třech místnostech a kuchyňském koutu skutečně ozvěnou prostoru nerezonuje. Architekta Markéta Bromová přesto dokázala v takových dispozicích realizovat nevšední proměnu, která změnila dispozice stávajícího bydlení a dala jim nový vstřícný charakter.
Stavba ve svahu, to není nic jednoduchého, tedy když se nebojíte suterénu (podzemního podlaží), díky kterému získáte dílnu, sklad a sklípek. Horskému prostředí se pak nový třípodlažní dům kloní dřevěným obkladem barveným do místní tradiční barvy. Zachovává i tradiční sedlovou střechu, ale jenom s mírným sklonem. Proč to také s výškou již tak vysokého domu přehánět. Zajímavostí je i usazení do svahu kolmo, tedy svou délkou kolmo na svah. Jakoby dům do svahu pronikl, zaplul.
Až 60 procent reklamací motorů zahradních strojů není v ČR uznaných. Důvodem je bezbřehé české kutilství, které však bohužel jde proti reklamačním podmínkám. Na jedné straně hraje roli špatné (nevhodné) používání strojů, na druhé straně pak opravy svépomocí.
Projekt rekonstrukce pavlačového domu z pražských Nuslí odhalil kus historie. Připomněl, jak se žilo dříve, a jak už se dnes lidem žít nechce. Práce architektů, provedená s hlubokým respektem k minulosti objektu, příjemně překvapuje svým provedením.
Křivky a organické tvary jsou našemu smýšlení bližší, než strohé linie geometrických rovin. A právě motiv plynulé zaoblené přirozenosti naplno rozvádí projekt, který se nese svým vlastním proudem.
Projekt, za nímž stojí studio No Architects, začíná netradičně. Zamyšlením nad statistikou, průměry a vůbec bilancováním. Proč? Třeba proto, že v městských bytech je zpravidla mnohem víc místa, než se zdá.
Zanechat trvalý odkaz v krajině, vyzvednout faktor odolnosti. House X tohle umí. Rodinný dům, který vznikl v kastilském regionu Valdemorillo, se velkých vyjádření nebojí. Je stavěný na to, aby ustál cokoliv. A přitom se snaží co nejvíce integrovat do svého okolí.
Vzít něco nepotřebného, část z toho zbourat a zbytek poupravit tak, aby to posloužilo novému účelu. Zní to jednoduše. Ale pod dohledem přísných památkářů ani taková banální zakázka není prostá. Udělat z garáže obytný objekt může být docela fuška.
Minimalistický interiér, který v sobě nese více funkcí než švýcarský armádní nožík. Zhruba tak jde popsat Writer’s Block Hut. Projekt, za kterým stojí architekti ze studia i29. I když teď by se o něm mělo spíše hovořit jako o výrobku. Model jednoduché stavby totiž replikují v bezpočtu variant.
Ani ryby neberou každý den. A kde by to měli vědět lépe než v portugalském Comporta. Už do 13. století proto místní raději hospodaří na polích (pěstuje se tu i rýže). A na lov ryb vyráží jen během jejich „tahu“. Tehdy se také celé rodiny přesouvaly z vnitrozemí do chatrčí, které byly situované na pobřeží. To aby neměli daleko k plným sítím a spoustám vylovených ryb. A děje se to vlastně svým způsobem dodnes.
Co skutečně potřebuje váš pes ke zdravému životu? Odpověď možná najdete v obyčejných granulích. Přečtěte si, proč je pro psy klíčová kompletní a vyvážená strava a proč moderní trendy nemusí být vždy tou nejlepší volbou.
Barvy hrají v designu hlavní roli. Kombinací barev a materiálů dokáže zkušený architekt v bytě vykouzlit prázdninovou atmosféru, přírodní či industriální prostředí nebo relaxační útočiště. Ať už milujete jakoukoliv barvu a materiál, dnes není nic nemožné. Ani obložení z modrých dřevěných desek, které si ve svém novém domově přála využít mladá majitelka. Architektonické studio dokázalo tento neobvyklý požadavek sladit s ostatními barvami a materiály a výsledkem je dokonale harmonický a útulný interiér.
Možná se vám stalo, že jste někam v zahradě navrstvili kůru jako mulčovací vrstvu a najednou se na ní po čase objevily jakési polštářkovité útvary, možná na povrchu nažloutlé, nebo prostě světlé, a že tyto útvary mění svůj tvar. A skutečně se pohybují. Váš nález se jmenuje hlenka z rodu slizovek a s vysokou pravděpodobností půjde o hlenku (slizovku) práškovitou. Dovede se pohybovat a dokonce ji můžete zkusit krmit.
V ideálním světě byste samozřejmě žili v domech s místnostmi zaplavenými přirozeným světlem, bez depresivně tmavých koutů. Jenže v ideálním světě nežijeme. Tu nám stíní sousedův dům, jinde strom anebo okna z přízemí vyhlíží na sever. Co se s tím dá dělat? Nemusíte si zoufat, z tmavých se světlé místnosti dají vyčarovat. A docela jednoduše.
EU začne postupně vyžadovat povinné instalace FVE na střechách některých nemovitostí. Začne to již od příštího roku první etapou podle plánu REPowerEU. Ten vznikl kromě jiného i jako reakce na energetickou krizi z minulých let. Dalšími uváděnými důvody jsou snížení závislosti na fosilních palivech, posílení energetické bezpečnosti EU a podpora přechodu k obnovitelným zdrojům energie. Jaké typy budov nová povinnost zasáhne v první fázi?
„To nebude fungovat!“ je věta, kterou majitelé pozemku ve Vraném asi slyšeli často. Protože projektové splynutí stylem venkovského domu v rámci maloměsta, stavby, která se směrem do ulice tváří civilně a přitom ji z druhé strany pohlcuje džungle divoké zahrady, zrovna hladce nepůsobí. Přesto si s pomocí architektů z ateliéru mimosa, dokázali prosadit svou.
Potřebu změny zpravidla vycítíme až tehdy, kdy už je pozdě. A to platí i v případě zaneřáděných kuchyní. Teprve v ten moment, kdy se v nich každá aktivita stane nesmírně komplikovaná, začneme přemýšlet, jak to vůbec mohlo zajít tak daleko. Tohle jsou ty přehlížené signály, že vaše kuchyně spěje ke katastrofě.
Nejdražším realizovaným stavebním projektem světa nejsou pyramidy starověkých faraonů v Egyptě. A Velká čínská zeď, i když je nesmírně výrazným inženýrským počinem, čistě svými měřítky není největším lidským stavebním výtvorem. Prvenství největšího a nejdražšího stavebního projektu si vysloužilo mnohem „obyčejnější“ dílo. Systém dálnic ve Spojených státech amerických.
V různých internetových rádcích, receptářích a hobby magazínech se neustále dočítáme, co děláme v zahradách špatně, čeho se máme vyvarovat, co a jak dělat správně, co je důležité a co méně. Zahradnických (respektive zahrádkářských) přešlapů bychom našli desítky, stovky, postupnou selekcí bychom pak mohli vypíchnout třeba 10, jenže největší zahrádkářské přešlapy jsou vlastně 2 a oba dost souvisí i s povahovými rysy zahrádkáře. Za prvé metoda pokusu a omylu a za druhé megalomanie.
