Ne vždy máte na výběr, někdy musíte hrát s už jednou rozdanými kartami. Pracovat s tím, co už je dané. Jak co nejlépe zužitkovat neoptimálně řešené místnosti s malou světlostí, respektive nízkou výškou stropů? Architekti tenhle problém řeší poměrně často, a tak se u nich můžeme volně inspirovat.
Bukové porosty, takzvané bučiny, tvořily kdysi až 40 % lesních porostů v naší zemi. Dnes buky představují jen cca 13 % všech dřevin v našich lesích a tradiční bukové lesy jsou často chráněné. Jenže současné klima nám návrat k někdejším pořádkům, tedy dominanci bukových porostů, zřejmě neumožní. Proč?
Pokud byste byli dešťovou kapkou, nad městem nejspíš vypršet nechcete. Místo toho, abyste užitečně svlažili nějakou rostlinu anebo dodali vláhu půdě, pravděpodobně jen plesknete na střechu nebo jiný zpevněný povrch, a zmizíte v kanalizaci. Zelené střechy to můžou změnit.
Američané zjistili z nedávné analýzy National Association with Realtors (NAR), že počet domácností, kde jsou vychovávány děti, se za posledních deset let výrazně snížil, zatímco počet domácností se zvířecími mazlíčky místo dětí se naopak zvýšil. V součtu je v USA dnes více domácností se zvířaty než dětmi. Když se ale podíváme na evropský trend a stav v naší zemi, vůbec na tom nejsme lépe. Domácího mazlíčka totiž vlastní okolo 70 procent obyvatel naší země a za péči o tato zvířata utratíme ročně více jak dvě miliardy korun, tedy vlastně o dost miliard víc. Přitom narůstá počet single domácností. Jisti si můžeme být jedním, že pokud vymřeme, naše místo zaberou jiní.
Měl to být příběh velkého vítězství dosaženého v globální ochraně ovzduší. Namísto toho se ale dostavil příběh varovný, upomínající na složitost atmosférických systémů. A současně i na nepříjemný fakt, že když přijde na řešení problému globálního oteplování, s čistým ovzduším si zrovna neposloužíme. Bez vzduch znečišťujícího oxidu siřičitého se totiž planeta otepluje rychleji.
Jakou zbytkovou vlhkost může mít suché dřevo? Jak dřevo skladovat a sušit? Jak správně roztopit a přikládat, aby dřevo hořelo déle a lépe? Které dřevo hoří nejlépe, nejdéle, a které je nejvýhřevnější? Jak poznat vlhkost dřeva na pohled a pomocí mikrovlnky či igelitového sáčku? Jak se používá vlhkoměr? Jaké jsou tvrdosti dřeva? A co s popelem?
Že budeme muset čistit a znovu využívat všechny odpadní vody, to se ví už dávno. Bohužel právě u nás dosud chybí cílená podpora recyklace odpadních vod. Přitom hlavně v průmyslu a zemědělství by odpadní vody našly již dnes široké uplatnění. Pozadu ale nezůstali čeští vědci, kteří našli zajímavé řešení a již je dokonce exportují na jih Evropy. Odpadní voda totiž není odpadem a v jihoevropských státech, kde mají s dostatkem vody problémy, to dobře vědí.
Když se v Norsku řekne hytte, všichni vědí, co to je, ale nikdo přesně neví, jak to vypadá. Jak to? Slůvko má totiž jasně definovaný, ale přitom dost abstraktní význam.
Dnes již “obyčejné“ robotické sekačky se staly jen předzvěstí doby robotické. A vlastně i dost nepraktickou, jelikož buďto máte všude kolem záhonů dráty vymezující pohyb sekačky, nebo je musíte zabudovat do země. Jenže na trhu se již objevují sekačky, které žádné dráty nepotřebují, a navíc toho umí mnohem víc, než jen sekat trávník. Letos se na veletrhu IFA v Berlíně představila sekačka, která dovede hubit plevele v trávníku. A chystá se další verze využívající AI, která již dokáže pomocí umělých rukou sbírat předměty.
Stavebníci 21. století disponují širokou škálou technologicky vyspělých stavebních postupů, díky kterým dokážou dokonale odizolovat dům a zařídit v něm ideální klima. Přesto se současní architekti často odklánějí od nejmodernějších technologií a vracejí se k tradičním stavebním řešením, která používali při stavbě svých obydlí naši předci po staletí či dokonce tisíciletí. Rakouští architekti z Ateliéru SCHMIDT tak ke stavbě moderního domu nedaleko švýcarského Bernu použili velké balíky slámy.
Ve sci-fi filmu Star Trek IV: Cesta domů se objevil materiál, který tehdy vznikl ve fantazii tvůrců, totiž PRŮHLEDNÝ HLINÍK. Byly z něj konstruovány fiktivní části kosmických lodí, jenže ona to dnes již není vůbec žádná fikce. Tento materiál budoucnosti se totiž stal realitou!
Všichni o něm mluví, vzývají a chválí ho. Jak ho ale poznat? Odhalit, co je a co vlastně není „dobrý“ design interiéru, to je těžší, než by se na první pohled zdálo. Záleží totiž, kdo a na co se zrovna kouká. Přitom platí, že názor profesionálů může být při zhodnocení kvalit designu stejně platný, jako názor nepoučených laických uživatelů.
Již na jaře letošního roku varovali nejen novináři, ale i odborníci, před možnými velkými krachy dodavatelů fotovoltaiky. A hned v květnu se tato predikce potvrdila, když do médií prosákly problémy firmy Malina. Nyní se ukázalo, že je v problémech další velká firma, totiž Alpha Solar. Po společnosti FV Energy a Energetickém holdingu Malina jde již o třetí velkou společnost podnikající v oblasti fotovoltaiky, která musela ohlásit insolvenci. A samozřejmě to opět odnáší spousta domácností, přičemž jde o velmi vysoké částky, se kterými se lidé mohou s největší pravděpodobností rozloučit.
Člověk musí občas trochu snít. Třeba o tom, jak se bude jednou kolonizovat planeta Mars. Což je sen, kterým se docela seriózně zabývají stovky badatelů po celém světě. I když pro ně to není ani tak sen, jako noční můra. Zabydlení rudé planety totiž nebude žádná legrace.
Není všechno zlato, co se třpytí. A zelená vegetace ve městech není jen prospěšná. Zahraniční studie přináší netradiční pohled na městské parky. Jsou prý dobré pro lidi, ale už nejsou tolik dobré pro samotné budovy, které umí narušovat.
Věže klenotů (anglicky “towers of jewels“), čili hadince teidské, rostou především na kanárském ostrově Tenerife jako místní endemit v docela náročných podmínkách. Vyšší chladnější polohy, sucho a poměrně i větrno. Jsou na to však dokonale vybavené. A právě těchto předností můžeme využít i u nás. Čeká nás však docela strastiplná cesta, než si nádheru až tři metry vysokých rozkvetlých květenství naplno vychutnáme.
Nic proti Praze, ale asi s ní bude opravdu něco v nepořádku. Jinak by lidé tolik netoužili po stěhování z Prahy na venkov. Zrovna tak jako klienti architektonického studia Archicraft.
Banánovníky vypadají na první pohled jako typické tropické rostliny. Jejich habitus má nepopiratelně tropický ráz. Přesto ale existují druhy banánovníků, které u nás lze v nižších a teplejších polohách pěstovat v zahradě celoročně, dokonce vám budou plodit banány. A pěstování banánovníků v zahradě má ještě jeden význam, banánovníky totiž zabírají v interiérech příliš mnoho místa. Pokud je pak chceme v sezóně letnit venku, bývá dost složité přemístění objemných a těžkých květináčů.
Dramatická krajina si žádá neméně dramatický projekt. A jestli se něco domu Perucho nedá upřít, tak skutečně povedený nástup na scénu. Do příkrého svahu divokou vegetací zarostlého terénu vstupuje sebejistě, a pevně usedá na místo, odkud získává skvělý rozhled.
Možné je, že právě letos, kdy vás ukonejšil extrémně teplý podzim, jste po náhlém ochlazení přišli na zahradu a ta zelenina, kterou jste ještě nechávali dozrávat, prostě pomrzla. Nemusí to však ještě představovat problém, ale ne u každé zeleniny a ne vždy. A některou je opravdu lepší nejíst a vyhodit na kompost. Jinou však můžeme pěstovat celou zimu. Jakou?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
