O klimatických změnách si můžete myslet ledacos, ale hroznovice je milují. Kdo? Hroznovice jsou mořské chaluhy, hnědé řasy. O původu i rozšíření nejlépe vypovídá latinský název celého jejich rodu. Říká se jim Sargassum.
Řez keřů s drobným ovocem je třeba provádět po odplození. Tedy obvykle od září do listopadu. Platí, že dokud nezačne mrznout, nemusíme se řezu bát. Co vyžadují maliníky, ostružiníky, angrešty, rybízy, ale i borůvky a brusnice právě na podzim, aby příští rok zase bohatě plodily?
Krajinu neměnit, přizpůsobovat se jí. To je myšlenka, která se jako vlákno vine celým domem Alarine. Je to projekt, který překvapuje a inspiruje. Protože za relativně málo se tu pořídilo opravdu mnoho.
Nasaďte si na hlavu čepice z alobalu a zapněte fén likvidující gamma-paprsky. Povídání o obrázcích žab na obalech potravin bude totiž divoké.
Kopřivové hnojivo, tedy kopřivová jícha, kopřivy rozpuštěné v dešťové vodě, je skvělé celoročně. A v rozumné koncentraci prospěje prakticky všem rostlinám v zahradě, ale i pokojovkám. Kopřivové hnojivo sice od začátku kvašení až do aplikace v podobě dešťovou vodou ředěného roztoku nevoní jako kytice růží, dosti zapáchá, ale jeho pozitivní účinky jsou nepopiratelné, doslova skvělé.
Z nepříjemných invazních druhů hmyzu patří kněžice k těm nejhorším. Navíc jsou to neuvěřitelně smradlaví brouci. Tito imigranti pocházející z Afriky a Asie u nás sice neničí sóju, rýži a jiné exotické plodiny, vystačí si však i s místní produkcí. Požírají všechny části rostlin, likvidují i nezralé plody, přezimují kdekoli a množí se geometrickou řadou. Oproti našim místním středoevropským kněžicím může stihnout konkrétně kněžice mramorovaná za rok i několik generací. Kněžice zeleninová sice zřejmě jen jednu, ale škodí neméně. Ne náhodou žádají vědci veřejnost o monitorování dvou zavlečených druhů kněžic na webu najdije.cz. Každý, kdo se zapojí, se vlastně stane jakýmsi on-line občanským vědcem, jelikož věda je především o důkazech, tedy o sběru dat.
Výjimečně dochované dřevěné prvky našli archeologové v Zambii blízko vodopádu Kalambo. Toto území v kolébce lidstva už přineslo nejeden převratný objev. K čemu sloužila dřevěná struktura před téměř půl milionem let? A kdo ji postavil?
Požárů fotovoltaiky přibývá úměrně s nárůstem množství instalovaných panelů, respektive malých střešní elektráren (FVE). Přitom samotné fotovoltaické panely vlastně nehoří. Dodavatelé uvádí jako hlavní důvod neodbornou instalaci, často svépomocnou. Je zde však ještě jeden důvod, o kterém se mlčí. Totiž v Číně nekvalitně vyráběné panely a vůbec celosvětový trend snižování kvality panelů. Navíc je s fotovoltaikou spojen další problém, pojistný. Lidé zapomínají, že by měli zároveň s instalací FVE kontaktovat i svého pojišťováka, tedy makléře, se kterým uzavřeli pojištění nemovitosti a domácnosti. A pojistku navýšit, aby nedošlo k podpojištění.
Mezi těmi nejzásadnějšími objevy poslední dekády se počin mezinárodního týmu biotechnologů objeví jen stěží. Přesto jde o záležitost, která má zajímavé výsledky i hravé využití. Díky jejich badatelské práci si teď můžete pokládat rostliny tabáku v květináčích na noční stolek. Modifikované rostliny totiž svítí.
Hruškojablko nashi připomíná jablko jen tvarem, hrušku v sobě nezapře ničím. Právě chroustám dužninu nashi. Že by byl tento plod šťavnatější a sladší než naše hrušky, jak se v různých zdrojích uvádí, to si nemyslím. Zajímavou chuť ale má.
V Morélii, nejlidnatějším městě mexického státu Michoacán, se kámen už po staletí počítá k velmi tradičním stavebním materiálům. Přesnější je ale říct, že pro svou dostupnost byl považován spíše za stavivo chudých. Architekti pod vedením Rogelia Valleja Borese se z něj rozhodli v projektu rodinného domu vytvořit materiál luxusní.
Nápad s vytvářením nové souše, tedy budováním umělých ostrovů, které by nevznikly přírodními silami, rozhodně nemůžeme považovat za novinku. Lidé se k podobným stavebním počinům uchylují prakticky už od prehistorie.
Když jste před rokem 1990 potřebovali žádané nedostatkové zboží, a že ho bylo, většinou je měli takzvaně pod pultem. Rozuměj – pro známé, známé známých, kamarády, rodinné příslušníky, důležité osoby, třeba nedostatkové řemeslníky, za nějaký úplatek. A dnes se něco podobného děje se snižujícími se cenami energií. Akorát to funguje jinak.
Zeleň v okolí prodávaného domu, ať už je to zahrada anebo blízký park, významně ovlivňuje cenu nemovitosti. Opakovaně to potvrzují studie i průzkumy marketérů ze všech koutů světa. Kanada, Singapur, Velká Británie si v tom mohou podat ruce s Itálií, Německem nebo Rakouskem. Ani Česko v tomhle nebude výjimkou.
V pátek odstartuje největší architektonický festival u nás Den architektury a až do 5. října nabídne zdarma více jak 450 akcí po celé České republice i na Slovensku.
Nic proti radosti ze sklizené úrody, překrásně vybarvenému pastelovému jasu krajiny anebo poslednímu hřejivému závanu tepla babího léta. Ale podzim, to je taky listí napadané v okapu, které je třeba vyčistit. Je to práce, na které nic uchvacujícího není. Jak to udělat co nejlépe a současně co nejrychleji?
Ve Vídni začali vyrábět v paroplynové elektrárně energii z vodíku, respektive začali experimentálně přimíchávat nejprve 5 a postupně až 15 % vodíku do zemního plynu. A cílem je 30%.
Reakce na okolní prostředí, kontext je tu vším. Novostavba rodinného domu, určeného ke kombinovanému – trvalému i sezónnímu obývání, k zabydlení jedním, ale také sedmi lidmi - vychází z dispozic místa, stavební tradice regionu, myšlenkově navazuje na v místě již prve existující zástavbu, terénu i materiálu. V krátkosti tedy vystihuje vše, co je lokalitě vlastní, a tvůrčím způsobem to rozvádí.
Většina dodavatelů fotovoltaiky se sice ohání obecnými frázemi o ročním snížení výkonu o cca 0,5 procenta (někteří jen 0,3 %) a pětadvacetileté záruce, realita je však jiná. Patnácti let se podle odhadů nedožije zhruba třetina panelů, i když by měly vydržet až 30 let a na trh se prý řítí panely s životností čtyřicetiletou. A záruky? Příliš nefungují, dodavatelé přenášejí záruku na výrobce, který však již nemusí existovat, případně si hraje odkudsi ze vzdálené Číny na “mrtvého brouka“. A že tuto nehezkou hru moc dobře známe i v podání některých českých firem. Číňané ji však povýšili na umění kartelu.
S novými invazními škůdci se poslední dobou roztrhl pytel. Kombinace teplejšího klima a lidské přepravy, tedy přepravy nejen osob, ale především zboží všeho druhu z různých míst planety na jiná, způsobují čím dál tím většímu počtu pěstitelů vrásky na čele. Novým hitem je velmi nebezpečná vrtule ořechová, Američanka, která dovede zdecimovat úrodu oblíbených vlašských ořechů. Výzkumníci proto žádají o pomoc veřejnost.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
