Pěstujte v zahradě rostliny, ne jejich choroby a škůdce. Zdarma vám pomohou rostlinolékaři

Pěstujte v zahradě rostliny, ne jejich choroby a škůdce. Zdarma vám pomohou rostlinolékaři

„My, čeští zahrádkáři, jsme “kabrňáci“, zkušenosti nabíráme od předešlých generací a sebe samých navzájem. Také samozřejmě sami, postupně, po celý svůj život. Navíc stále studujeme. A nějaký ten škůdce rostlin či choroba nás jen tak nezaskočí,“ pronesl by zajisté na pravidelné schůzi kdejaký předseda místního zahrádkářského svazu. A pokračoval by výčtem aktuálně hrozících rostlinných patogenů. Jenže svět a doba se mění a objevují se jak invazní druhy škůdců, tak choroby, s jakými jsme se dosud nesetkali. Pomoc však máme stále po ruce. A zdarma.

Tikající invazní bomba. Ukázalo se, že nepůvodní druhy rostlin mohou být dlouho neškodné

Tikající invazní bomba. Ukázalo se, že nepůvodní druhy rostlin mohou být dlouho neškodné

Invazní rostliny tropí neplechu všude, kde se jim začne dařit. Především začnou potlačovat původní druhy. Existují seznamy nejnebezpečnějších invazních druhů pro konkrétní geografické a tedy i klimatické oblasti, lokality. Jenže poslední výzkumy ukázaly, že to není až tak jednoduché. Že invazní druh nezačne hned páchat zlo, ale že se dlouhou dobu adaptuje na své prostředí, testuje je, než skutečně udeří. Vlastně jsou veškeré nepůvodní rostlinné druhy potenciální tikající časovanou bombou, jejíž výskyt může přerůst v invazi. Proč je toto poznání až tak burcující a nemělo by nás nechat chladnými?

Pěstování rostlin, sběratelská vášeň i touha po zisku nás mohou vyjít pěkně draho

Pěstování rostlin, sběratelská vášeň i touha po zisku nás mohou vyjít pěkně draho

Pěkně prodražit se nám může sběratelská vášeň, touha po zisku, ale i prachobyčejná neznalost (zákona), která samozřejmě neomlouvá. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů rostlin v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů ze zahraničí, ve druhém případě jde o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se ale může třeba i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s povolením pěstování určitého množství marihuany totiž vlastně vůbec není pravda. Mýty vedou a legislativa je v tomto případě prapodivná.

Jak to vlastně mouchy dělají, že vždycky najdou odpadky?

Jak to vlastně mouchy dělají, že vždycky najdou odpadky?

Sotva zasednete ke stolu, abyste si dopřáli na čerstvém vzduchu oběd, už tam jsou. Zvědavě šmejdí po stole, jako by si samy chtěly vybrat další chod podle ubrusu, bzučí okolo a neštítí se ani se pozvat na váš talíř. Mouchy jsou zkrátka otrava. Jak to ale dělají, že si vás tak rychle najdou?

Sršeň asijská lovící včely byla poprvé zaznamenána v Česku! První výskyt hlášen u Plzně

Sršeň asijská lovící včely byla poprvé zaznamenána v Česku! První výskyt hlášen u Plzně

Z Plzně je to do Prahy jako když kamenem dohodíš, naše zemička je malá. Nedávno jsme v našem magazínu publikovali článek o reálné hrozbě výskytu sršně asijské. V podstatě vědci v té době ještě nevěděli, zda se už na našem území nevyskytuje, sousední Německo již tuto sršeň zaznamenávalo a řešilo. A první důkaz je zde. Na pozoru by přitom měli být především včelaři.

Kudy se k vám na podzim do domu vydávají nezvaní hosté?

Kudy se k vám na podzim do domu vydávají nezvaní hosté?

Dá se říct, že podzim je roční období, kdy něco krásného končí, aby něco dalšího krásného mohlo začít. Této poetice ale hmyz ani neodbytní hlodavci nerozumí. Proto se snaží, aby to krásné pro ně neskončilo. A tak se s klesajícími teplotami snaží proniknout do vašeho vyhřátého a dobře zásobeného domu, aby si prodloužili sezónu o další prázdniny.

Ohniví mravenci mohou ovládnout až čtvrtinu Evropy, doma se zatím bát nemusíme

Ohniví mravenci mohou ovládnout až čtvrtinu Evropy, doma se zatím bát nemusíme

Na jihu Evropy právě probíhá v důsledku oteplování invaze nebezpečných ohnivých mravenců, kteří v USA vytlačují původní druhy, způsobují ohromné škody na majetku a nebezpeční jsou i pro lidské zdraví. Šíření nového druhu je přitom obtížné zastavit, dovede dokonce překonávat i řeky a jiné vodní plochy, staví si jakési vory. Dobrou zprávou pro naši domovinu zatím je, že by se muselo oteplit natolik, aby u nás nastalo subtropické klima.

Slunečnice pestrá rozvířila líné vody konce jihočeské mediální okurkové sezóny

Slunečnice pestrá rozvířila líné vody konce jihočeské mediální okurkové sezóny

Líné jihočeské mediální vody konce okurkového období pořádně rozvířila ryba. Tedy vlastně maličká rybička, kterou dobře znají akvaristé a jezírkáři. Rozruch způsobil článek, v němž autor zařadil slunečnici pestrou téměř mezi lochneské příšery okusující lidi. Řeč byla o rybníku Bagr na okraji Českých Budějovic v parku Stromovka, rybníku vzniklém po těžbě štěrku. A dlužno říci, že také rybníku, se kterým si nikdo neví rady včetně již několika generací porevolučních budějckých radních. Slunečnice sem zřejmě vypustil nějaký akvarista, ony se zabydlely a dnes jsou prý nebezpečím především pro horkem sužované Budějčáky.

Křídlatky se do Čech dostaly kvůli parádě, teď jsou invazním nepřítelem

Křídlatky se do Čech dostaly kvůli parádě, teď jsou invazním nepřítelem

To bylo slávy a radosti, když se na květinovém trhu v nizozemském Leidenu začaly prodávat první křídlatky. Fascinující rostliny s vysokým vzrůstem, dočervena vybarvenými stonky a dekorativními listy. Německý cestovatel a botanik - Philipp von Siebold - jejich dovozem vydělal malé jmění. Exotika z dálného východu šla opravdu na dračku, poptávka po ní byla v celé Evropě.

Jak ubrzdit rychle rostoucí rostliny, aby nepohltily celou zahradu

Jak ubrzdit rychle rostoucí rostliny, aby nepohltily celou zahradu

Ceníme si je pro jejich bujný růst, zajímavé listoví a květy, vysokou pokryvnost, popínavost, chutné plody, odolnost, nenáročnost. Jenže přirůstají tak rychle, že za chvíli už kolem nich není k hnutí. Nejsou to vyloženě nezvané druhy, přivandrovalci. Vysadili jsme je sami, těšily nás. Ale teď jich je prostě moc.

Plevele obyčejné i neobyčejné, cestovatelé v čase a prostoru

Plevele obyčejné i neobyčejné, cestovatelé v čase a prostoru

Plevelem bylo původně vlastně všechno rostlinstvo, naši předci sběrači vybírali v přírodě plody, semena, hlízy a cibule stejně jako jiní živočichové. Pak ale lidé dostali nápad sbírané rostliny podporovat, aby jich bylo na jednom místě co nejvíce. Nejprve byla společenstva zřejmě jen zahušťována a později se přišlo na to, že lze konkrétní plodiny pěstovat i v monokulturách. A tím začal boj s rostlinami plevelnými.

Natrhejte si v národním parku beztrestně krásnou kytici do vázy

Natrhejte si v národním parku beztrestně krásnou kytici do vázy

Natrhat si třeba ve známém KRNAPu kytici a hrdě si ji nést domů, to se může pěkně prodražit. Ne však v případě lupiny čili vlčího bobu, konkrétně vlčího bobu mnoholistého. Ochránci přírody naopak vybízí návštěvníky parku, aby jim pomohli s eliminací lupiny jejím trháním a to samé se děje také na Šumavě i jinde. Pozor však, nesmíme trhat a poponášet rostliny, které již tvoří semena, jen bychom lupinu šířili dál.

Pokud máte doma invazní druh, měli byste nyní zbystřit

Pokud máte doma invazní druh, měli byste nyní zbystřit

Debata o osudu invazních druhů na území členských zemí EU postoupila do své závěrečné fáze. A spolu s ní spouští české Ministerstvo životního prostředí na svém webu nový on-line formulář, do něhož mohou lidé zaregistrovat své domácí mazlíčky, které mezi vyjmenované a do seznamu invazních druhů zahrnuté patří.

Video: Jednoduché a rychlé odstraňování plevele s tepelným odstraňovačem
Play

Video: Jednoduché a rychlé odstraňování plevele s tepelným odstraňovačem

Zahrady plné plevele často působí nevzhledným a neupraveným dojmem. Plevel je rostlinou, která odebírá vláhu a živiny úrodě kolem něj a většina zahrádkářů se tedy zcela oprávněně chce plevele zbavit, pokud možno co nejsnadněji. Ne vždy se ale zadaří. Mezi nejčastější plevele patří svlačec rolní, pýr plazivý, nebo známá smetánka lékařská, a kdokoli, kdo se v minulosti již s těmito plevely potýkal, ví, že zbavit se plevele není žádná zábava.

Boj se slimáky, především s invazivním plzákem španělským, musí začít již brzy na jaře

Boj se slimáky, především s invazivním plzákem španělským, musí začít již brzy na jaře

Především plzák španělský, plž (lidově slimák) z čeledi plzákovitých, který se stal celosvětovým cestovatelem proti své vůli, dovede v zahradách napáchat ohromné škody. Tento neuvěřitelný jedlík k nám byl zavlečen s rostlinným materiálem a odpady. Z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie se tak rozšířil až do USA, i když neumí plavat. A boj s ním musí začít již brzy na jaře, aby jeho populace neukázala invazivní sílu druhu.