Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
Ornitologové vyzývají každoročně na jaře lidi k pomoci. Když nyní vynecháme nutnou ochranu ostatních ptačích druhů, určitě bychom neměli dělat jedno, totiž ničit hnízda vlaštovek a jiřiček. Mnozí lidé se snaží těmto ptákům všemi dostupnými způsoby bránit, aby si udělali hnízdo právě na jejich majetku. Měli by však dělat pravý opak.
Léto. Doba prázdnin, dovolených, grilovaček na zahradě, party, oslav. A také doba zvýšené konzumace drog. Tedy v našich končinách především alkoholu, i když těžko říct, jak dlouho bude toto tvrzení ještě pravdivé. Jenže bychom si měli dát pozor hlavně na jedno. Aby se k našim opojným dobrotám nedostali naši domácí mazlíčci. Změnit si stav vědomí totiž není v živočišné říši vůbec ničím výjimečným. Prostě touto schopností nedisponujeme jen my lidé. Příroda to dokazuje.
Jméno Joy Adamsonová si mnozí z nás představí díky příběhu lvice Elsy, který tato výjimečná žena publikovala. Trilogie vyšla i v českém překladu pod názvem Příběh lvice Elsy. Méně se však o této dámě již ví, že poté, co ztroskotalo její manželství s Viktorem von Klarwillem, si vzala za muže přírodovědce Petera Ballyho, který jí jako první začal říkat Joy, a díky kterému se z ní stala uznávaná kreslířka a malířka. Zprvu dokumentovala africké rostlinstvo, poté se však díky zakázce vrhla na příslušníky keňských kmenů a díky svému třetímu manželovi začala dokumentovat i africkou faunu. A nejen to. Teprve po svém třetím manželovi, Georgi Adamsonovi, jednom ze zakladatelů afrických národních parků, získala lásku k africké fauně. A právě to byl začátek příběhu lvice Elsy, příběhu, který začal v roce 1910 v Opavě. No uznejte sami, Opavané, chtěli byste mít doma postupně lva, geparda a leoparda?
Spojení slov solární a skleník je vlastně zcela zbytečné. Solární skleník je podobný nesmysl jako liberální demokracie či lidová demokracie. Ona existuje i neliberální a nelidová? Prostě demokracie. Tečka. A skleník. Skleníky využívají již jen z podstaty své existence sluníčko. Ostatně to i rostliny na běžných záhonech a v přírodě. Jenže nejsou kryté konstrukcí potaženou či vyplněnou průsvitným anebo průhledným materiálem, kterým proniká sluneční záření. Proč je však poslední dobou až takový humbuk okolo takzvaných solárních skleníků? Když jsou vlastně zařízením využívajícím sluneční záření skleníky všechny?
Soutěž Strom roku už zná 10 finalistů. Podívejte se na nejkrásnější stromy, které rostou v těch nejmalebnějších koutech Čech a Moravy. Soutěž se právě rozběhla a vy můžete hlasovat pro ten nejhezčí strom.
Poslední roky eskalovaly především na internetu informace, že EU omezí a případně i zakáže spalování palivového dřeva. Fake. Do toho razantně vkročila energetická krize a lidé začali rychle nakupovat krbová kamna, třeba i ta levná z hypermarketů, a začali oprašovat vytápění dřevem. Cena palivového dřeva raketově vzrostla, sotva se dřevo stačilo vyrovnat s kůrovcovou kalamitou. A nyní, kdy cena palivového dřeva klesá (resp. kolísá) a lze předpokládat, že v příštím roce by mohla klesnout ještě více, se vláda chystá zvednout DPH na palivové dřevo z aktuálních 15 na 21 procent. Jak se v tom blázinci vůbec vyznat? A nepřipadá vám palivové dřevo tak trochu jako fackovací panák? Padni, komu padni.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Již začátkem roku 2014 se v National Geographic objevil krátký článek o nové studii z univerzity St. Andrews, jejíž autoři došli k překvapivému závěru, že “za sledované období nebyl nikde na světě zaznamenán pokles počtu druhů“. Ohrožení biodiverzity, čili druhové rozmanitosti přitom bylo a je mantrou ekologů již dlouhá desetiletí. Důraz je přitom kladen na vliv člověka, který je již jen z logiky věci nesporný. Planetu opravdu přetváříme a druhy živých organismů vymírají. Anebo ne?
Ne že by včela medonosná nebyla průměrným a poměrně univerzálním opylovačem. Ale rozhodně není opylovačem jediným. Funkci opylení zprostředkovává dobře dalších 20 000 druhů živočichů. Dělají to i včely samotářky, vosičky, motýli a můry, mušky. A taky hezkých pár druhů obratlovců. K těm se ale pro jejich užitečnost přesto neobracíme a nevelebíme je tak, jako včely medonosné.
Na jedné straně plošně rozšířený typ nebezpečného odpadu, s nímž si nikdo moc neví rady. Na druhé pak vylepšený formát staviva, pálených cihel, které lze vyrábět levněji, a dosahují lepších funkčních vlastností. Zní to jako dobrý plán. Už kvůli 1,3 miliardě kuřáků totiž o suroviny nebude nouze.
V Mexiku pěstují kukuřici, která má schopnost samohnojení a může tak změnit způsob, jakým funguje průmyslové zemědělství. Tato rostlina, která roste až 6 metrů do výšky, by mohla být klíčem k udržitelnějšímu zemědělství. Podívejte se na video.
Není to tak, že z dotací necháte vyasfaltovat pěšinu v parku, anebo dokreslíte na silnici o jeden pruh navíc. K funkčnosti cyklostezek – tomu, aby je lidé skutečně používali a měli je rádi - je toho zapotřebí víc. Inspiraci můžete nabrat v několika městech světa, kde to cyklistům docela šlape.
I kdybychom doma šetřili vodou až natolik, že bychom ohrozili hygienické parametry vody a funkci vnitřní kanalizace, stejně sucho v krajině vlastně příliš neovlivníme.
Je zajímavé, že když někdo uvidí v návodu na používání mikrovlnné trouby či pračky doporučení a zároveň varování, že do přístroje nepatří domácí zvířata, rozčiluje se, jak z něj někdo dělá úplného hlupáka. A pak nechá ten samý člověk svého psa či kočku, v horším případě dokonce dítě, v rozpáleném autě před hypermarketem. V peci! Jak funguje přehřátí u teplomilných živočichů a jak mu bránit?
Postupné odstraňování zdrojů znečištění ovzduší, jinak veskrze pozitivní věc, má jeden takový nepříjemný vedlejší dopad, který se vyplatí zmínit. Když totiž úspěšně vyřešíme ty opravdu velké a hodně výrazné zdroje znečištění, začnou nám spíš vadit ty, které by se donedávna ani nedaly považovat za problém.
Jedno staré zahraniční úsloví praví, že dáte-li člověku rybu, nasytíte ho na jeden den. Naučíte-li ale toho člověka rybařit, nasytíte ho na celý život. Afrika by teď něco takového docenila, byť ne v podobě rybaření, ale spíše kapacitních technologií na skladování potravin. Aby se tu předcházelo zbytečnému mrhání.
Významnou položkou stavebního spoření byla od samého začátku fungování produktu státní podpora, ta se však do dnešních dní snížila na minimum a řešilo se, zda ji zcela nezrušit. Jedny hlasy říkaly, že státní podpora je nesmysl, jiné, že to bez ní nejde. A jak to se stavebním spořením vypadá nyní? Po několika měsících od doby, kdy hrozilo zrušení státní podpory? Má se nakonec stát jakousi “zelenou spojkou“ mezi státem a občany. Jak?
Opakování je prý matkou moudrosti, vezmeme to v rychlosti. A pozor, tahle desítka není definitivní výčet. Těch zásluh a příkladů prospěšnosti stromů by se našlo víc.
Táhlé vlny letních veder mohou pořádně zamávat s bilancí rezerv vody nastřádané v nádržích. K ochraně vodních zdrojů před výparem se proto využívají roztodivné metody. Z některých zůstává rozum stát, jiné se ale dají s úspěchem použít i u domácího zahradního jezírka.
Je už tak nějak v lidské povaze vnímat „změnu“ spíš jako něco nepříjemného a nežádaného. Něco, co nás vytrhne ze zaběhlých a zažitých kolejí života, zpřehází zavedené pořádky a udělá jen zmatek, v němž se budeme muset znovu pracně orientovat.