Vítejte na naší webové stránce věnované plodícím keřům! Zde najdete užitečné rady, praktické tipy, podrobné návody a zajímavé články, které vám pomohou lépe porozumět a pečovat o tyto nádherné rostliny. Připojte se k nám a objevte fascinující svět plodících keřů.
Je vám v zahradě líto starého, usychajícího stromu, který vám dlouhé roky poskytoval kýžený stín? Může i nadále, byť sám zemře a již se na něm na jaře neobjeví jeho vlastní listí, například vistárie a jiné popínavky jej využijí jako oporu a nejenže zazelenají, ale i krásně vykvetou. A třeba takový břečťan? Ten zajistí, že bude strom zelený po celý rok.
Cedráty, méně známé citrusy, pochází z Blízkého Východu, odkud se rozšířily do subtropů i tropů Starého i Nového světa severní polokoule. A právě tyto obří aromatické citróny můžete zkusit pěstovat i doma. Obdivovatele a pěstitele subtropických rostlin cedrát zaručeně nadchne.
Dříny bývaly ceněné pro své dřevo, které se používalo při výrobě zbraní (kopí, oštěpů a šípů). V dnešní době má především funkci okrasnou, často je najdeme v parkové výsadbě, ovšem dřínky, čili plody dřínu, jsou jedlé a zdravé. Na druhou stranu je však s klidem můžeme nechat ptactvu, především kosům.
Květy klitorie skutečně připomínají to, co nese rostlina ve svém názvu. A nejen to. Sušené květy rostliny navíc dovedou měnit barvu nápojů do modra či fialova a mají i velice zajímavé léčivé účinky.
Jedině správným řezem zajistíme ovocným stromům a keřům bohaté a kvalitní ovoce. Dá se říci, že takový řez patří mezi odborně nejnáročnější práce na zahradě. Poradíme vám proto, jak postupovat.
Únor znamená v užitkové zahradě především řez ovocných stromů a keřů. Pokud si s řezem nevíte rady, veřte, že řez stromů patří mezi nejnáročnější a nejodbornější práce na celé zahradě v celém roce. Nezoufejte proto, že nejste žádní odborníci. Věděli jste, že i v tomto období lze sklízet zeleninu z vlastní zahrádky? Pojďme se přesvědčit jakou.
Chutná to jako borůvka, vypadá to jako borůvka, i když to má plody vejčité, nikoli kulaté, ale jde opravdu o borůvku? Řeč bude o takzvané „kamčatské borůvce“.
I když je trh přesycen zbožím, nenabízí třeba rybíz, jostu nebo angrešt. A proč za ovoce utrácet, když na zahradě víme, co pěstujeme a nekonzumujeme pak chemii?
Černé jeřabiny jsou vlastně jednou ze superpotravin a naprostým právem. Jeřáb černý, temnoplodec a nebo také aronie býval dosti běžnou dřevinou. A plody byly velice oblíbené. Připravíte z nich chutný a zdravý džem a nebo třeba likér. Že ve své zahradě aronii ještě nemáte? Je nejvyšší čas tuto “chybu“ napravit. Spolu s muchovníkem, černým rybízem, borůvkami včetně kanadských, zimolezem kamčatským, černým bezem a ostružinami vytvoří černě plodící armádu zdraví.
Kdo jezdil na prázdniny k babičce a dědovi, určitě zde trávil nejvíce času v zahradě. A určitě si též pamatuje, jak taková typická venkovská zahrádka vypadala. Chcete své zahradě vtisknout nostalgii té babičkovské?
Keře jsou rozmanitou skupinou dřevin, které mají v zahradě široké využití pro různá stanoviště. Jaké vybrat a kam je zasadit?
Dřeviny pěstované v mobilních nádobách vyžadují mnohem více péče než pokud rostou volně v zahradě. Je to logické, jelikož v květináči nemají žádný přístup k živinám a vodě, pokud jim tyto životodárné zdroje neposkytneme. A zdaleka nejde jen o bonsaje.
Rybíz, angrešt, ostružiny, maliny, ale i borůvky a brusnice vyžadují po odplození řez, který podpoří násadu květů a bohatou sklizeň i v dalším roce. Jak tento řez provádět?
Ostružiníky tvoří všude v přírodě obtížné houštiny, kterými se především kvůli trnům prakticky nedá proniknout. A to samé určitě nechceme ve své zahradě. Pěstování ostružin v zahradách je přitom stále oblíbenější, kultivarů s vysokými výnosy se prodává spousta. Jak se ale vyhnout jejich rozlézání ve všech směrech a usnadnit si sklizeň? Vytvořte si konstrukci, po které budete ostružiny pnout. Anebo jinak, přivazujte ostružiny ke konstrukci. Mají totiž skvělou vlastnost, dají se i ohýbat, nejde však o rostliny popínavé, musíme je proto stejně jako třeba rajčata či okurky vyvazovat.
Slunce, voda, výživa. Ne, rakytník řešetlákový vyžaduje především slunné stanoviště, jinak dobře přežívá a plodí i na půdách sušších a méně výživných, i když vyloženě trvalé sucho nesnese. Hlavním předpokladem úspěchu je však u rakytníku řešetlákového pohlaví a také řez.
Vypěstovat v zahradě ty pravé lesní borůvky je prakticky neřešitelný úkol, přesto je však možné borůvky na svém pozemku mít. Především borůvku chocholičnatou, takzvanou kanadskou a nebo zimolez, což vlastně ani není borůvka. A ještě se nabízí jedna možnost, dřevina zvaná muchovník, která dorůstá výšky až několik metrů a jejíž plody jsou oproti borůvkám o dosti větší, ale chuťově srovnatelné. Dali jsme je na borůvkový koláč a rozdíl nebyl poznat.
Právě v únoru již můžeme zvýšit letošní úrodu rybízu jeho řezem, stejně tak se ale blíží čas výsadby nových sazenic. A v obou případech najdeme zásadní odlišnosti například mezi rybízem černým a červeným. Výsadbu i řez sice provádíme ve stejnou dobu, ovšem liší se například hloubka výsadby.
Rybíz červený a černý, maliny, ostružiny, angrešt, ale i malinoostružiny a třeba josta (kříženec černého rybízu a angreštu). Známé ovocné keře, který při dobré péči plodí a plodí i bez ohledu na výkyvy počasí. Plody nabízí tyto okrasné keře vynikající a dokonce i vzhledem nevypadají mnohé z nich vůbec špatně, obzvláště keříky na kmíncích, jiné však přinášejí především plody a svým vzrůstem způsobují zahrádkářům dokonce vrásky na čele. Například maliny mohou rozčílit i souseda, kterému "podlezou" plot. Ovšem nejsou tím jediným, čím můžeme svou zahradu obohatit.
Kdo rybíz v zahradě má, již má letos sklizeno a na horší časy si schovává nějaké ty sklínky džemu či sklenice šťávy, případně falešné brusinky z červeného rybízu, které chutnají ke svíčkové stejně znamenitě, jako ty pravé.
Maliny, plody maliníku, které krásně voní a ještě lépe chutnají. Kde je však vysadit a kdy a jak provést řez, abychom dosáhli vysoké úrody?
