Jakou péči vyžadují keře a stromy v květináči? Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Dřeviny pěstované v mobilních nádobách vyžadují mnohem více péče než pokud rostou volně v zahradě. Je to logické, jelikož v květináči nemají žádný přístup k živinám a vodě, pokud jim tyto životodárné zdroje neposkytneme. A zdaleka nejde jen o bonsaje.

Zásadní je stanoviště dřevin pěstovaných v mobilních nádobách, nejsušší prostředí mají v bytech, chodbách a zimních zahradách, proto zde mají nejvyšší nároky na zálivku, obzvláště na slunných stanovištích. Nemylme se však, i v zahradách vyžadují vydatnou zálivku, jelikož za dešťů se do mobilních nádob většinou mnoho vody nedostane, jde o příliš malé plochy. A pokud nádobu umístíme například pod strom, pak už vůbec ne, většinu vody zadrží husté listy či jehličí. I za dešťů proto minimálně dvakrát týdně kontrolujeme substrát, zda je vlhký. Dokonce potřebují rostliny více zalévat i za větrného počasí, vítr totiž substrát více vysušuje. Roli hraje dokonce i materiál nádoby. Plastové a dřevěné květináče dovedou udržet více vody po delší dobu než keramické či kameninové květináče. A nakonec hraje roli i barva nádoby, byť by byl květináč plastový, ale černý, na slunci se rychle a silně zahřívá a voda se rychleji odpařuje.
Dřeviny v květináčích
Dřeviny v květináčích
Co se týká hnojiva, ideální je kapalné, které mísíme s vodou, případně rychlorozpustné. Použít však lze i pomalu rozpustné granule, které uvolňují hnojivo postupně (postupně se rozpouštějí s každou další zálivkou). Nejvíce hnojíme od brzkého jara do půlky léta. Pokud máme v mobilní nádobě dřeviny plodící ovoce, hnojíme déle. Obvykle se s hnojením končí dva až tři týdny před sklizní. Hnojiva se prodávají specializovaná na konkrétní druhy rostlin, je proto třeba poradit se v zahradnictví.
Pouštní růže (jinak též sloní noha) v květináčích
Pouštní růže (jinak též sloní noha) v květináčích
Klíčové je pro dřeviny v mobilních nádobách přesazování, jelikož tak dostanou nový substrát. Přesazujeme vždy na jaře alespoň jednou za dva roky, dokud dřevina nedospěje. I v tom případě však odstraňujeme a vyměňujeme alespoň vrchní vrstvu substrátu (cca 5 až 10 cm). Zároveň přidáváme pomalu se uvolňující hnojivo. Problém však máme s rostlinami, které mají kořeny na povrchu. U nich postupujeme odlišně, vždy je vyjmeme z nádoby, odebereme a dodáme novou hlínu do spodní části květináče. Kořenové vlásky se totiž dostanou až tam. Opět tuto hlínu jednorázově vyživíme pomalu rozpustným hnojivem.
Bonsaje v květináčích, nádoby mívají dlouhou dobu větší hodnotu než samotné rostliny
Bonsaje v květináčích, nádoby mívají dlouhou dobu větší hodnotu než samotné rostliny
Co se týká řezu, záleží na druhu dřeviny a našich požadavcích. Ovocné druhy řez vyžadují kvůli násadě plodů, ty okrasné tvarovat můžeme, ale nemusíme. Zcela striktně, do předpisových tvarů, se tvarují bonsaje, ale to je již opravdu vyšší dívčí.

Dalším důležitým krokem je pravidelné odstraňování plevelů, jelikož odebírají rostlinám živiny a čím lépe o ně pečujeme, tím lépe se daří i dobře vyživovaným a zavlažovaným plevelům. Prostě je třeba počítat s tím, že se bude v nádobách plevel pravidelně objevovat, i když v menší míře než v zahradě.

Sledujeme samozřejmě i výskyt škůdců a chorob, ovšem toto téma nelze zobecnit, jelikož záleží na rostlinném druhu, stáří dřeviny a její kondici.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com